Rostislav Petřík (vlevo) a Lukáš Hudeček provázejí každé utkání Baníku Ostrava na Bazalech. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Příští zastávka... Komu patří hlasy, které Ostravané slýchají denně?

  • 6
Lidé už často nejrůznější hlášení vnímají jako běžnou součást života. Setkat se s nimi mohou v ostravských tramvajích, na nádražích i na stadionu Bazaly.

„Vlak se opozdí z důvodu nehody na trati. Fotbalový zápas dnes sleduje přes tři tisíce diváků. Na příští zastávce vystupte, prosím.“ 

Hlášení z nejrůznějších rozhlasů a reproduktorů poslouchají nejen cestující každou chvíli.

„Vršovců. Příští zastávka – Sokola Tůmy. Konečná zastávka, vystupte, prosím,“ informuje ženský hlas, který každé ráno provází na cestě do práce stovky cestujících. Názvy zastávek pak vytrvale hlásí až do pozdních večerních hodin, aby ráno začal nanovo. Patří moderátorce Českého rozhlasu Ostrava Yvettě Dadamové.

Hlas Yvetty Dadamové zní v tramvajích, autobusech i trolejbusech v Ostravě.

„Občas se mě posluchači ptají, jestli jsem názvy zastávek namluvila já. Poznávají totiž můj hlas z vysílání Českého rozhlasu Ostrava. Já sama využívám MHD jen málokdy, většinou jezdím autem nebo chodím pěšky,“ prozrazuje Yvetta Dadamová, která první zastávky namluvila už před patnácti lety a pokračuje dodnes. 

„Všech zastávek ostravské MHD je opravdu hodně, proto jsem je ani ze začátku nenamlouvala najednou, ale průběžně. To platí stále, přibývají nové zastávky nebo se mění jejich název.“

„Zvolili jsme ženský hlas, protože jsme si mysleli, že bude pro cestující příjemnější. V některých mimořádných situacích však sáhneme i po hlasu mužském, pokud chceme hlášení odlišit,“ vysvětluje mluvčí Dopravního podniku Ostrava Miroslav Albrecht.

Ještě častěji zní v dopravních prostředcích mimořádná hlášení. Ta se ale znovu namlouvat nemusí. „Moderátorku oslovujeme nanejvýš jednou za jeden až dva měsíce. Pokud potřebujeme nové hlášení, skládáme je ze slov namluvených v databázi,“ řekl Albrecht.

Herec tak velkou roli nečekal

Na které koleji očekávat příjezd vlaku, radí cestujícím hlas herce Václava Knopa, kterým mimo jiné mluví i major Frank Burns ze seriálu M. A. S. H. Poslechnout si jej mohou cestující na hlavním a svinovském nádraží v Ostravě, ale i na dalších šedesáti až sedmdesáti železničních stanicích České republiky.

Hlas Václava Knopa mohou cestující slyšet na šedesáti až sedmdesáti železničních stanicích.

Knop přijal tuto práci už před více než dvaceti lety a rozhodně nepočítal s tím, že se bude čtením názvů železničních stanic zabývat i ve svých čtyřiašedesáti letech.

„Nikdy jsem nečekal, že to bude tak velká role. Myslel jsem si, že mi práce na hlášeních zabere maximálně tři až čtyři roky, stal se z ní ale pro mě seriál delší než Ulice,“ směje se herec. „Nahrávání trvalo velmi dlouho, probíhalo v různých dnech. Ráno je hlas hlubší, později se zase unaví. Všechna sousloví musí mít přitom stejnou hlasitost a výšku.“

Václav Knop doplňuje zvukovou databázi firmy MikroVOX od roku 1992, kdy se společnost jako první v republice začala drážním hlášením zabývat. Založil ji Aleš Buček, který původně pracoval ve výzkumu řeči. Díky této zkušenosti ví, jak by měl ideální hlas v nádražním rozhlase znít. 

Ve Svinově zní mužský hlas, na Stodolní ženský

„Mužský hlas je frekvenčně neutrálnější a srozumitelnější, měl by být ale trochu vyšší. Naopak ženy nesmí být sopranistky, ale blížit se altu,“ vysvětluje.

V databázi firmy si lze po dvaceti letech poslechnout na stovky tisíc zvukových záznamů, ze kterých se pak sestavují obecná i mimořádná hlášení podle požadavků drah. 

Firma Aleše Bučka ale není jediná, která hlášení zajišťuje. Z nádraží Ostrava-Svinov proto vyprovází vlaky mužský hlas, na Stodolní už vítá cestující žena, brněnská herečka Danuše Hostinská Klichová. Ta vystupovala hlavně v divadlech, zahlédnout ji mohli diváci ale i na televizních obrazovkách, například ve filmu Rok ďábla.

Další hlas mohou poslouchat cestující, kteří pravidelně vyjíždí z Dětmarovic, Vratimova, Kopřivnice nebo Příbora. Tyto železniční stanice totiž pokrývá firma Starmon, pro kterou česká hlášení načítá Alexandr Postler, který vystupuje hlavně na prknech pardubického divadla.

Někdy dojde i na dalekohled

Hned dva hlasatelé provedou fanoušky poslední fotbalovou sezonou na Bazalech. K moderátorovi rádia Orion Lukáši Hudečkovi usedne i známý umělec Rostislav Petřík, který si tuto pozici vyzkoušel už před deseti lety. 

„Návratem této slavné osobnosti bychom chtěli hlavně poděkovat fanouškům, kromě toho bude také moderování zápasu pro dva hlasatele mnohem komfortnější,“ vysvětluje mluvčí klubu Jaroslav Baďura.

Souhlasí s ním i Lukáš Hudeček, kterého návštěvníci stadionu ostravského Baníku poslouchají už od září 2012. „Ve srovnání s moderováním na menších stadionech je práce na Bazalech mnohem těžší, musíme například v průběhu utkání i usměrňovat fanoušky.“

Hlasatelé musí být na Bazalech už zhruba hodinu a půl před zápasem, aby stihli nachystat všechnu potřebou techniku. Půl hodiny předem pak začínají se čtením reklamních spotů, následně pouští tradiční píseň Fotbal. „Nejtěžší bývá poznat přes celé hřiště konkrétního hráče, zvláště pak soupeře,“ prozrazuje Hudeček. „I když jsme na to celkem čtyři a k dispozici máme i dalekohled, musíme se někdy ptát novinářů sedících pod námi.“

Zkouška sirén vznikla před deseti lety

Důvěrně známým už se stal i hlas, který Ostravané poslouchají každou první středu v měsíci. Sousloví „zkouška sirén“ bylo nahráno před více než deseti lety a komu přesně patří, už proto mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela říci nedokáže. Profesionální hlasatelé kdysi nahráli několik verzí hlášení, které připravili pro většinu krizových situací.

Výjimkou jsou ovšem mobilní sirény na hasičských autech. „Část těchto hlášení namlouvají samotní hasiči. Ti se vybírali podle hlasu a také předchozích zkušeností,“ prozrazuje Kůdela. „Většinou se ale využívají předem připravená hlášení.“

Kam až siréna zazní, ovlivňuje terén, povětrnostní podmínky a dokonce i denní doba, většinou se hlášení dostane do vzdálenosti půl kilometru od reproduktoru. V Ostravě se tak moderátorův hlas ozývá hned ze sedmdesáti míst.