V případě, že by jim chystaný zákon o majetkovém vypořádání státu a církví umožnil žádat zpět některé nemovitosti, což se však zatím upřesňuje, lázně by pravděpodobně chtěli vrátit. Zatím jsou však ve vyjadřování opatrní.
"Těžko říct, jestli bychom o navrácení lázní usilovali. Tvrdit rovnou, že ano, by bylo střílení od pasu. Neviděli jsme ještě návrh zákona," uvedl Robert Rác, sekretář velmistra Německého řádu pro Čechy, Moravu a Slezsko. Kdo má ve věci jasno, je vedení lázní.
Majetek Řádu německých rytířůNěkdejší Řád německých rytířů na území Moravskoslezského kraje po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 a konfiskaci majetku získal správu bruntálského panství. Jeho zástupci založili mimo jiné lázně Karlova Studánka, které vlastnili až do začátku druhé světové války. Řádu patřil také například hrad Sovinec nebo bruntálský zámek, kde sídlil velmistr řádu. Dnes obě památky patří kraji, připravovaný zákon o majetkovém vyrovnání státu a církví se jich zřejmě nebude týkat. |
Na otázku, zda by léčebný areál měli v případě, že se jim naskytne možnost získat zpět jeho původní zakladatelé, ředitel lázní Lubomír Schellong odpověděl:
"Dřív bývaly lázně v hrozném stavu, postupně se je ale podařilo zvelebit. Stát do nich investoval nemalé prostředky. Dnes je to exkluzivní areál. Byl bych nerad, kdyby někomu spadly do klína. A to i kvůli zaměstnancům."
Budoucnost lázní může ovlivnit privatizace
Před pár lety už podle něj soudy ve vlastnictví lázní udělaly jasno. Řád podle něj musel vzít zpět své žaloby. "V roce 1939 řád zrušili nacisti, o šest let později se obnovil, ale z právnického hlediska mu chyběla takzvaná kontinuita. Na tom jsme spor vyhráli," řekl Svatopluk Schellong.
Podle všeho ale otázka vlastnictví lázní, v nichž je dnes osm lázeňských domů, zatím definitivně uzavřena není. Německý řád bitvu o ně nevzdává, i když mu ji mohou zkomplikovat případné nové skutečnosti. Mluví se například o možné privatizaci lázní.
O této variantě Svatopluk Schellong ví, řekl ale, že by se mu líbilo, kdyby lázně vlastnil spíš než soukromý subjekt Moravskoslezský kraj. "Obyvatele kraje trápí obrovský smog, mohli by lázně využívat více než dosud," poznamenal.
Nedávno se otevřela zrenovovaná lázeňská vila Eugen.
Přestože je známo, že bývalý Řád německých rytířů v Moravskoslezském kraji v minulosti vlastnil kromě Lázní Karlova Studánka například i bruntálský zámek nebo hrad Sovinec, jejichž případné vrácení by jim však zřejmě chystaný zákon neumožnil kvůli tomu, že patří kraji, přesný soupis jeho někdejšího majetku podle Roberta Ráce dnes prakticky není možné dát dohromady.
"Soupisy se neustále měnily a mění, nikdo se v tom v současnosti nevyzná. Pokud vím, tak připravovaný zákon má určit nové identifikace parcel. Současně se mluví například o možné privatizaci lázní v Karlově Studánce, je v tom vážně chaos," zmínil Robert Rác.
Řád má přednostně zájem o lesy
Jak dále poznamenal, například údaje o rozsahu historického majetku řádu, které uvádí na svém webu ČSSD, jsou jednoznačně nepravdivé. "Uvádějí, že jsme měli 28 tisíc hektarů lesa a 6 tisíc hektarů polností, což není vůbec pravda, to řád v životě neměl, oni tím straší lidi."
V případě, že by jim to zákon umožnil, žádal by Německý řád přednostně o vrácení svých někdejších lesů. "Jejich navrácení a následná správa by pro nás byla asi jednou z mála možností, která by nám umožnila financovat naše školy, středisko kompenzačních pomůcek nebo třeba kněze, kteří dnes působí v Opavě, na farách v Bruntále, Karlově Studánce, ve Vrbně, v Andělské Hoře nebo třeba na Bouzově," uvedl Robert Rác.
Lázně Karlova Studénka jsou ceněny hlavně pro čisté ovzduší Jeseníků.
