„Je pro nás velkou ctí, že můžeme Jeho Jasnost v Opavě přivítat. Jedná se o první návštěvu hlavy Lichtenštejnského knížectví od druhé světové války,“ připomněl primátor Martin Víteček (hnutí ANO).
Státní znak Lichtenštejnska obsahuje i slezskou orlici.
„Vrcholem návštěvy bude účast knížete na veřejném křtu knihy o Lichtenštejnech v kostele svatého Václava a prohlídka výstavy o Lichtenštejnech na Opavsku,“ vysvětlil vedoucí oddělení vnějších vztahů a zahraniční spolupráce Jaroslav Machovský.
Kníže se i s doprovodem vydá i na procházku po městě. „Čeká ho přijetí na radnici, prohlídka města z věže Hláska nebo návštěva muzea,“ přiblížil tiskový mluvčí města Roman Konečný.
Hans Adam II. se dodnes honosí titulem vévoda opavský a krnovský. „A odkaz na náš kraj, slezskou orlici, erb panství Krnov a erb Opavska, se stal trvalou součástí lichtenštejnského státního znaku,“ upozornil Konečný.
Lichtenštejnové přišli o polnosti už za první republiky
„Pokud si prohlédnete současný městský znak Krnova, zjistíte, že i ten patří ke státnímu znaku Lichtenštejnska. Jde o historický erb Krnovského knížectví,“ uvedl před časem krnovský historik Vladimír Blucha.
Lichtenštejnský kníže Hans Adam II.
Zatímco na krnovském městském znaku jsou vyobrazeny tři lovecké rohy, na znaku Lichtenštejnska lze najít pouze jeden. Barvy loveckého rohu i pozadí jsou totožné. Lichtenštejnům patřilo Krnovské knížectví od roku 1622, Opavské knížectví od roku 1613.
„Po bitvě na Bílé hoře a po porážce českého stavovského povstání získali Krnovsko jako konfiskát,“ popsal krnovský historik s tím, že Lichtenštejnové na panství zůstali až do dvacátého století.
„Za první republiky jim ale stát značnou část polností zabavil při takzvané pozemkové reformě.“ Pozemkovými reformami československá vláda zabavila Lichtenštejnům více než třetinu jejich rodového majetku.
