Sdružení podrobilo v minulých měsících obsahové analýze pět set čísel radničních zpravodajů. Poté, co v březnu odtajnili výsledky prvních dvou set z nich, teď jsou již zcela hotovi. Špatného ohodnocení dosáhly prakticky všechny zpravodaje z Moravskoslezského kraje.
Z aktuální analýzy podle šéfa Oživení Martina Kameníka vyplývá, že každé druhé periodikum neobsahuje ani náznak alternativních názorů vůči politice radnice. Ve zhruba polovině případů byli také podle zástupců sdružení nadmíru zmiňováni a foceni místní vládnoucí politici.
„Nechtěného prvenství v tomto směru dosáhly zpravodaje Příbrami a Moravskoslezského kraje,“ podotkl Kameník. Právě čtvrtletník Moravskoslezský kraj je podle sdružení abnormálně politický. Politické zprávy totiž tvoří více než 90 procent jeho obsahu.
Děláme to tak schválně...
Podle autorů čtyřstránkového periodika je to ovšem záměr vydavatele. „Jeho cílem je především informovat o rozhodnutích, činnosti a výsledcích práce regionálních politiků, které si občané zvolili ve svobodných krajských volbách,“ uvedla mluvčí kraje Miroslava Chlebounová.
Představit kraj jako zajímavý turistický cíl s bohatou kulturní, sportovní a volnočasovou nabídkou je podle Chlebounové úkolem jiných komunikačních kanálů: „Ať už různých publikací, které vydáváme, webových krajských stránek nebo krajského facebookového profilu, který je naprosto apolitický.“
Zcela bez opozice
Oživení provádí analýzu obsahu místních periodik s pomocí skupiny hodnotitelů, kteří prozkoumali více než devět tisíc tiskových stran zpravodajů, a to podle několika různých parametrů. „Konkrétně jsme se zaměřili na názorovou pestrost zpravodajů, rozsah plochy věnované činnosti radnice, nakolik se vyskytují avíza o budoucích rozhodnutích pro občany, jak často je v obsahu prezentováno vedení radnice,“ vysvětlil Kameník.
Moravskoslezské věstníky selhaly především v názorové pestrosti. Míru plurality politického obsahu periodika badatelé vyjadřovali takzvaným indexem Iron.
U ostravského, havířovského, opavského, karvinského, kravařského, vítkovského či jablunkovského zpravodaje svítí velká nula. Tedy listy se obešly bez politické oponentury. Nejlépe obstály Kopřivnické noviny, které se dostaly v indexu Iron alespoň na deset procent .
Těšínské listy uspěly v hodnocení univerzity
Autoři věstníků však kontrují. „Měsíčník není vhodnou platformou k diskusi. Je na dnešní dobu velmi nepružný a pomalý. Diskusi je třeba vést prostřednictvím jiných médií,“ uvedla v reakci na výsledky redaktorka havířovských Radničních listů Romana Bartošková. Tvůrci Radničních listů také oponují tím, že ačkoliv dostávají opoziční politici šanci na vyjádření, jen zřídka ji využívají.
Trochu jiné výsledky než Oživení přinesla soutěž Univerzity Palackého v Olomouci. Hodnotila více než tři sta zpravodajů a porota se shodla, že úroveň městských či obecních zpravodajů napříč celým Českem roste.
Mezi hodnocenými pak komise ocenila Těšínské listy (sdružení Oživení je nehodnotilo - pozn. autora), které získaly cenu za nejlepší městský zpravodaj. Porota ocenila grafickou pestrost, vysokou obsahovou úroveň, množství témat i fotografií a také moderní grafiku periodika.
