Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ještě dvě stovky strážníků, přeje si ředitel ostravské městské policie

  13:55aktualizováno  13:55
Největší městskou policii v Moravskoslezském kraji a druhou největší v tuzemsku vede šest let. Zdeněk Harazim říká, že práce strážníka je hodně náročná, proto si zaslouží podobné postavení jako policista. Pomoci má nové profesní sdružení.

Ředitel Městské policie Ostrava Zdeněk Harazim sbírá policejní čepice a přilby. Nechybějí ani cenné kousky od londýnských „bobíků“. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Vychvalovaní i hanění. Městští policisté si příliš klidu neužijí, řeší nekonečnou řadu průšvihů, zlomyslností a lumpáren, které lidi mají na svědomí.

„Jejich práce je velmi náročná, proto bychom chtěli jejich postavení co nejvíce zrovnoprávnit s republikovými policisty,“ říká Zdeněk Harazim, který šest let šéfuje Městské policii Ostrava.

Jak hodnotíte bezpečnostní situaci v Ostravě? Mohou se lidé cítit bezpečně?
Ostrava je po bezpečnostní stránce stabilizovaná. Trestná činnost je sice bohužel stále na poměrně vysoké úrovni, což je dáno i skladbou obyvatelstva, ale daří se ji snižovat. Problémem zůstává narušování veřejného pořádku.

Zdeněk Harazim

  • Má 59 let
  • Pochází z Háje ve Slezsku, kde dosud žije.
  • U policie pracuje už osmatřicet let. * Po vojně nastoupil k policii ve Velké Polomi, pak působil v Opavě, kde pracoval i u kriminální služby. Poté na krajské kriminálce odhaloval hospodářské delikty. Naposledy u Policie ČR působil jako vedoucí obvodního oddělení v centru Ostravy.
  • V Městské policii Ostrava pracuje od roku 1995. Nejprve jako zástupce ředitele a od roku 2008 jako ředitel.
  • Ženatý, má dvě děti a tři vnoučata.
  • Rád pracuje na zahradě a sbírá policejní čepice i přilby.

Je práce městské policie v létě jiná?
V každém časovém období je jiná. V létě je Ostrava sice částečně vylidněná, ale zase ve větší míře přijíždějí návštěvníci. Měsíčně průměrně řešíme tři a půl tisíce událostí a v létě možná máme práce o něco více, protože jsou prázdniny, v ulicích je více mládeže, s čímž souvisí stížnosti na hluk, konzumaci alkoholu a podobně. Navíc při festivalu Colours se sjede strašná spousta lidí.

A co Stodolní ulice? Už není takovou hrozbou?
Určitě na Stodolní není taková frekvence, jaká bývávala. Už tak nedojíždějí tuzemští návštěvníci, ale zase jezdí hodně lidí z Polska. V pátky a soboty je to místo stále pořádně živé (rozhovor byl veden ještě před brutálním útokem na zpěváka Michala Hrůzu - pozn. red.).

Změnila se z hlediska bezpečnosti Ostrava roku 1989 a 2014?
U policie pracuji už osmatřicet let, v Ostravě od roku 1983, takže snad mohu trochu porovnávat. Ostrava se určitě změnila k lepšímu, je mnohem pěknější, než když byla hodně průmyslová. Bezpečnostní stránku těžko hodnotit. Tehdy platila jiná legislativa, trestná činnost se jinak posuzovala. Bylo méně trestných činů, to je pravda. V devadesátých letech si totiž mnozí demokracii vysvětlovali svým způsobem, situace se začala zhoršovat.

Republikových policistů bylo méně, neexistovala městská policie. A přesto bylo bezpečněji?
Nebyla ale taková agresivita a brutalita pachatelů trestných činů. A navíc postavení policistů bylo úplně jiné, než je nyní. U některých lidí tehdy měli větší autoritu.

Loni se změnilo vedení ostravské i krajské republikové policie. Jak s novými šéfy vycházíte?
Velmi dobře. Pomohla i hlídková služba policie, zřízená myslím od června loňského roku. Do té doby jsme často vyjížděli k případům, kdy policie neměla síly a prostředky tam zajet, což se nyní snížilo určitě o dvacet až třicet procent. Tím pádem máme více času věnovat se veřejnému pořádku v ulicích.

Policie začala nabírat nové lidi. Nemáte obavy z odchodu mnoha strážníků ke konkurenci?
Jaká konkurence? Je jedno, kdo zajišťuje bezpečnost. Z přechodů lidí obavy nemám, myslím si, že to je správně. Navíc jich není mnoho, letos asi čtyři. A kdo jiný než strážníci by měl k policii jít?

Je o práci u městské policie zájem?
Ano, poptávka převyšuje nabídku. Máme 810 zaměstnanců, z toho 680 strážníků, už je plný stav. Doplňujeme jen místa, ze kterých někdo odejde. Snad v září budeme zase mírně přibírat.

Počet strážníků považujete za ideální?
Ideální by bylo mít tak o dvě stě strážníků více. Jenže narážíme na finanční možnosti města.

Zdeněk Harazim považuje za logické, aby strážníci se co nejvíce zrovnoprávnili...

Zdeněk Harazim považuje za logické, aby strážníci se co nejvíce zrovnoprávnili s republikovými policisty.

Plus dvě stovky strážníků? Není to už moc?
Nemyslím si. Zvýšil by se pocit bezpečí občanů. Když člověk vidí na ulici policistu, cítí se bezpečně. Pak bychom mohli třeba zrušit autohlídky, byly by větší možnosti.

Už slyším námitky, že jistě máte rezervy v kancelářích?
To už také není pravda. Reformou se nám podařilo dostat na ulici asi sto padesát lidí, kteří předtím seděli právě v kanceláři.

Před nedávnem jste založili profesní sdružení. Jak pokračujete?
Unii obecních a městských policií máme zaregistrovanou a pokračujeme. Hlásí se další městské policie, například chceme strážníkům nabízet právní pomoc.

Nebo zařídit výsluhy, jaké mají policisté. Na to také nejsou jen pozitivní reakce.
Říkáme, že chceme trochu zrovnoprávnit postavení strážníka s policistou, což je logické. Strážník nastoupí do pracovního poměru s městem nebo obcí a nemá žádnou právní ochranu jako policisté ve služebním poměru. Neříkám, že budeme usilovat o nějaké výsluhy či něco podobného, ale o zrovnoprávnění ano. Nebo další příklad. Strážníkovi platí zkouška jen tři roky, pak zase začíná nanovo. Nadneseně řečeno, dostává živnostenský list na tři roky. To u policie neexistuje.

Už před časem jste prohlásil, že by městské policie měly mít vlastní pořádkové jednotky. Platí to ještě?
Jistě. Například při hromadném narušení veřejného pořádku nemůžeme strážníky využít k tomu, aby zasáhli, protože u nás není institut zákroku strážníků pod jednotným vedením. Například při fotbalovém utkání Baník - Sparta každý strážník zasahuje sám za sebe. Já mu nemohu říci, jak má přestupek vyřešit, to se mezi lidmi málo ví. Vezměte si, že Bazaly jsou nyní majetkem města. Vedení města po mně pochopitelně chce, ať zabezpečím ochranu majetku, což však zabezpečit nemůžu. V tom by pomohla pořádková jednotka a snažíme se, aby se tato možnost dostala do nového zákona.

Pořádkovou jednotku má i Policie ČR. Nepolezete si tak trochu „do zelí“?
Určitě ne. Když jsou rozsáhlejší akce, tak se republiková policie posiluje z jiných krajů. Po zřízení pořádkové jednotky strážníků by o posily žádat nemusela, mohli bychom pomoci my. Nechceme suplovat práci policie, ale pomoci můžeme. Něco takového by si ale mohly dovolit jen největší městské policie, kromě Ostravy například Praha, Brno nebo Plzeň. Pořádková jednotka městské policie by v Ostravě měla 150 strážníků a sídlila by na Hranečníku. Zůstávám optimistou, že se to podaří.

Nedávno jsem si všiml jen jednoho hlídkujícího městského policisty. Není to nebezpečné?
Není určeno, jestli hlídku tvoří jeden, dva nebo tři strážníci. Záleží na vedoucím pracovníkovi, jaké strážník zabezpečuje činnosti, například okrskář může jít i sám. Máme komunikační pojítka, spojení, vidíme je na mapách, kde se pohybují. Kdyby nastal problém, okamžitě zareagujeme.

Existuje nějaký problém, který vás akutně trápí?
Co mě osobně dost trápí, to je stále vyšší počet lidí bez domova, kteří žijí venku. Už v minulosti bylo bezdomovců hodně a mám pocit, že jich přibývá. To nás hodně trápí a je to hrozbou i pro zimní měsíce.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.