Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaro, čas sebevražd. Zoufalí lidé často volí kombinaci alkoholu a léků

  8:14aktualizováno  8:14
Statistika je neúprosná: jaro je sezonou sebevražd. Zatímco v Ostravě dobrovolných úmrtí ubývá, v okolí naopak. Většina lidí se chce zabít kombinací léků a alkoholu, tyto případy ale obvykle smrtí nekončí.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Jiří Meixner, iDNES.cz

Do pětatřiceti let si pan Jiří z Ostravy užíval života. Pak přišel zlom. Ztratil práci i rodinu. Zůstaly jen obří dluhy, závislost na alkoholu a stres. Přidaly se deprese. Někdy nedokázal ani vstát z postele. Ztratil chuť žít. Marně ho přátelé přesvědčovali, aby navštívil psychiatra. Přednost dal práškům a alkoholu. Chtěl zemřít. Ale probudil se v nemocnici. Teprve pak se začal léčit.

Sebevraždou řeší své životní prohry hodně lidí. V Moravskoslezském kraji každý rok stovky. Nejčastěji právě na jaře. „Třeba dnes jsme hned ráno vezli do nemocnice muže středního věku z Frýdecko-Místecka, který spolykal prášky a zapil je alkoholem,“ řekl v pondělí mluvčí krajské záchranné služby Lukáš Humpl.

Jen loni vyjeli záchranáři v kraji k 762 sebevraždám a pokusům o ně. „Nejčastěji volí lidé k odchodu ze života předávkování léky nebo kombinaci léků a alkoholu. To naštěstí nepatří k tvrdým metodám, při nichž nastává smrt téměř okamžitě. Loni šlo u 586 pacientů o lehké stavy, u 95 o závažné stavy s ohrožením života, 15 lidí jsme resuscitovali a 66 zemřelo,“ dodává mluvčí moravskoslezských záchranářů.

V regionu sebevražd přibývá, v Ostravě jich je naopak méně

Záchranáři vyjíždějí k sebevrahům celý rok takřka každý den. Ale nejčastěji v období dubna a května. „Možná je to paradoxně tím, že venku je krásně, všechno kvete, což je v protikladu s depresivními náladami lidí, kteří mají problémy,“ vysvětluje vystudovaný psycholog Humpl.

Zajímavé je, že v Ostravě v posledních letech dokonaných sebevražd ubývá. V kraji ale ne. V roce 2011 se v Moravskoslezském kraji zabilo 236 lidí, v roce 2012 jich bylo 254, předloni 225, loni 231. Počty mrtvých tedy kolísají, ale příliš se nemění.

V Ostravě je to jiné. Zatímco v roce 2012 se zabilo 73 lidí, předloni 61 a loni klesl počet dokonaných sebevražd na 46, z toho bylo 35 mužů.

Oběšení, skok z okna... takřka každodennost

„Zemřeli lidé ve věku od 28 až do 90 let. Nejvíc, téměř čtvrtina, jich byla ve věku od 50 do 60 let, následovaly starší věkové skupiny. Příčinou, pokud se ji podařilo odhalit, byly u mužů nejčastěji psychické problémy a deprese (deset případů), u žen nemoci (tři případy, stejně jako u mužů). Dalšími důvody byly problémy existenční nebo rodinné, ale i pracovní, sexuální a vztahové,“ říká ostravský policejní ředitel René Dočekal.

Když v Ostravě počty mrtvých výrazně klesají, ale v kraji ne, přibylo sebevrahů v jiných okresech. Trend potvrzuje i šéf týmu lékařů z Městské nemocnice Ostrava, kteří od loňského července zajišťují služby krajského koronera. „Ve čtvrtek, v sobotu i v neděli jsme ohledávali těla tří lidí, kteří se oběsili na Krnovsku a Frýdecko-Místecku,“ říká lékař Tomáš Nykel.

Podle policistů je oběšení nejčastějším způsobem vlastního usmrcení. Jen v Ostravě tak loni zemřelo 23 mužů a 3 ženy z celkem 46 sebevrahů. Na druhém místě je skok z výšky. Loni tento způsob zvolilo v Ostravě 5 mužů a 5 žen. I před dvěma týdny vyjel koroner k mladé ženě, která v Havířově vyskočila z okna.

Plyn? Ten se k odchodu ze světa už používá výjimečně

Méně častá bývají úmrtí na otravu drogou nebo léky, případně utopení. A proti minulosti vymizely sebevraždy otravou plynem.

„Zemní plyn používaný v domácnostech není na rozdíl od dřívějšího svítiplynu sám o sobě jedovatý. Jeho nedokonalým spalováním však vzniká jedovatý oxid uhelnatý. Pokud se nahromadí se v uzavřených prostorách, lidé se mohou otrávit,“ vysvětluje Lukáš Humpl.

Ostravská psycholožka a soudní znalkyně Ludmila Mrkvicová i primář psychiatrického oddělení Městské nemocnice Ostrava David Besta shodně tvrdí, že vždy byli a budou lidé, kteří řeší problémy sebevraždou. Shodli se i v mínění, proč ubývá sebevražd v Ostravě.

Psychologů a psychiatrů je málo

„Je to i tím, že se zde zlepšuje dostupnost psychiatrické péče, která navíc už není tolik tabuizovaná jako v minulosti. Lidé najdou častěji odvahu přijít a řešit své problémy s psychologem či psychiatrem. Pacientů nám stále přibývá,“ říká primář Besta.

Podle něj je riziko sebevraždy vždy vyšší u lidí s depresemi a vážnými psychiatrickými poruchami, i když se léčí. „A také u starších lidí, kteří hodnotí svůj život, a když nevidí jiné východisko, volí takzvanou bilanční sebevraždu.“

Podle Mrkvicové navíc u starších lidí přetrvává negativní postoj k psychologům a psychiatrům, proto odbornou pomoc vyhledají méně často než mladší lidé. „Kdo má deprese, měl by to probrat alespoň s praktickým lékařem. Ten může nasadit léky a v případě vážných potíží pošle pacienta k odborníkovi,“ říká psycholožka. „Problém je, že psychologů i psychiatrů je málo, čekací doby jsou dlouhé a někteří už ani nepřijímají nové klienty,“ dodala Mrkvicová.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.