Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Katolíci žalují úřad, vadí jim průtahy během vydávání majetku

  16:45aktualizováno  16:45
Jen menší část ze žádaného majetku na území Moravskoslezského kraje zatím stát vrátil církvím. Třeba katolíkům kvůli tomu dochází trpělivost. Zatímco oni dle svých slov všechny zákonné lhůty splnili, státní úřady je překračují. Církev proto žaluje krajské pracoviště Státního pozemkového úřadu v Olomouci.

Hukvaldskou oboru už katolická církev v rámci restitucí získala zpět. Čeká ale na vrácení velkého množství dalšího majetku. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Zhruba třetinu z požadovaných lesů a polí a bezmála polovinu ze staveb. Tolik zatím stát vrátil katolíkům v kraji. Brzy – 2. ledna – přitom uplyne rok od chvíle, dokdy mohly církve podávat výzvy k vracení původního majetku.

Zástupci ostravsko-opavské diecéze nejsou z postupu státu nadšení. „Dosavadní průběh majetkového vyrovnání hodnotím jako velmi pomalý,“ konstatoval generální vikář diecéze Martin David.

Zákon o majetkovém vyrovnání podle něj stanovil jasné lhůty jak pro podání výzev, tak pro uzavření dohod o vydání majetku.

„Na rozdíl od církví, které musely ve stanovené lhůtě předložit výzvy, státní úřady zákonné lhůty pro uzavření dohod svévolně překračují a nedodržují. Proto jsme v uplynulých dnech v případě krajského pracoviště Státního pozemkového úřadu v Olomouci přistoupili k podání žaloby na nečinnost,“ sdělil David.

„Rozhodnutí, zda majetek vydat, či ne, si žádá čas,“ zní z úřadu

„Zákonné lhůty se snažíme dodržovat. Na druhou stranu tyto lhůty nejsou právně vymahatelné, takže se nebráníme tomu, aby církve žalobu podaly,“ reagovala mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová s tím, že úřad upřednostňuje kvalitu před kvantitou. „Rozhodnutí, zda státní majetek vydat, nebo ne, musí být stoprocentní a žádá si to čas.“

K letošnímu 2. lednu podala ostravskoopavská diecéze celkem 346 výzev k vydání majetku. Každá z nich většinou obsahovala celý soubor nemovitostí. V současnosti už mají katolíci v kraji zpět zhruba 35 procent z požadovaného množství lesů - krom jiného i oboru na Hukvaldech - a třicet procent zemědělských pozemků.

„Z celkem sta požadovaných staveb bylo vydáno k dnešnímu dni čtyřicet sedm. Jedná se výhradně o stavby související s lesním hospodařením, jako jsou lesní správy, hájenky, chaty a podobně,“ zmínil Martin David s tím, že církev už zpátky získala třeba i lovecký zámeček v obci Bílá.

„Stavby využijeme především jako zázemí pro řádnou správu navracených Biskupských lesů. Lovecký zámeček bude dále využíván k turistickým a rekreačním účelům.“

Budoucnost zámku má řešit studie, ale kdo ji zpracuje?

O původní majetek žádají i další církve a řády. Třeba Německý řád, který se považuje za nástupce Řádu německých rytířů, se o mnohé majetky bude se státem soudit.

Zámek Dívčí Hrad.

Zámek Dívčí Hrad.

Maltézští rytíři, kterým kdysi patřil například zámek Dívčí Hrad na Osoblažsku, se tohoto sídla vzdali. Zpustlý zámek má ve správě organizace Ministerstva zdravotnictví s krkolomným názvem Zdravotnické zabezpečení krizových stavů a řeší se, co s ním dál.

V říjnu kvůli němu jednali vládní zmocněnec pro Moravskoslezský kraj spolu s dnes už bývalou starostkou obce, zástupcem Poslanecké sněmovny a Národního památkového ústavu. „Účastníci jednání schválili zpracování studie pro možné využití zámku Dívčí Hrad,“ řekla mluvčí Ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

V tuto chvíli ovšem není jasné, kdo studii vypracuje. Starostka, která měla připravit projektový záměr, už starostkou není a kraj slíbil pomoc jen v obecné rovině.

Vládní zmocněnec pro Moravskoslezský kraj Jiří Cienciala řekl, že by se mu líbilo, kdyby v zámku vzniklo podnikatelské a vzdělávací centrum, jež by sloužilo začínajícím i stávajícím podnikatelům a bylo by i propojeno se školami.

„Důležité je, aby budoucí využití zámku přineslo nová pracovní místa a umožnilo rozvoj regionu. Nejsme pro žádné krátkodobé vize,“ souhlasil starosta Dívčího Hradu Jan Bezděk. Nejdřív je ale nutné definitivně vyřešit vlastnictví zámku. Asi nejpravděpodobnější variantou je převod na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který se řeší už dlouho. „Až bude jasné, kdo je vlastník, budeme s ním jednat,“ dodal Bezděk.

Církve musí počítat s tím, že v průběhu let stát v souvislosti s majetkovým vyrovnáním zcela přestane přispívat na jejich provoz. Proto je pro jejich zástupce aktuální otázka, jak zajistit samostatné hospodaření. „Hlavní směr, kterým se chceme ubírat, bude hospodaření v lesích, které by mělo být do budoucna stěžejním pilířem našeho samofinancování,“ přiblížil Martin David.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.