Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jdu se léčit. Tak se na Ostravsku rozhoduje stále více narkomanů

  17:50aktualizováno  17:50
A dost, řeklo si loni v Moravskoslezském kraji nejvíce uživatelů drog či hazardních hráčů za posledních pět let - a vyrazili se léčit. Čísla nyní zveřejnila krajská hygienická stanice. Podle zástupců neziskovek nárůst zájmu o léčbu souvisí i s tím, že se jim narkomany a gamblery daří účinněji oslovovat.
Drogově zavislí lidé si častěji vyměňují i jehly. Ilustrační snímek

Drogově zavislí lidé si častěji vyměňují i jehly. Ilustrační snímek | foto: Michal Klíma, MAFRA

Léčit se z drogové závislosti? Leda, když narkoman sám chce.

Tak tenhle názor je dnes už často přežitý. "Je to částečný mýtus, že každá léčba má být dobrovolná. Dnes víme, že silný motiv k léčbě nemusí být jen vnitřní, ale může být i vnější - pokud třeba hrozí, že žena přijde o děti, pokud nepřestane brát drogy," vysvětluje Michal Sobek, koordinátor odborných služeb organizace Renarkon, která se věnuje prevenci a léčbě drogově závislých.

Lidí, kteří užívají drogy nebo propadli hazardu a rozhodli se léčit, loni přibylo. A nárůst je vůbec nejvyšší za posledních pět let.

"Celkový počet nových žadatelů o léčbu se zvýšil. V roce 2012 jich bylo 37, loni už 46 na sto tisíc obyvatel," říká ředitelka krajské hygienické stanice Helena Šebáková a doplňuje i počet uživatelů drog a hráčů hazardních her, kteří loni nově žádali o léčbu. Bylo jich 567.

Narkomanům pomáhá více organizací

Jak uvádí Michal Sobek, nárůst počtů narkomanů či lidí, kteří propadli hazardu a rozhodli se léčit, může souviset i s tím, že se neziskovkám lépe daří oslovovat je. V regionu navíc v poslední době vznikly i nové organizace, které se prevenci a léčbě závislostí na drogách věnují a poměrně záhy si získaly mezi klientelou dobré jméno.

Jak dokládají i průběžné výsledky šetření, v němž odborníci z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV) zkoumají přítomnost nelegálních drog ve vodě kanalizační sítě, moravskoslezské drogové scéně vládne pervitin (podrobněji zde).

"Největší množství pervitinu (vyloučeného konzumenty drogy v moči, pozn. red.) jsme naměřili v kanalizační síti v Ostravě," sdělila před nedávnem šéfka oddělení hydrochemie VÚV Věra Očenášková.

A pervitin experti nejčastěji objevili i v kanálech Havířova, Karviné, Frýdku-Místku, Orlové a Českého Těšína. "Ano, více než devadesát procent našich klientů je závislých na pervitinu," potvrzuje i Michal Sobek.

Roste i počet vyměněných jehel

Šéfka krajské hygienické stanice upřesňuje, že nejvíc lidí (celkem 494), kteří loni nově žádali o léčbu ze závislosti na droze, patřilo do věkové skupiny mezi patnácti a devětatřiceti lety. Zhruba pět procent všech nových žadatelů o léčbu bylo starších čtyřiceti let a ani ne jednomu procentu bylo méně než patnáct.

"Ve věkové skupině do 19 let byli ze 68 procent zastoupeni uživatelé marihuany a z 31 procent uživatelé pervitinu, mezi uživateli od 20 do 39 let bralo 74 procent osob pervitin a 19 procent marihuanu," říká Helena Šebáková.

A roste i počet narkomanů, kteří si do kontaktních center neziskovek přicházejí vyměnit jehly. Zatímco v roce 2009 pracovníci neziskovek vyměnili uživatelům bezmála 248 tisíc injekčních souprav, loni to bylo už 383 tisíc.

Výměnu jehel, ale třeba i možnost osprchovat se nebo vyprat si prádlo nabízí uživatelům drog například i Centrum drogové pomoci, které je součástí Sociálních služeb města Havířova. "Zájem o naše služby roste. Je to i tím, že si informaci o nás předávají uživatelé návykových látek mezi sebou," říká vedoucí centra Michal Fabian.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.