„Pan Chýlek byl odsouzen k šestiměsíčnímu podmíněnému trestu a ročnímu zákazu výdělečné činnosti a funkcí spojených s rozhodováním v orgánech, které nakládají s veřejnými prostředky,“ řekla mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.
„Proti rozsudku se na místě odvolal, případ tedy poputuje k Vrchnímu soudu a verdikt je nepravomocný,“ dodala mluvčí
Právnické firmě podle obžaloby nechal zaplatit v době, kdy byl náměstkem ministra vnitra Martina Peciny, dvacet milionů korun, ačkoliv smlouva byla podepsána jen na 6,5 milionu.
Chýlek: Když mne soud odsoudí, odstoupím
A frýdecko-místečtí sociální demokraté o rozsudku vědí. Do podoby kandidátky ale nezasáhli, i když na to měli čas.
Jaroslav Chýlek jim ostatně sám nabídl, že z pátého místa kandidátky odstoupí.
„S rozsudkem nesouhlasím, odvolal jsem se proti němu, ale zároveň jsem nabídl svou rezignaci. Kolegové mě přesvědčili, abych zůstal,“ vysvětluje bývalý ministerský náměstek.
Za svého stranického kolegu se postavila i jednička frýdecko-místecké kandidátky Eva Richtrová.
„Víme o tom, nicméně rozsudek není pravomocný, tudíž z něj nebudeme v této chvíli vyvozovat žádné závěry. I na ostatních kandidátkách jsou lidé, kteří si podobným martyriem prošli nebo procházejí, dokonce byli i pravomocně odsouzeni,“ řekla.
Jaroslav Chýlek v době, kdy se stal náměstkem ministerstva vnitra.
Rozsudek padl 12. srpna, tedy v době, kdy sociální demokraté ještě mohli svou kandidátku upravit.
Právě ta frýdecko-místecká se stala jablkem sváru mezi sociálními demokraty, do něhož byli zapojeni nejen místní straníci, ale také krajský a celostátní předseda.
Na rozdíl od jiných regionů, kde volební kandidátky v jednotlivých městech podepisoval příslušný okresní předseda, ve Frýdku-Místku o tuto možnost Jaroslav Marek přišel.
Nechal se totiž slyšet, že kandidátku s obviněnými či odsouzenými členy nepodepíše a vyškrtne je. Pozici zmocněnce nakonec obsadil krajský stranický předseda Miroslav Novák.
„Je chybou, že se takovou věc dozvídám od novinářů. V pondělí jsme měli zasedání okresního výkonného výboru a vedení města nás mohlo alespoň informovat. Nevím, jak to vysvětlíme naší veřejnosti a voličům,“ řekl Jaroslav Marek.
Dalším problémem rozsudku je fakt, že součástí trestu je i roční zákaz činnosti v orgánech nakládajících s veřejnými prostředky.
Jaroslav Chýlek by v případě právoplatného rozsudku teoreticky nesměl do zastupitelstva ani kandidovat.
Právník: Rozsudek může být problematický
Tato část rozsudku zaujala i Stanislava Kadečku z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
„Pokud by rozsudek potvrdila odvolací instance, vylučoval by výkon člena zastupitelstva, člena rady i místostarosty či starosty. Neznám jej sice přesně, ale tato část může být problematická,“ komentuje právník zákaz působnosti v orgánech, které nakládají s veřejnými prostředky.
„Vzato do detailu, vylučuje odsouzeného z pasivního volebního práva, protože zastupitelstva měst a obcí o nakládání s veřejnými prostředky bezesporu rozhodují. A to může být z hlediska ústavněprávního problematické,“ vysvětlil další dopady případného rozsudku.
Pokud by odvolací soud potvrdil první verdikt, Jaroslav Chýlek by se případně získaného mandátu vzdal.
„Věřím ale, že s odvoláním uspěji. Škoda, která je mi dávána za vinu, totiž vůbec nevznikla. Nebyly vystaveny ani žádné faktury,“ vysvětluje kauzu Jaroslav Chýlek.
„Došlo sice k drobnému přečerpání, ale v té době jsem na ministerstvu ještě nebyl,“ dodává fakt, k němuž podle něj soud při svém rozhodování nepřihlédl.
„Externí právnické firmě jsem práci opravdu zadával, ale přivedli mi je podřízení s tím, že vyhráli zakázku, a mne opravdu nenapadlo, že bych měl kontrolovat již vyčerpaný objem zakázky,“ doufá v úspěch odvolání Jaroslav Chýlek.
Svého podřízeného se zastal i bývalý ministr vnitra Martin Pecina. „Pana Chýlka jsem vždy považoval a nadále považuji za slušného člověka. Nevěřím tomu, že by spáchal úmyslný trestný čin,“ řekl.
„Upozorňuji všechny, kteří o případu hovoří, že rozsudek je zatím nepravomocný a že Jaroslav Chýlek byl odsouzen za něco, z čeho nebyl obžalován. Nemohl se tudíž u soudu první instance ani účinně bránit. Za zmínku stojí také to, že v době, kdy se měl podle rozsudku trestný čin odehrát, nebyl ještě zaměstnancem ministerstva, což konstatuje i soud ve svém rozsudku,“ dodal Martin Pecina.
