Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bereš dávky? Povinně pracuj, přitvrzuje část politiků před volbami

  16:04aktualizováno  16:04
Pracovali zdarma, aby měli dávky. Pak ale povinnost veřejné služby zrušil Ústavní soud. Teď by ji někteří politici chtěli zpět. Může podle nich zčásti řešit potíž se zaměstnáváním sociálně slabých včetně Romů.

V rámci veřejné služby mohou nezaměstnaní například sbírat odpadky. | foto: Archiv MF DNES

Uklízeli chodníky, sbírali odpadky nebo sníh. Zdarma, aby i nadále mohli pobírat sociální dávky. To dřív platilo pro lidi, kteří byli přes dva měsíce v registru úřadu práce. Loni v listopadu ale vládní nařízení o povinnosti veřejné služby zrušil soud. Teď po něm opět volají někteří politici.

Aspoň částečně by podle nich pomohlo řešit problém při zaměstnávání Romů.

"Ale nejen jich, prostě všech sociálně slabších. Samozřejmě, když někdo přijde o práci, tak by měl určitý čas - půl roku či rok - pobírat dávky v nezaměstnanosti. Ostatně na to přispíval ze své předchozí mzdy. Ale jakmile přejde na sociální dávky, tak by měl mít povinnost pracovat," řekl před pár dny v návaznosti na protiromské shromáždění v Ostravě primátor Petr Kajnar.

Nechce tak ale nutit lidi do práce. "Naopak, je to pro jejich dobro. Když dlouhodobě nezaměstnaný zůstane doma, je to konec. Pracovní návyky získá už jen velmi obtížně," dodal Kajnar.

Povinná veřejná služba

Platila v Česku od začátku roku 2012, na konci loňského listopadu ale vládní nařízení, jež ji zřizovalo, Ústavní soud zrušil.

Bylo totiž v rozporu s některými ustanoveními Listiny základních práv a svobod.

Bezplatná veřejná služba byla povinná pro lidi registrované déle než dva měsíce na úřadu práce.

Za potřebnou označila dřívější povinnost veřejné služby i starostka Krnova Alena Krušinová. "Rozhodně byla přínosná. Motivovala dlouhodobě nezaměstnané k práci," řekla.

Zatímco před verdiktem Ústavního soudu v Krnově v rámci povinné veřejné služby uklízelo, ale třeba i hlídalo přechody nebo pracovalo v sociálních službách až sto šedesát lidí, teď se jejich počet zmenšil zhruba na pětadvacet.

Vykonávají takzvané veřejně prospěšné práce (VPP), za něž dostávají minimální mzdu. Na tento typ zaměstnávání lidí dlouhodobě registrovaných na úřadu práce ostatně přešli i v dalších městech. Třeba v Havířově nebo v Bohumíně.

"Plně jsme jím nahradili veřejnou službu," uvedl starosta Bohumína Petr Vícha a upřesňuje, že nyní VPP ve městě vykonává sto třicet lidí.

Nepracovat není normální

"Nejedná se zdaleka jen o Romy, i když jejich počet převažuje," uvádí Vícha, podle kterého skutečně je jedním z řešení nynější vyhrocené situace zajištění práce pro Romy, ale i další sociálně slabé lidi, kteří by si jejím prostřednictvím zasloužili přijímané dávky.

"Mělo by to zabránit tomu, aby zde vyrůstala další generace rodin, z nichž žádný člen nepracuje a považuje se to za normální," přidává se i starosta Českého Těšína Vít Slováček.

Jak přitom podotýká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová, případné obnovení povinnosti veřejné služby je otázkou politické shody, a tedy nové vlády.

"Samozřejmě by se přitom muselo respektovat rozhodnutí Ústavního soudu a vše připravit v souladu s platnou legislativou," připomněla Filipová.

Třeba stínový ministr práce z ČSSD Roman Sklenák přitom před povinnou veřejnou službou upřednostňuje veřejně prospěšné práce.

I dobrovolná veřejná služba přitom v Česku stále funguje. Nyní ji vykonává 398 lidí. Třeba v Karviné jich je 32.

"O službu mají zájem hlavně kvůli sociálnímu kontaktu a zachování pravidelného denního rytmu," říká mluvčí Karviné Šárka Swiderová.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.