Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo ovládal Hrabyni, ovládal vše. O obec na Opavsku se bojovalo týden

  8:43aktualizováno  8:43
Stačí kvalitní dalekohled a vidíte kilometry daleko. I naprostému vojenskému laikovi tak musí být jasné, proč se nejtvrdší boje Ostravsko-opavské operace před sedmdesáti lety odehrály právě v okolí Hrabyně.

Zámeček v Hrabyni po bojích na konci 2. světové války. Trosky byly později srovnány se zemí. | foto: Slezské muzeum Opava

Ještě dnes si může každý vyzkoušet pocit, jaký měli českoslovenští a sovětští vojáci v průběhu bojů při Ostravsko-opavské operaci. Stačí si jen projet silnici vedoucí z Kravař přes Dvořisko ke Štítině a z okna sledovat hrabyňský hřeben s vrchem Lipovice, který se tyčí více než sto metrů nad okolní krajinou.

Ostravsko-opavská operace

Památník 2. světové války v Hrabyni na Opavsku.

Památník 2. světové války v Hrabyni na Opavsku.

  •  V bojích se střetly Rudá armáda a jednotky 1. čs. armádního sboru s německými vojáky. Jen na straně Rudé armády počet padlých, nezvěstných a zraněných překročil 112 tisíc.
  • Operace začala 10. března 1945. Sověti si vzali za úkol osvobodit Ostravu. Po prvních neúspěších se rozhodli pro obchvat přes Opavu a postup Opavskem k Ostravě. Hlavní část operace začala 15. dubna.
  • Boje byly dlouhé. Rudá armáda s velkými ztrátami zaútočila, vždy však následoval protiútok Němců, kdy rudoarmejci zase o získané území přišli.
  • O Hrabyň se bojovalo nejdéle, od 21. do 27. dubna. Obec byla totiž nejvyšším bodem v krajině, a tedy strategickým místem pro přístup k Ostravě.
  • Sověti byli v Ostravě 30. dubna.

Je z něj vidět až do Opavy a Kravaře má případný pozorovatel jako na dlani. A nejlepší protitankové dělo druhé světové války, německý kanon ráže 88, dokázal v okruhu dvou kilometrů (dostřel měl ale podstatně delší - pozn. red.) zničit prakticky jakýkoliv sovětský tank té doby.

„Hrabyně se stala jedním z hlavních symbolů Ostravsko-opavské operace. Na strategickém návrší kladly německé jednotky houževnatý odpor trvající déle než týden. Němci ze svých pozic mohli ostřelovat cestu od Opavy a brzdit tak postup sovětských tanků,“ vysvětluje historik Slezského zemského muzea Ondřej Kolář.

Chvíli němčina, pak ruština. A naopak

„Pěší oddíly Rudé armády se k Hrabyni probojovaly od Háje ve Slezsku a Smolkova, přičemž musely čelit palbě Němců, kteří využívali předválečné československé pevnostní objekty. Německá postavení v obci ostřelovali Sověti kaťušemi ze směru od Dolního Benešova.“

Boje o Hrabyni mezi 21. až 27. dubnem roku 1945 patřily k nejtvrdším v rámci Ostravské operace. Strategický hřeben ovládající přístup od Opavy k Ostravě chtěly totiž obě strany.

„Na území Háje se fronta několikrát posunula tam a zpět, bojovalo se dům od domu. Stávalo se dokonce, že v jednom patře byli po několik hodin sovětští a ve druhém němečtí vojáci. Střed obce Sověti obsadili 22. dubna, čištění okolí však probíhalo dalších šest dní,“ přibližuje historické události Ondřej Kolář.

Jen v bojích o Háj tak padlo na 400 sovětských vojáků. Boje o Hrabyni trvaly až do 27. dubna, přičemž devadesát procent obce bylo zničeno a padlo zde na 280 sovětských vojáků. V současnosti přitom žije v Hrabyni zhruba 1 200 lidí.

70 okamžiků druhé světové války

Českoslovenští vojáci přímo na Hrabyni neútočili. Po tvrdých bojích po přechodu hranice dostali na pár dnů volno, které bylo nutné také z důvodů opravy bojové techniky. Podle dobových dokumentů jim zbývaly jen poslední čtyři tanky. Po jejich opravě pak Hrabyni obešli a postupovali v dalších dnech směrem na Velkou Polom, Čavisov a Klimkovice.

Na místě bojů památník

Na místě nejtvrdších bojů byl v roce 1980 otevřen dnešní Národní památník II. světové války. „Základní kámen byl položen 29. dubna 1970 za účasti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody a velitele 4. ukrajinského frontu maršála Andreje Ivanoviče Jeremenka,“ přibližuje historii památníku v Hrabyni jeho současná ředitelka Kamila Poláková.

„Stavět se ale začalo až v roce 1976 a otevřen byl o čtyři roky později, tehdy jako Památník Ostravské operace.“ V roce 1992 se stal památník součástí Slezského zemského muzea v Opavě a po rekonstrukci byl znovuotevřen v roce 2009.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Utržená kabina kamionu po srážce s pendolinem u Studénky na Novojičínsku. (22....
Dva roky od tragédie. Na přejezdu ve Studénce chybí slibovaná jištění

Dva roky uplynuly právě od chvíle, kdy do plně naloženého polského kamionu na železničním přejezdu ve Studénce na Novojičínsku najelo pendolino. Při střetu tři...  celý článek

Ivo Kramoliš se svým prvním hadem, třiadvacetiletou krajtou vážící přibližně...
Tři uštknutí a dost. Ivo Kramoliš už chová jen nejedovaté hady

Ivo Kramoliš choval jedovaté hady jednadvacet let. Po třetím uštknutí se jich musel na nátlak rodiny vzdát. Ovšem hadům stále zůstal věrný. Momentálně má...  celý článek

Ilustrační snímek.
Silnice do lyžařského areálu bude bez děr, opravu stihnou do zimy

Nového povrchu se dočká silnice z Albrechtic v Jizerských horách do Jiřetína pod Bukovou. Právě po ní přijíždí především v zimě velké množství řidičů, kteří...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.