Mezi stavbami, o které církve v rámci restitucí žádají, je i Minoritský klášter v Opavě.

Mezi stavbami, o které církve v rámci restitucí žádají, je i Minoritský klášter v Opavě. | foto: PrazakCreative Commons

Katolíci v Moravskoslezském kraji zažádali 346krát o navrácení majetku

  • 5
Limit vypršel. Do 2. ledna mohly církve podávat výzvy k vydání majetku, který jim v únoru 1948 zabavil stát. Katolíci v Moravskoslezském kraji podali těchto výzev 346, žádají hlavně o lesy a pole. Zpět své bývalé nemovitosti ale chtějí také další církve.

Jednoho rozčilují, jiného těší. Jedno je ale jisté. Církevní restituce "odemknou" nejedno území či stavbu, které v regionu dosud tížilo nevyjasněné vlastnictví.

"Celkem jsme během uplynulého roku podali 346 výzev. Uplatňujeme v nich vydání zhruba 22 tisíc hektarů lesů a 3,5 tisíce hektarů polností. Jedná se jak o majetek biskupství, tak o majetek, který patřil jednotlivým farnostem na území diecéze," sdělil generální vikář ostravsko-opavské diecéze Martin David.

Jak upřesňuje, římskokatolická církev v Moravskoslezském kraji požádala také o vydání zhruba stovky staveb. V naprosté většině se jedná o hájenky, lesovny, stodoly a stavby spojené s lesním hospodářstvím. A movitý majetek jako obrazy nebo třeba sochy?

"Nepožádali jsme o žádné movité kulturní památky či jiné předměty umělecké povahy," prozradil Martin David s tím, že církev požádala pouze o ten movitý majetek, který byl součástí zabaveného inventáře budov, jež chce zpátky (blíže k žádanému majetku zde).

Předání majetku trvá dlouho

Zatím se ale katolíci z průběhu restitucí příliš neradují. Proces vracení majetku je totiž zdlouhavý.

"Z celkového počtu podaných výzev byla do konce loňského roku pouze ve 35 případech uzavřena zpravidla pouze dílčí dohoda o vydání majetku. Tyto dohody však ještě podléhají schválení ve správním řízení, které bylo zdárně ukončeno jen ve dvou případech," zmínil generální vikář s tím, že v reálu církev zatím dostala 23,75 hektaru polí, což je vzhledem k celkové žádané rozloze polností jen velmi malý zlomek.

A lesy? V nich zatím stát církvím na území Moravskoslezského kraje nevrátil ani ar. Celkový počet podaných výzev, jež obdržely Lesy České republiky, se v kraji vyšplhal na 184. "Dosud jsme na území Moravskoslezského kraje podepsali devatenáct dohod s římskokatolickými farnostmi. V dohodách je vydáváno 113 převážně lesních pozemků o celkové výměře 78,6 hektaru," uvedl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.

Lidé přestávají dávat církvím na charitu

 Jak ale zároveň připomíná, podle zákona musí dohody posoudit Státní pozemkový úřad ve správním řízení. A ten žádnou ze zmíněných dohod zatím neschválil. Úřady přitom teď mají na rozhodnutí o vydání majetku šest měsíců. Římskokatolická církev není jediná, která na území kraje žádá o vrácení kdysi zestátněných nemovitostí.

Na to, že budou usilovat o znovunabytí někdejšího majetku, mezi který patří nemovitosti v Karlově Studánce nebo třeba zámek Bruntál a hrad Sovinec, už dřív upozornili zástupci Německého řádu (více čtěte zde). A o vydání lesů a polí žádá například i Suverénní řád maltézských rytířů.

Obec by si zámek vzala. Ale když stát finančně pomůže

Tomu v minulosti patřil i dnes zpustlý zámek Dívčí hrad ve stejnojmenné obci na Osoblažsku. Zpátky ale zástupci řádu zámek nechtějí (podrobněji zde). Co bude dál s renesančním sídlem, které nyní spravuje organizace ministerstva zdravotnictví s krkolomným názvem Zdravotnické zabezpečení krizových stavů (ZZKS)? To je zatím ve hvězdách.

Zámek Dívčí Hrad.

V tuto chvíli ho čeká jen formalita. Změna organizace, která na něj dohlíží. Místo ZZKS to pro příště bude Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). "V této souvislosti se nyní vedou pracovní jednání mezi ZZKS, ministerstvem financí a ÚZSVM. Cílem je najít řešení dalšího postupu při správě zámku Dívčí hrad," řekla mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.

Jak dodává, pro debatu týkající se dalšího osudu zámku zástupci ministerstva zdravotnictví oslovili i kolegy z ministerstva kultury, které dohlíží na kulturní památky. Zda by ale bylo možné zámek například prodat za minimální cenu obci, to zatím jasné není.

Jak před časem avizovala starostka Dívčího Hradu Božena Mruzíková, v případě, že by stát nabídl obci převod zámku třeba za symbolickou jednu korunu a poskytl i balíček peněz na základní opravy, měla by místní radnice o nemovitost zájem. Vedení obce si umí představit různé možnosti využití stavby.