Zámeček v Hrabyni po bojích na konci 2. světové války. Trosky byly později...

Zámeček v Hrabyni po bojích na konci 2. světové války. Trosky byly později srovnány se zemí. | foto: Slezské muzeum Opava

Kdo ovládal Hrabyni, ovládal vše. O obec na Opavsku se bojovalo týden

  • 3
Stačí kvalitní dalekohled a vidíte kilometry daleko. I naprostému vojenskému laikovi tak musí být jasné, proč se nejtvrdší boje Ostravsko-opavské operace před sedmdesáti lety odehrály právě v okolí Hrabyně.

Ještě dnes si může každý vyzkoušet pocit, jaký měli českoslovenští a sovětští vojáci v průběhu bojů při Ostravsko-opavské operaci. Stačí si jen projet silnici vedoucí z Kravař přes Dvořisko ke Štítině a z okna sledovat hrabyňský hřeben s vrchem Lipovice, který se tyčí více než sto metrů nad okolní krajinou.

Ostravsko-opavská operace

Památník 2. světové války v Hrabyni na Opavsku.

  •  V bojích se střetly Rudá armáda a jednotky 1. čs. armádního sboru s německými vojáky. Jen na straně Rudé armády počet padlých, nezvěstných a zraněných překročil 112 tisíc.
  • Operace začala 10. března 1945. Sověti si vzali za úkol osvobodit Ostravu. Po prvních neúspěších se rozhodli pro obchvat přes Opavu a postup Opavskem k Ostravě. Hlavní část operace začala 15. dubna.
  • Boje byly dlouhé. Rudá armáda s velkými ztrátami zaútočila, vždy však následoval protiútok Němců, kdy rudoarmejci zase o získané území přišli.
  • O Hrabyň se bojovalo nejdéle, od 21. do 27. dubna. Obec byla totiž nejvyšším bodem v krajině, a tedy strategickým místem pro přístup k Ostravě.
  • Sověti byli v Ostravě 30. dubna.

Je z něj vidět až do Opavy a Kravaře má případný pozorovatel jako na dlani. A nejlepší protitankové dělo druhé světové války, německý kanon ráže 88, dokázal v okruhu dvou kilometrů (dostřel měl ale podstatně delší - pozn. red.) zničit prakticky jakýkoliv sovětský tank té doby.

„Hrabyně se stala jedním z hlavních symbolů Ostravsko-opavské operace. Na strategickém návrší kladly německé jednotky houževnatý odpor trvající déle než týden. Němci ze svých pozic mohli ostřelovat cestu od Opavy a brzdit tak postup sovětských tanků,“ vysvětluje historik Slezského zemského muzea Ondřej Kolář.

Chvíli němčina, pak ruština. A naopak

„Pěší oddíly Rudé armády se k Hrabyni probojovaly od Háje ve Slezsku a Smolkova, přičemž musely čelit palbě Němců, kteří využívali předválečné československé pevnostní objekty. Německá postavení v obci ostřelovali Sověti kaťušemi ze směru od Dolního Benešova.“

Boje o Hrabyni mezi 21. až 27. dubnem roku 1945 patřily k nejtvrdším v rámci Ostravské operace. Strategický hřeben ovládající přístup od Opavy k Ostravě chtěly totiž obě strany.

„Na území Háje se fronta několikrát posunula tam a zpět, bojovalo se dům od domu. Stávalo se dokonce, že v jednom patře byli po několik hodin sovětští a ve druhém němečtí vojáci. Střed obce Sověti obsadili 22. dubna, čištění okolí však probíhalo dalších šest dní,“ přibližuje historické události Ondřej Kolář.

Jen v bojích o Háj tak padlo na 400 sovětských vojáků. Boje o Hrabyni trvaly až do 27. dubna, přičemž devadesát procent obce bylo zničeno a padlo zde na 280 sovětských vojáků. V současnosti přitom žije v Hrabyni zhruba 1 200 lidí.

Českoslovenští vojáci přímo na Hrabyni neútočili. Po tvrdých bojích po přechodu hranice dostali na pár dnů volno, které bylo nutné také z důvodů opravy bojové techniky. Podle dobových dokumentů jim zbývaly jen poslední čtyři tanky. Po jejich opravě pak Hrabyni obešli a postupovali v dalších dnech směrem na Velkou Polom, Čavisov a Klimkovice.

Na místě bojů památník

Na místě nejtvrdších bojů byl v roce 1980 otevřen dnešní Národní památník II. světové války. „Základní kámen byl položen 29. dubna 1970 za účasti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody a velitele 4. ukrajinského frontu maršála Andreje Ivanoviče Jeremenka,“ přibližuje historii památníku v Hrabyni jeho současná ředitelka Kamila Poláková.

„Stavět se ale začalo až v roce 1976 a otevřen byl o čtyři roky později, tehdy jako Památník Ostravské operace.“ V roce 1992 se stal památník součástí Slezského zemského muzea v Opavě a po rekonstrukci byl znovuotevřen v roce 2009.