Manželé Křenkovi chovají ve Stránském u Rýmařova i ovce valašky. Ve Štědrý den je odmění dobrotami. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Křenkovi žijí na „konci světa“, Štědrý večer začnou ve stáji

  • 0
Ruch aut a drnčení tramvají? Ty tady opravdu neslýchají. Manželé Křenkovi se se svými dvěma syny před časem rozhodli přestěhovat do Stránského, místní části Rýmařova na Bruntálsku. Do jejich domu, kde je teď k vidění výstava betlémů, míří návštěvníci i o Štědrém dnu, který je pro Křenkovy výjimečný.

Vyhovuje jim žít obklopeni rodinou, přírodou, zvířaty a být v milé společnosti sousedů a dalších návštěvníků jejich statku, kde Vladimíra Křenková provozuje Nedělní školu řemesel.

„K jedinečné vánoční atmosféře přispívají sousedé a chalupáři, kteří k nám s přáním všeho dobrého přicházejí. Každý chvilku posedí a podělí se s námi i zvířaty o nějakou dobrotu,“ líčí Vladimíra Křenková.

Křenkovi považují Vánoce za výjimečné, nezapomínají podarovat i všechna zvířata, co je obklopují.

S ohledem na to, že vánoční zvyky lidem předvádějí už dva týdny před Štědrým dnem, tradic už jsou o Vánocích Křenkovi docela nasyceni. Přesto v rodinném kruhu dodržují vlastní zvyk, svůj nejmilejší.

„Ještě před večeří nachystáme spoustu dobrot pro zvířata a všichni společně jdeme do stáje. Je už tma, venku obyčejně pořádná zima, ale když vejdeme do stáje, je tam krásně útulno. Večerní stáj má totiž své kouzlo. Koně chroupají seno, kráva pohodlně leží v žluťounké slámě a zadumaně přežvykuje a ovce si také ulehly na svá místečka. Jen občas se ozve zafrkání a tichounké zaržání... Všechna zvířata odměníme, poděkujeme jim za jejich přízeň a popřejeme krásný Štědrý večer,“ vypráví Vladimíra.

Zlaté prasátko nemá šanci

Jediný zvyk, který nemá u Křenků šanci se ujmout, je ten o půstu a zlatém prasátku. „Pracujeme, a tak se prostě potřebujeme najíst. Vlastně celý den něco pojídáme, a tak večeře nemusí být tolik vydatná.“

Vladimíra Křenková je ráda, že její rodina žije obklopená přírodou.

Na štědrovečerním stole byste u Křenků našli bramborový salát a místo kapra vepřové řízky. Nesmí chybět jablka k rozkrojení. Pěkně červená a vyleštěná, co krásně voní.

A dárky? Ty jsou s ohledem na věk synů, z nichž starší Jan má dvacet a mladší Jakub sedmnáct let, už „dospělácké“. „Jakub se učí uměleckým kovářem, takže letos dostane svářečku,“ říká jeho maminka.

Na dotaz, v čem se liší Vánoce ve Stránském od těch městských, odpovídá, že neví, jaké jsou svátky ve městě. „Všem bych přála, aby nebyli sami, a to nejen o Vánocích. Myslím, že není podstatné, kde Vánoce prožíváme, ale jak.“