Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jdu se léčit. Tak se na Ostravsku rozhoduje stále více narkomanů

  17:50aktualizováno  17:50
A dost, řeklo si loni v Moravskoslezském kraji nejvíce uživatelů drog či hazardních hráčů za posledních pět let - a vyrazili se léčit. Čísla nyní zveřejnila krajská hygienická stanice. Podle zástupců neziskovek nárůst zájmu o léčbu souvisí i s tím, že se jim narkomany a gamblery daří účinněji oslovovat.
Drogově zavislí lidé si častěji vyměňují i jehly. Ilustrační snímek

Drogově zavislí lidé si častěji vyměňují i jehly. Ilustrační snímek | foto: Michal Klíma, MAFRA

Léčit se z drogové závislosti? Leda, když narkoman sám chce.

Tak tenhle názor je dnes už často přežitý. "Je to částečný mýtus, že každá léčba má být dobrovolná. Dnes víme, že silný motiv k léčbě nemusí být jen vnitřní, ale může být i vnější - pokud třeba hrozí, že žena přijde o děti, pokud nepřestane brát drogy," vysvětluje Michal Sobek, koordinátor odborných služeb organizace Renarkon, která se věnuje prevenci a léčbě drogově závislých.

Lidí, kteří užívají drogy nebo propadli hazardu a rozhodli se léčit, loni přibylo. A nárůst je vůbec nejvyšší za posledních pět let.

"Celkový počet nových žadatelů o léčbu se zvýšil. V roce 2012 jich bylo 37, loni už 46 na sto tisíc obyvatel," říká ředitelka krajské hygienické stanice Helena Šebáková a doplňuje i počet uživatelů drog a hráčů hazardních her, kteří loni nově žádali o léčbu. Bylo jich 567.

Narkomanům pomáhá více organizací

Jak uvádí Michal Sobek, nárůst počtů narkomanů či lidí, kteří propadli hazardu a rozhodli se léčit, může souviset i s tím, že se neziskovkám lépe daří oslovovat je. V regionu navíc v poslední době vznikly i nové organizace, které se prevenci a léčbě závislostí na drogách věnují a poměrně záhy si získaly mezi klientelou dobré jméno.

Jak dokládají i průběžné výsledky šetření, v němž odborníci z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV) zkoumají přítomnost nelegálních drog ve vodě kanalizační sítě, moravskoslezské drogové scéně vládne pervitin (podrobněji zde).

"Největší množství pervitinu (vyloučeného konzumenty drogy v moči, pozn. red.) jsme naměřili v kanalizační síti v Ostravě," sdělila před nedávnem šéfka oddělení hydrochemie VÚV Věra Očenášková.

A pervitin experti nejčastěji objevili i v kanálech Havířova, Karviné, Frýdku-Místku, Orlové a Českého Těšína. "Ano, více než devadesát procent našich klientů je závislých na pervitinu," potvrzuje i Michal Sobek.

Roste i počet vyměněných jehel

Šéfka krajské hygienické stanice upřesňuje, že nejvíc lidí (celkem 494), kteří loni nově žádali o léčbu ze závislosti na droze, patřilo do věkové skupiny mezi patnácti a devětatřiceti lety. Zhruba pět procent všech nových žadatelů o léčbu bylo starších čtyřiceti let a ani ne jednomu procentu bylo méně než patnáct.

"Ve věkové skupině do 19 let byli ze 68 procent zastoupeni uživatelé marihuany a z 31 procent uživatelé pervitinu, mezi uživateli od 20 do 39 let bralo 74 procent osob pervitin a 19 procent marihuanu," říká Helena Šebáková.

A roste i počet narkomanů, kteří si do kontaktních center neziskovek přicházejí vyměnit jehly. Zatímco v roce 2009 pracovníci neziskovek vyměnili uživatelům bezmála 248 tisíc injekčních souprav, loni to bylo už 383 tisíc.

Výměnu jehel, ale třeba i možnost osprchovat se nebo vyprat si prádlo nabízí uživatelům drog například i Centrum drogové pomoci, které je součástí Sociálních služeb města Havířova. "Zájem o naše služby roste. Je to i tím, že si informaci o nás předávají uživatelé návykových látek mezi sebou," říká vedoucí centra Michal Fabian.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.