Když Romana Balcarová začala pracovat na restaurování interiéru kostela svatého archanděla Michaela v Hrozové, tušila, že možná natrefí na historické malby. Ale že budou až tak významné, to nečekala.
Kde leží HrozováOsada má jen čtrnáct stálých obyvatel, nachází se na Osoblažsku v obci Rusín. Její historie sahá do počátku 14. století. Ranou do jejích dějin byl odsun německých obyvatel po 2. světové válce, kdy se přerušil dosavadní rozvoj území i tradice. I ty se zde nyní snaží oživovat sdružení Královský stolec. |
Obrazy, které se jí 16. března začaly rýsovat pod rukama, totiž nepocházejí z gotiky, což by v českém prostředí nebylo až tak výjimečné, ale jsou ještě starší - vznikly v románské éře. Dobu jejich vzniku experti odhadují na poslední čtvrtinu třináctého století.
"Je to zcela mimořádný nález. V oboru pracuji dvacet sedm let a středověké malby ze čtrnáctého nebo patnáctého století objevuji poměrně běžně. Ale fresky ze závěru třináctého století, to je opravdu ojedinělé," říká restaurátorka Romana Balcarová. Není zdaleka jediná, koho objev nadchl.
Unikát potěšil zástupce římskokatolické církve, která kostel od roku 2009 opravuje, ale třeba i zástupce místního sdružení Královský stolec. Ti usilují o obnovu památek na Osoblažsku, ale třeba i tradic, jako je paličkování. A v roce 2009 ve sbírkách opavského muzea našli také originál vzácné madony ze šestnáctého století, která dřív patřila kostelu.
"Nejprve jsem si coby laik myslela, že malby na první pohled viditelné nebudou a že jsou odborníci schopni snímat je jen pomocí laseru. Když jsem následně ale spatřila dvojici odkrytých hlav přímo na stěnách kostela, uchvátilo mě to," líčí své dojmy z objevených fresek Dagmar Návratová, která je předsedkyní sdružení Královský stolec a místostarostkou Rusína, pod jehož správu Hrozová spadá.
Odkryté fresky ihned vyfotila a snímky poslala Daliboru Prixovi z Ústavu dějin umění Akademie věd. Ten zareagoval velmi rychle. Byl nadšen.
"Podobných nálezů je v Česku jen několik"
"Malby mají velké měřítko. Podobně monumentálních maleb z téže časové vrstvy je v Česku známo jen několik. Při posouzení nálezů z posledního čtvrtletí se s nimi dají velmi přibližně srovnat jen podobně velké figury v biskupském kostele v Kyjích u Prahy a částečně i malby v apsidách v kostelech v Hostivaři u Prahy a Kostelci u Krnova," líčil nadšeně Dalibor Prix v e-mailu Dagmar Návratové.
Unikátnost hrozovských maleb, u nichž se dá předpokládat ještě větší rozsah než ten, který odborníci zatím odkryli, potvrdili i zástupci Národního památkového ústavu. Přiřkli jim nadregionální význam.
Objevené fresky přiblížili jako dvě hlavy figur v nadživotní velikosti, které se nacházejí na východní stěně kněžiště kostela.
Jedna z odkrytých středověkých fresek z kostela v Hrozové.
Kostel svatého archanděla Michaela v Hrozové na Osoblažsku.
Odkrytá malba v severní části východní zdi znázorňuje hlavu muže s plnovousem, druhá z odkrytých fresek v jižní části téže zdi představuje hlavu světce s knížecí korunou. V rukou muž nese pravděpodobně palmovou ratolest.
"Dle sdělení restaurátorky Romany Balcarové se pod figurální malbou navíc nachází ještě starší malovaná vrstva," zmiňují Andrea Čeplá, František Kolář a Hana Pavelková z Národního památkového ústavu.
Chystá se stezka po stopách osoblažských kostelů
Odkrytí unikátních fresek bylo bonbonkem jedné z fází oprav kostela svatého archanděla Michaela. Ty formálně - vytvořením projektové dokumentace - začaly v roce 2009, samotné stavební práce pak odstartovaly o dva roky později.
Církev s využitím dotací nechala opravit krovy chrámu, střechu a vnější fasády kostela, o němž se píše už v pramenech z roku 1309.
Hotova už je i část oprav interiérů, práce byly přitom nyní s ohledem na nález fresek pozastaveny.
"Nyní bychom chtěli zjistit, jaký je rozsah historických maleb, následně bychom na jejich obnovu rádi získali dotace," říká šéf stavebního oddělení ostravsko-opavského biskupství Václav Kotásek.
Dagmar Návratová věří, že za krásou kostelů bude na Osoblažsko přijíždět stále více lidí. Místní dokonce chystají projekt, jehož součástí budou stezky, které lidi seznámí s historií zdejších vzácných, ale dnes zapomenutých chrámů.
