Letos hygienici evidují oproti minulému roku nárůst případů boreliózy i encefalitidy. „Prozatím jsme zaznamenali 251 případů boreliózy. V loňském roce to bylo 160. Encefalitidou se pak nakazilo celkem 33 osob, zatímco v loňském roce 14,“ zmínil mluvčí krajské hygienické stanice Radim Mudra.
Desítky případů encefalitidy a boreliózy potvrdil primář infekčního oddělení ve Slezské nemocnici v Opavě Petr Kümpel.
„Naštěstí letos žádný případ nebyl smrtelný. Oproti loňsku jsme nárůst zaznamenali. Setkali jsme se i s případy neuroboreliózy, která napadá centrální nervový systém. Způsobila v několika případech ochrnutí končetin. A nebylo to tím, že by lidé podcenili příznaky,“ řekl lékař.
Následky kousnutí klíštětem léčili i ve Fakultní nemocnici v Ostravě.
„Ostrava sice nepatří mezi hlavní ohniska encefalitidy, ale evidovali jsme několik případů, které měly naštěstí lehký průběh. Boreliózu pak ošetřujeme ambulantně celoročně,“ přiblížil mluvčí Tomáš Oborný.
Letos byla klíšťata podle odborníků mnohem aktivnější. V srpnu a září český hydrometeorologický ústav běžně vyhlašoval desátý stupeň aktivity, tedy stupeň ohrožení.
„Aktivita klíšťat je podobná jako aktivita lidí a souvisí s ní. Když je extrémní horko nebo naopak prší, tak klíšťata nevylézají. Letos nebylo příliš sucho ani příliš mokro, což bylo pro klíšťata ideální. Nepanovaly extrémní teploty, takže lidé neleželi u vody, ale vyráželi na výlety. Možnost kousnutí klíštětem se zvyšovala i z tohoto důvodu,“ vysvětlila vedoucí Oddělení virologie Zdravotního ústavu v Ostravě Hana Zelená.
Klíště je aktivní do teploty nad pět stupňů
Klíšťatům prospívají hlavně mírné zimy posledních let. „Klíšťata žijí celoročně, v zimě je přikryje sníh, ale v momentě, kdy roztaje, tak se klíšťata probouzejí, což lidé často poznají tak, že je nachytají jejich mazlíčci. Aktivní mohou být klíšťata i nyní, kdy ještě nejsou nízké teploty,“ doplnila Zelená.
To potvrdila i Hana Ševčíková z očkovacího centra v Hornické poliklinice v Ostravě: „Když je teplota nad pět stupňů Celsia, tak je klíště aktivní a hledá hostitele. Není to tak, že by se ukládalo k nějakému zimnímu spánku.“
Odborníci se shodují, že proočkovanost populace je například ve srovnání s rakouskými sousedy stále nízká. Proti encefalitidě se nechá naočkovat zhruba každý pátý člověk v republice.
„Lidé nechávají očkovat hlavně děti, což samozřejmě vítáme. Často ale zapomínají na sebe. Proti borelióze zatím bohužel vakcína neexistuje, tam ale trvá 12 hodin, než se nemoc dostane ze zakousnutého klíštěte do těla, takže prohlížení po procházce může pomoct,“ zmínila Ševčíková.
Boreliózou je nakažené každé páté klíště
Ohroženou skupinou jsou senioři. „Ti si myslí, že když je nikdy nekouslo klíště, namůže je to potkat ani ve stáří. To bohužel není pravda, infikovanost klíšťat se mění. Navíc generace dnešních seniorů jsou často chalupáři. Na chalupách tráví většinu dní od jara do podzimu, takže riziko, že chytnou klíště, je vysoká. Nemoc má u nich navíc těžký průběh s vážnými komplikacemi, které mohou končit i smrtí,“ varovala Ševčíková.
Ohniska encefalitidy už podle odborníků nejsou jen na Opavsku a Bruntálsku, ale rozšiřují se po celém kraji včetně hor. Infikovanost klíšťat se pak různí. „Zhruba čtvrt procenta klíšťat přenáší encefalitidu, u boreliózy je to pak skoro dvacet procent,“ vysvětlila Zelená.
Nově klíšťata přenášejí babesiózou a ehrlichiózu. „Jedná se ale o výjimečná onemocnění. Letos se ehrlichiózou nakazilo asi pět lidí v republice,“ zmínila Zelená.
