Jaroslav Kořenovský z Ostravy se v roce 2008 stal teprve druhým pacientem,...

Jaroslav Kořenovský z Ostravy se v roce 2008 stal teprve druhým pacientem, který vyzkoušel léčbu ischemické choroby dolní končetiny novou metodou. Ve svých 74 letech má díky tomu obě nohy, netrpí bolestmi a může chodit na procházky. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Kmenové buňky mohou zabránit amputacím, léčbu ale ničí politická válka

  • 15
Hádky politiků kvůli kmenovým buňkám mohou odskákat lidé, jimž hrozí amputace nohy. Část z pacientů, kterým nezabírala běžná léčba, zachraňují ostravští lékaři už šest let právě buněčnou terapií. Teď ale nemohou.

Rozruch kolem léčby kmenovými buňkami nechápou lékaři ani pacienti, kteří mají s metodou výborné zkušenosti. Na politickou válku mohou podle nich doplatit nemocní.

„Lékaři mi chtěli amputovat pravou nohu pod kolenem. Už bylo rozhodnuto, protože cévy v noze byly ucpané, žádná léčba nezabírala a začal černat palec i pata,“ vzpomíná na rok 2008 Jaroslav Kořenovský z Ostravy-Svinova.

Dnes už popisuje trápení s úsměvem. Ve svých 74 letech má totiž stále obě nohy, chodí, netrpí bolestmi a zvládne rytí zahrady, což za něj předtím musely obstarat děti. Jeho štěstí bylo, že ostravská fakultní nemocnice začala před šesti léčit ischemickou chorobu dolní končetiny novou metodou: aplikací kmenových buněk odebraných z kostní dřeně pacienta. Pan Kořenovský byl druhým pacientem, který ji vyzkoušel, když selhaly jiné metody.

Není bolestivá a nemá vedlejší účinky

„Ve vlaku mě rozbolela noha. Na nádraží už jsem nemohl chodit. V nemocnici mi dali dvacet kapaček, ale nepomohly. Do nemocnice jsem se opakovaně vracel,“ líčí senior. Lékaři se mu snažili ucpané cévy roztáhnout a zprůchodnit léky i katetrem, nakonec je přemostili cévami, které mu vyoperovali z levé nohy. Jenže vše bylo marné. Jako poslední možnost mu nabídli kmenové buňky.

„Bylo to neuvěřitelné. Krátce po zákroku se mi výrazně ulevilo a mohl jsem chodit. V nemocnici jsem strávil jen pět dní, od té doby mi stačí jedna kontrola ročně. S nohou nemám problémy. Palec i pata se časem zahojily. Buněčná léčba přitom nebyla bolestivá a nemá žádné vedlejší účinky. Nechápu, proč ji zdravotní pojišťovny odmítají platit,“ diví se Jaroslav Kořenovský.

Zákroku za 103 tisíce korun se dočkal jen díky grantu, který lékaři dostali na klinickou studii metody.

Doufali jsme v platbu pojišťoven, říká ředitel

„Studie ukázala, že léčba je účinná a bezpečná. Podobných studií je ve světě asi 50. V Německu a Itálii už používá kmenové buňky k léčbě ischemické choroby nohy 55 pracovišť a pojišťovny některým zákroky hradí,“ vysvětluje Václav Procházka, náměstek ředitele ostravské fakultní nemocnice, který se věnuje léčbě kmenovými buňkami a jejich výzkumu.

Teď se ale bojí, že s léčbou je konec. „První desítky pacientů jsme léčili díky grantu. Další léčbu jsme hradili z vlastních zdrojů v dobré víře, že jde o perspektivní metodu a brzy ji budou hradit pojišťovny. Teď jsme v situaci, že ji dál zřejmě nebudeme moci nabízet. Pokud nezískáme další grant, nebo pokud za ní lidé nezaplatí,“ krčí rameny ředitel nemocnice David Feltl.

Návrh na úhradu podala Česká diabetologická společnost

Prosadit úhradu metody zdravotními pojišťovnami chtěl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, bývalý ředitel Fakultní nemocnice Ostrava. Vysloužil si za to ale kritiku od některých lékařů i politiků. Někteří ho dokonce podezřívají z nekalých úmyslů prosadit „nelegální“ léčbu.

„To je absurdní. Léčba je legální: schválil ji Státní ústav pro kontrolu léčiv, má evropský certifikát a prokazatelné výsledky. Diskusi musí vést odborníci, ne politici. Pokud má pochybnosti kdokoli z lékařů, může u nás nahlédnout do všech dokumentů,“ dodává Feltl.

Metoda si zaslouží podporu i podle předsedkyně České diabetologické společnosti Terezie Pelikánové, přednostky Centra diabetologie IKEM, kde léčí kmenovými buňkami nohy diabetiků od roku 2007: „Metoda je bezpečná a při dodržení přísných pravidel může být i efektivní. Návrh na úhradu aplikace kmenových buněk podala právě naše odborná společnost.“