Jak dlouho lidé na Ostravsku dýchají prach? Statistiky se liší

Lidé v Ostravě-Radvanicích dýchali nadlimitní koncentrace prachu 118, nebo 131 dní. Rozdílný údaj se neodvíjí od způsobu dýchání, na vině je jiný způsob metodiky výpočtů statistiky nadlimitního smogu. Český hydrometeorologický ústav a Zdravotní ústav se ve výpočtech liší a Ostravané se na ně zlobí.

Smogových dnů je na Ostravsku hodně, a to bez ohledu na rozdílné statistiky. (ilustrační snímek) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Ostravané dýchají jedno z nejšpinavějších ovzduší v Evropě. Světové organizace čerpají čísla z databáze Českého hydrometeorologického ústavu. Kdyby však sáhly po statistikách Zdravotního ústavu, mohla by Ostrava v tabulkách znečištění poskočit ještě výš. Třeba v Ostravě-Radvanicích se totiž údaje obou institucí rozcházejí. O jejich sjednocení se zatím jedná.

Světově smogová Ostrava

• Ve světě vedou ve znečištění ovzduší pákistánské a indické metropole. Podle údajů o množství jemných částic prachu PM2,5 je však Ostrava šestnáctá nejhorší.
• V Evropě Ostravu předčí jen Balkán a některá italská města.
• V čele evropské tabulky je Sarajevo, vzduch je tam třikrát špinavější než v Ostravě.
• Dvakrát hůř se dýchá ve Skopje či Sofii, jedenapůlkrát horší vzduch je v Krakově, Bukurešti či Turíně.
• S Ostravou srovnatelné ovzduší mají v polských Gliwicích či Katowicích.
• Ve střední a západní Evropě tolik prachu lidé nedýchají nikde.

"Jestli dýchám třináct dní prach, nebo ne, to je rozdíl. To může u dětí třeba podstatně zhoršit astma. Nerozumím tomu, jak z jedné měřicí stanice mohou vypadnout dvojí čísla," komentuje Ostravanka Lenka Kleinová téměř dvoutýdenní rozdíl ve statistikách prachu v radvanickém ovzduší.

Výsledky jsou jiné, ale výpočty správné

Podle informačního systému ČHMÚ totiž prašný aerosol v radvanickém vzduchu loni překročil limit 118 dní. Nejvyšší průměrná denní koncentrace činila 185,1 mikrogramu na metr krychlový. A třeba 13. listopadu se denní průměr vyšplhal na 165 mikrogramů, o něco víc než trojnásobek limitu.

Čísla Zdravotního ústavu jsou horší. "Na stanici v Radvanicích byl v roce 2011 překročen denní limit 131krát a maximální koncentrace byla 189 mikrogramů na metr krychlový," uvedl Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu. A 13. listopadu se prach podle on-line informačního systému Zdravotního ústavu dostal nad čtyřnásobek limitu, na 205 mikrogramů.

Jedni od půlnoci do půlnoci, druzí od šesti do šesti

Čemu věřit? Ústavy říkají, že obojí je správně. "ČHMÚ přepočítává čtyřiadvacetihodinový průměr od šesti do šesti hodin světového času, my od nuly do čtyřiadvaceti hodin. Tím vzniká různý počet překročení denního limitu, různé maximální denní i jednotlivé denní koncentrace," vysvětlil Bílek.

Měřicí stanici v Radvanicích provozuje Zdravotní ústav a data předává ČHMÚ. Ten je propočítává podle své metody, ne podle kalendářních dnů. "Dobu, od které počítáme, přizpůsobujeme době odběru v manuálních stanicích. Abychom porovnávali srovnatelné," vysvětlila Blanka Krejčí z ČHMÚ.

Jiří Bílek dodává, že Zdravotní ústav zohledňuje i hygienická hlediska, proto se může zdát přísnější. "Legislativa povoluje 35 dní s nadlimitním množstvím prachu. V Radvanicích to překračuje stovku a bez ohledu na to, jestli je to 118 nebo 131, situace je velmi vážná a vyžaduje řešení," dodává.

Ústavy jednají o sjednocení metodiky

Na tom se shodne s akademikem Radimem Šrámem, který v Ostravě mimo jiné zkoumal dopad znečištěného ovzduší na organismus Ostravanů. "Obě hodnoty jsou enormně vysoké, je to třetina z celého roku a to je alarmující," komentuje Šrám, ale dodává: "Statistiky by měly být standardizované. Není možné, aby každý postupoval jinou metodou."

Nad situací kroutí hlavou i Pavla Skýbová z občanského sdružení Vzduch. "I v takovém množství smogových dní je pro nás třináct dní hodně. Statistiky by měly být přesné," komentuje Skýbová.

Jednotných čísel se lidé dočkají možná už letos. Oba ústavy spolu právě o sjednocení systému intenzivně jednají.