Čínský národní cirkus
|
Tihle akrobati patří mezi světovou špičku. Nečekejte ale cvičence, kteří tak trochu bezmyšlenkovitě střídají jednu figuru za druhou. Pro Číňany akrobacie není jen fyzické cvičení. Vkládají do ní třeba i filozofický aspekt: touhu po harmonii těla a duše.
Teď Čínský národní cirkus, jehož kořeny byste našli před více než dvěma tisíci lety, přijíždí do České republiky. Jedním z lidí, kteří ho důvěrně poznali, je i Čech Ladislav Knos.
Jak se k cirkusu, a později i tomu čínskému, dostal? To je dlouhý příběh. Je plný úsměvů i těžkých chvil, ale co hlavně - je o jednom velkém splněném snu.
"Ono to celé vzniklo v dětství, kdy jsem jednou k Vánocům dostal knížku Cirkus Humberto od Eduarda Basse," začíná vyprávění dnes sedmdesátiletý Ladislav Knos.
Knos začínal jako garážmistr
Jeho maminka byla švadlena (rodinné krejčovství jim v roce 1948 zabavili), táta byl typograf. Normální neartistická rodina. Malý Ladislav měl ale po dočtení Bassovy knihy jasno: bude ředitelem cirkusu. Všude o tom básnil, a tak si ve škole brzy získal přezdívku Cirkusák.
Chvíle, kdy pozná život s lidmi od maringotek, ale byla tehdy ještě vzdálená. Vystudoval průmyslovku a stal se automechanikem. Pracoval u ČSAD.
V roce 1965 našel v novinách inzerát sdělující, že Československé cirkusy a varieté hledají garážmistra pro turné do Řecka. Ladislav Knos neváhal. Přihlásil se a práci dostal.
Hned první sezona v roce 1966 se ale trochu zvrtla. Z řeckého turné byla tour po Bulharsku. Do Řecka totiž Cirkus Praga kvůli nepokojům v zemi nepustili. Nakonec ale měla i šňůra po Bulharsku úspěch. Pro Ladislava dvojnásobný. V týmu bulharských kolegů totiž potkal hezkou černovlásku a ještě před návratem domů se s ní oženil. Jsou svoji doteď.
U cirkusu se rozhodl zůstat. "Říká se, že kdo prošlape jedny boty u cirkusu, už s ním zůstane." Časem se začal starat o reklamu, pak dělal tajemníka. A v roce 1979 se konečně splnil jeho sen, stal se ředitelem Cirkusu Humberto.
Co je to za hluk? To jen Němci bourali Berlínskou zeď
Jaké to bylo? "Pochopitelně jiné než v knize. On si to Bass celé vymyslel. A v roce 1953, když se zestátňovaly cirkusy, tak tehdejší ministr kultury Václav Kopecký přikázal, že jeden z cirkusů se musí jmenovat Humberto."
U Humberta zůstal ale jen dva roky a odešel dělat "direktora" Cirkusu Praga. S ním projezdil svět. Poslední štací byl východní Berlín v roce 1988. Tam o rok později, už v roli ředitele německo-švýcarského cirkusu Fliegenpilz, zažil i bourání Berlínské zdi.
Mistrovští artisté |
"U hraniční zdi jsme na podzim 1989 měli obytný vůz a jednu noc jsme slyšeli veliké ťukání. Všichni vylítli ven, že se někdo chce k nám vloupat. Jenže to 'enderáci' začali bourat tu zeď."
Po práci krotitele šelem nikdy netoužil
Zhruba v roce 1992 si Ladislava vyhlédli lidé od Čínského národního cirkusu. Ten produkoval známý rakouský umělec André Heller. Ladislav Knos to vzal jako novou zkušenost a výzvu. Spolu s Hellerem jezdil do Číny, kde pro cirkus vybíral artisty, a o ty se pak při turné v Evropě staral, stejně jako o organizaci vystoupení. U této práce vydržel až do roku 2004 a ještě dnes, když Čínský národní cirkus přijíždí do Česka, pomáhá v propagaci.
Práci artisty či krotitele šelem si nikdy sám nevyzkoušel. Ani po tom netoužil. Třeba vystoupení Čínského národního cirkusu ale obdivuje. Nejen kvůli tomu, že jsou precizní po fyzické stránce, ale třeba i proto, že artistická čísla nejsou samoúčelná, nýbrž utvářejí příběh.
Které číslo z aktuálního představení ho nejvíc fascinuje? "Třeba hned to první je působivé. Artisté na čtyřech ukotvených sloupech dělají nepředstavitelné věci. Ale tam si člověk nevybere, všechno je špičkové."
