Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krnov nabízí Polsku pozemky, ke kterým má obtížný přístup

  19:38aktualizováno  19:38
Je to problém, který se táhne už řadu let. Česko-polské pozemkové vyrovnání. Řeší jej také v Krnově či v Jeseníkách. Polsku dluží Česko 368 hektarů území. Česká vláda chce pozemky vracet. Jen pro představu - vracené území má jen o něco větší plochu, než na jakou zabírá vodní nádrž Šance v údolí Beskyd.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Přesný seznam pozemků je zatím tajný. Ovšem vláda o nich jednala už před časem se starosty několika měst a obcí. Mezi těmi, které oslovila, byl také Krnov. S vydáním pozemků nesouhlasil a chtěl se domluvit na kompromisu. „Byli jsme osloveni, abychom vytipovali pozemky pro výměnu se státem,“ potvrdila mluvčí krnovské radnice Dita Círová.

Krnov nabídl státu pozemky za řekou Opavou v úrovni Petrova rybníka. Má k nim ztížený přístup a navíc jsou na polské straně.

Vláda překresluje státní hranice

„Kdysi se počítalo s tím, že se bude Krnov rozrůstat právě tímto směrem,“ vysvětlil místostarosta Krnova Michal Brunclík. Nakonec tam ale zůstaly převážně pole a louky o výměře asi 770 metrů čtverečních. Jestli bude chtít vláda vracet Polsku právě toto území, dosud neví ani Krnov sám.

„Zatím s námi nikdo nejednal,“ doplnila Dita Círová. Tajný seznam s pozemky se hned tak „neodtajní“, protože jak uvedla Hana Malá z ministerstva vnitra, problematika územního dluhu je velice citlivá. „Ministerstvo vnitra činí kroky k tomu, aby k odtajnění došlo co nejdříve. Přesný termín však nelze v tuto chvíli určit,“ sdělila Malá.

Na Jesenicku obce protestují

Ministr vnitra chce požádat o odtajnění seznamu předsedu vlády, aby mohli být představitelé krajů či obcí seznámeni s rozsahem schválených kompenzačních území. „Veškeré aspekty související s kompenzací územního dluhu, rovněž případné náhrady za dílčí zásahy do katastrů obcí budou s dotčenými obcemi konzultovány po odtajnění materiálu,“ konstatovala Malá.

Vyrovnání by se mohlo dotknout také Jesenicka. S převodem pozemků do Polska tamní obce nesouhlasí.

Například Javorník nechce ani slyšet, že by se kvůli Polsku vzdal dvacetihektarového pozemku, který leží u vyhlášeného javornického biocentra. V územním plánu je totiž dlouhodobě vymezen jako rozvojová plocha pro sport a rekreaci.

Podobně se k věci postavily například Mikulovice, které s pozemky počítají pro výstavbu rodinných domků. Menší plochu odmítly vydat také Bílá Voda nebo Vidnava.

Desítky hektarů, které vytipovalo ministerstvo vnitra, patří státu. Obce, v jejichž okolí pozemky leží, s vydáním Polsku ale musejí souhlasit. Pozemkový dluh vznikl v šedesátých letech, kdy se obě země dohodly na administrativním narovnání hranice. Podél celé česko-polské hraniční „čáry“ tím přišli Poláci o 368 hektarů, které chtějí zpět.

Státy se dohadují už dvacet let, ale dodnes nedokázaly dávný spor vyřešit.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.