Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kšefty s chudobou města omezila, lidem z ubytoven však hrozí ulice

  13:10aktualizováno  13:10
Snaha zarazit kšeftování s chudobou může skončit velkou sociální katastrofou. Obce radikálně omezují vyplácení příspěvků na bydlení, které končily v kapsách provozovatelů ubytoven. Výsledkem je, že lidé z nich se budou muset stěhovat, ale nemají kam.

Mária Murgošová se svým druhem Štefanem Horvathem, obyvatelé hotelového domu Hlubina, kterým hrozí vystěhování, protože nemusí dostat sociální dávky. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Je to paradox. V Moravskoslezském kraji jsou tisíce volných obecních i soukromých bytů. Tisíce lidí i s dětmi se přesto tísní na ubytovnách, kde za dva malé pokoje platí třeba 14 tisíc korun.

Dosud jim na to štědře přispíval stát - doplatkem na bydlení. Jenže teď se situace mění. Stovky lidí se musí z ubytoven vystěhovat, protože sociální dávku už nedostanou. 

Souvisí to s novou pravomocí radnic, které teď rozhodují o tom, komu může úřad práce doplatek na bydlení poskytnout, a komu ne.

Dramatická je situace především v Ostravě, kde obvodní radnice buď odmítají o doplatku rozhodovat, nebo je zamítají všem, případně souhlasí s vyplácením, ale jen těm lidem, kteří mají minimálně rok trvalé bydliště na území Ostravy. Ostatní je nezajímají.

„Jestli mě vyhodí, zabiju se“

„Nevím, co mám dělat. Jsem těžce nemocná a skoro neslyším. Nemám kam jít a život na ulici nezvládnu. Minulý týden nám řekli, že se musíme už 1. června vystěhovat. Dostala jsem z těch nervů epileptický záchvat a skončila v nemocnici. Jestli mě odsud vyhodí, zabiju se,“ zoufá si 42letá Mária Murgošová.

Žena, která pobírá nízký invalidní důchod, žije asi rok v jednom pokoji Hotelového domu Hlubina v Ostravě-Jih společně s druhem, který se o ni stará. 

Ona má trvalé bydliště v Moravském Berouně, on v České Třebové. Právě proto se už nedočkají doplatku na bydlení od státu.

„Shodli jsme se s dalšími velkými ostravskými obvody na zásadách, podle nichž bude sociální odbor udělovat souhlas s doplatkem na dobu tří měsíců lidem, kteří mají trvalé bydliště na území Ostravy, nemají vůči městu žádný dluh a bydlí na ubytovně, která splňuje zákonné podmínky,“ říká starosta Ostravy-Jih Martin Bednář (ANO).

Paní Murgošová a její druh tato kritéria nesplňují. Bez příspěvku státu nájem nezaplatí. Za jeden pokoj totiž platí osm tisíc. Jenže nové bydlení ani za tuto cenu hned tak neseženou. Proto si zoufají.

„Nemáme se kam vrátit. Nemáme ani rodinu, která by nám pomohla. Já jsem prožil v Ostravě 33 let. Rádi bychom tu zůstali. Ubytovna je dobrá, nové vedení se stará, od chvíle, kdy omezili návštěvy, je tu klid. Ale zatím nám řekli jen to, že můžeme zůstat ještě asi dva měsíce. Co bude dál, to nevíme,“ líčí druh nemocné ženy Rudolf Horváth.

Ve stejné situaci je nyní asi pětina ze 450 obyvatel Hlubiny. Mezi nimi například šestičlenná rodina Naděždy Pulkové a osmičlenná rodina Marie Žigové. První má trvalé bydliště v Odrách, druhá v Opavě. 

„Sociálka nám nepomůže. Tvrdí, že si máme pomoci sami. Jenže byt neseženeme, protože jsme Romové a máme děti,“ vyprávějí shodně obě rodiny. 

Romy nikdo ubytovat nechce

Když se Pulkovi před týdnem dozvěděli, že se v pondělí musí vystěhovat, poprosili prarodiče na Novojičínsku, aby u nich mohly dočasně bydlet alespoň dvě dcery, které chodí do základní školy.

„Tady měly samé jedničky a kamarády, ale museli jsme je narychlo přehlásit. Dnes nastoupily do nové školy. Až v pátek odpoledne nám vedoucí ubytovny řekla, že tu můžeme zůstat ještě dva měsíce,“ líčí Naděžda Pulková.

„Sháníme jiné bydlení, ale Romy nikdo nechce. V Odrách, kde máme trvalé bydliště, nám taky nepomohou. Nechceme se stále někam stěhovat, problémy tu nemáme a chceme na ubytovně zůstat,“ dodává její manžel Rudolf Pulko.

Bezradní jsou i Roman Laci a Marie Žigová, rodiče šesti dětí, z nichž dvě jsou ve školním věku a dalším čtyřem je od dvou měsíců do pěti let. 

„Volali jsme sociální pracovnici do Opavy, řekli nám, že celou rodinu neubytují. Máme se postarat sami nebo dát děti do domova,“ tvrdí Marie Žigová. 

„Na ubytovně jsme spokojení, chovají se k nám hezky, paní vedoucí nám dala i nové postele a stůl se židlemi pro děti. Jenže bez pomoci státu nemůžeme zaplatit 14 tisíc za dva pokoje,“ dodává.

Příspěvek nedostane nikdo

Bohumín v pondělí zamítl první projednávané žádosti pro 210 ubytovaných. V Ostravě-Mariánských Horách, kde je ubytovna pro 600 lidí, nedostane doplatky nikdo. 

„Po delší debatě dnes rada rozhodla, že budeme žádosti zamítat. Byli jsme se na ubytovně podívat, je opravená, ale není to vhodné prostředí pro rodiny s dětmi,“ sdělila starostka obvodu Liana Janáčková (Nezávislí).

Fotogalerie

Podle politiků, kteří zamítají doplatky na bydlení, by se o své obyvatele měly postarat domovské obce.

S tím ale nesouhlasí například náměstek primátora Opavy Josef Stiborský (KDU-ČSL). „Z novely zákona taková povinnost nevyplývá,“ říká.

Stiborský kritizuje, že chybí prováděcí předpis a nikdo neví, jak si počínat. 

„Pokud radnice postupují radikálně a zamítají doplatky stovkám lidí, měly by situaci řešit ve spolupráci s domovskými obcemi. Jinak hrozí sociální tragédie. Lidé skončí na ulici,“ míní Stiborský. „My můžeme řešit ožehavé situace, ale máme jen omezené možnosti.“ 

Podobně reagoval starosta Oder Libor Helis: „Vlastníme ubytovnu, ale naše možnosti pomoci lidem, kteří přijdou o bydlení a mají tu trvalé bydliště, jsou omezené. Nevyřešíme problém ze dne na den.“

„Pokud se vyskytnou mimořádné případy rodin s dětmi, bude je řešit sociální odbor,“ ujistil i starosta Ostravy-Jih Martin Bednář.

Když ale redakce MF DNES zjišťovala, jak mají lidé v tísni postupovat, ukázalo se, že vládne informační chaos. „Vše je v jednání,“ tvrdili úředníci obcí i úřadu práce.

Majitel ubytovny v Mariánských Horách Martin Gawlas ještě nevěděl, že obvod zamítá žádosti o doplatky, proto nechtěl reagovat.

Provozovatel Hlubiny řekl, že všechny úřady jen mlží. „Když tam posíláme klienty, vracejí se zpátky s tím, že nemají panikařit. Prý jim úřad práce ještě tento měsíc sociální dávku zaplatí. Když se někdo ohradí, že to tak není, řeknou, že všem vyplatí dávku hmotné nouze,“ líčí Daniel Fatura. „Už jim ale neřeknou, že by o ni museli požádat a možná ji dostanou,“ dodává.

Přesně to potvrdila ředitelka krajské pobočky Úřadu práce v Ostravě Yvona Jungová. 

„Situaci řešíme. Jedna z možností je, že lidem vyplatíme jednorázovou dávku - mimořádnou okamžitou pomoc, která může, ale nemusí, pokrýt výdaje na bydlení. Lidé však o ni musí sami požádat. A protože nejde o dávku nárokovou, nemusí ji dostat,“ vysvětluje ředitelka Jungová.

Lidé z ubytoven doufají, že majitelé by mohli radikálně snížit přemrštěné ceny nájmů. Například na Hlubině to ale podle Fatury nepůjde: 

„V ceně jsou energie a služby, tedy i úklid a pravidelná dezinfekce. Pokojské musí plnit řadu povinností podle požadavků hygieniků,“ řekl.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.