Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krnov nabízí Polsku pozemky, ke kterým má obtížný přístup

  19:38aktualizováno  19:38
Je to problém, který se táhne už řadu let. Česko-polské pozemkové vyrovnání. Řeší jej také v Krnově či v Jeseníkách. Polsku dluží Česko 368 hektarů území. Česká vláda chce pozemky vracet. Jen pro představu - vracené území má jen o něco větší plochu, než na jakou zabírá vodní nádrž Šance v údolí Beskyd.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Přesný seznam pozemků je zatím tajný. Ovšem vláda o nich jednala už před časem se starosty několika měst a obcí. Mezi těmi, které oslovila, byl také Krnov. S vydáním pozemků nesouhlasil a chtěl se domluvit na kompromisu. „Byli jsme osloveni, abychom vytipovali pozemky pro výměnu se státem,“ potvrdila mluvčí krnovské radnice Dita Círová.

Krnov nabídl státu pozemky za řekou Opavou v úrovni Petrova rybníka. Má k nim ztížený přístup a navíc jsou na polské straně.

Vláda překresluje státní hranice

„Kdysi se počítalo s tím, že se bude Krnov rozrůstat právě tímto směrem,“ vysvětlil místostarosta Krnova Michal Brunclík. Nakonec tam ale zůstaly převážně pole a louky o výměře asi 770 metrů čtverečních. Jestli bude chtít vláda vracet Polsku právě toto území, dosud neví ani Krnov sám.

„Zatím s námi nikdo nejednal,“ doplnila Dita Círová. Tajný seznam s pozemky se hned tak „neodtajní“, protože jak uvedla Hana Malá z ministerstva vnitra, problematika územního dluhu je velice citlivá. „Ministerstvo vnitra činí kroky k tomu, aby k odtajnění došlo co nejdříve. Přesný termín však nelze v tuto chvíli určit,“ sdělila Malá.

Na Jesenicku obce protestují

Ministr vnitra chce požádat o odtajnění seznamu předsedu vlády, aby mohli být představitelé krajů či obcí seznámeni s rozsahem schválených kompenzačních území. „Veškeré aspekty související s kompenzací územního dluhu, rovněž případné náhrady za dílčí zásahy do katastrů obcí budou s dotčenými obcemi konzultovány po odtajnění materiálu,“ konstatovala Malá.

Vyrovnání by se mohlo dotknout také Jesenicka. S převodem pozemků do Polska tamní obce nesouhlasí.

Například Javorník nechce ani slyšet, že by se kvůli Polsku vzdal dvacetihektarového pozemku, který leží u vyhlášeného javornického biocentra. V územním plánu je totiž dlouhodobě vymezen jako rozvojová plocha pro sport a rekreaci.

Podobně se k věci postavily například Mikulovice, které s pozemky počítají pro výstavbu rodinných domků. Menší plochu odmítly vydat také Bílá Voda nebo Vidnava.

Desítky hektarů, které vytipovalo ministerstvo vnitra, patří státu. Obce, v jejichž okolí pozemky leží, s vydáním Polsku ale musejí souhlasit. Pozemkový dluh vznikl v šedesátých letech, kdy se obě země dohodly na administrativním narovnání hranice. Podél celé česko-polské hraniční „čáry“ tím přišli Poláci o 368 hektarů, které chtějí zpět.

Státy se dohadují už dvacet let, ale dodnes nedokázaly dávný spor vyřešit.



UNEX a.s.
Kontrolor jakosti (Uničov

UNEX a.s.
Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.