Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jedy v ovzduší škodí dětem na Ostravsku už při narození

  17:08aktualizováno  17:08
Předpoklad se potvrzuje. Vědci, kteří v Karviné a Českých Budějovicích zkoumali, zda jedy ve vzduchu ovlivňují geny dětí už v době vývoje plodu, mají první výsledky. Ukazují na to, že smog vliv skutečně má.

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v karvinské nemocnici s primářkou dětského oddělení Lenkou Böhmovou. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jsou náchylnější k infekcím dýchacích cest a třeba i astmatu děti z Karviné či jižních Čech? Kdo ví o trvale špatném ovzduší na Ostravsku a Karvinsku, zřejmě rovnou odpoví za A. A nesplete se.

Vědci pod vedením Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd teď navíc přinášejí jeden z prvních důkazů o tom, že škodliviny v ovzduší, zejména karcinogenní benzo(a)pyren, ovlivňují geny dětí už ve chvíli narození.

Fakta

Zaostřeno na miminka

Vědci zjišťují, jak jedy v ovzduší ovlivňují geny i celkové zdraví dětí.

Do výzkumu zapojili 200 těhotných žen z Karviné a 200 z Českých Budějovic.

Vzali jim vzorky krve, moči a mateřského mléka, zkoumali i moč novorozenců a pupečníkovou krev.

První výsledky ukazují, že smog DNA dětí z Karviné ovlivňuje .

Ukazují na to první výsledky studie, ve které tým odebral vzorky těhotným ženám a jejich novorozeným dětem.

Sto žen z karvinské a sto z budějovické nemocnice zkoumal loni v létě, dalších sto a sto nastávajících matek a jejich dětí z obou nemocnic pak v zimě.

"K dispozici už máme první výsledky z letních odběrů. Dokládají, že ačkoli bylo léto, koncentrace prachu frakce PM 2,5 (jde o prach s průměrem 2,5 mikrometru – pozn. red.) v ovzduší Karviné dosáhla proti Českým Budějovicím skoro dvojnásobných hodnot. S tím souvisí fakt, že změny DNA u dětí z Karviné byly výrazně větší než u budějovických," řekl Radim Šrám.

Odebráním a analýzou vzorků ale výzkum nekončí. Vědci budou celé první dva roky života vybraných dětí sledovat jejich zdravotní stav a ověřovat, jestli zjištěné poznatky o změnách genů mají vliv na nemocnost.

Jak zmínil Radim Šrám, děti, jejichž geny jsou při narození vlivem škodlivin v ovzduší pozměněny, mají nezralou imunitu.

"Tomu odpovídají některé z našich dalších poznatků. Třeba zjištění, že v Ostravě-Radvanicích (obvodu, kde například koncentrace benzo(a)pyrenu dosahují trvale nejvyšších hodnot – pozn. red.) jsou jen v prvním roce života děti dvakrát až třikrát víc nemocné než jinde v Ostravě," poukázal vědec.

Také primářka dětského oddělení Nemocnice s poliklinikou v Karviné-Ráji Lenka Böhmová uvedla, že děti, které trvale dýchají škodliviny, jsou proti dětem z čistých oblastí náchylnější k infekcím dýchacích cest, eventuelně i astmatu.

Dětem by pomohly častější školy v přírodě

Je důležité, že vědci přinášejí důkazy o vlivu škodlivin v ovzduší na geny dětí? "Můj názor je, že ty důkazy by byly důležité, kdyby se s nimi dalo něco dělat,“ odpověděla Lenka Böhmová."

"Děti by alespoň měly mít možnost jet dvakrát ročně na školu v přírodě do lepšího ovzduší, což se neděje," dodala primářka.

Tento návrh zmínil i Radim Šrám. Pozornost úřadů i znečišťovatelů by se podle něj měla soustředit hlavně na prach s průměrem menším než 2,5 mikrometru.

Platí totiž: čím menší částice, tím má větší schopnost vázat na sebe například polyaromáty, mezi které patří i benzo(a)pyren. Tedy zdraví nebezpečné látky.

To potvrdil i šéf oddělení ochrany ovzduší ostravské pobočky ČHMÚ Libor Černikovský, který – v souladu se Šrámem – poukázal na to, že danou vlastnost prachu je nutné brát v potaz třeba u moderních filtrů v průmyslu.

Ty pohlcují zejména větší prach, s ohledem na schopnost vázat nebezpečné látky je ale největší potíží právě prach zcela miniaturní.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák měl po jednání s ministryní Karlou...
Restart. Moravskoslezský kraj může získat na rozvoj miliardy korun

Ještě letos může do moravskoslezského regionu zamířit několik miliard korun na rozjetí projektu nazvaného Restart. Krajský úřad chce této příležitosti využít...  celý článek

(ilustrační snímek)
Chybí lékaři. Moravskoslezský kraj omezí akutní interní oddělení

Nemocnice v Moravskoslezském kraji musely kvůli nedostatku lékařů dočasné uzavřít několik oddělení či stanic s akutními interními lůžky. Vyvolalo to kritiku,...  celý článek

(ilustrační foto)
Moravskoslezské univerzity se „přetahují“ o studenty, lákají na stipendia

Plošné kampaně, návštěvy na středních školách i vlastní festivalová pódia. Vysoké školy v Moravskoslezském kraji se snaží čelit nepříznivému demografickému...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.