Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kubiš bude mít v Opavě pamětní desku. Sedmdesát let od atentátu

  15:05aktualizováno  15:05
Památku Jana Kubiše, který před sedmdesáti roky spáchal atentát na zastupujícího řišského protektora Reinharda Heydricha, uctí v Opavě. Ve slezském, kdysi většinově německém městě prožil coby voják československé armády dramatický poslední rok před mnichovským diktátem.

Jan Kubiš (vlevo) s Jozefem Gabčíkem 18. prosince 1941. Je to jejich poslední snímek pořízený ještě v Británii. | foto: KNIHA JAROSLAVA ČVANČARY NĚKOMU ŽIVOT, NĚKOMU SMRT

Někomu život, někomu smrt. Výstava s tímto názvem od čtvrtka Opavanům v Obecním domě představí náš největší odbojový čin druhé světové války - atentát na Reinharda Heydricha. Jeho pozadí, příčiny, důsledky a také osobnosti.

Jan Kubiš

Parašutista Jan Kubiš

Ve Velké Británii roku 1941 podstoupil speciální výcvik a v prosinci 1941 seskočil na naše území.

27. května 1942 se účastnil operace Anthropoid - atentátu na jednoho z nejnebezpečnějších nacistů Reinharda Heydricha. V okamžiku, kdy Jozefu Gabčíkovi selhal samopal, zastupujícího říšského protektora smrtelně zranil granát hozený právě Kubišem.

Nacisté atentátníky i jejich spolubojovníky vinou zrady vypátrali, Kubiš byl smrtelně zraněn a ještě tentýž den vykrvácel.

Mimo jiné Jana Kubiše, který na Opavsku strávil poslední předválečný rok. Že Kubiš pobýval i v Opavě, chce letos připomenout i opavská radnice. 28. května mu odhalí v bývalých kasárnách v Krnovské ulici pamětní desku.

Kubiš hlídal stavbu opevnění

Na Opavsko Kubiš přišel na podzim 1937. Jako člen 13. strážního praporu bruntálského pěšího pluku Střelce Jana Čapka hlídal výstavbu pohraničního opevnění. "Třetí rota praporu, v níž sloužil, byla ubytovaná v Litultovicích ve dvou hostincích. Ty tehdy měly velké sály, které vojáci využívali. Odtud chodili pěšky asi pět kilometrů do hlídek," popisuje Jaromír Breuer z Matice slezské.

Když na jaře 1938 stavba pevnůstek pokročila, byla část vojáků třetí roty přemístěna do hasičské zbrojnice v Sádku, dnes místní části Velkých Heraltic. Velel jim Jan Kubiš.

Jak taková služba v pohraničí vypadala, líčí například vzpomínky Jiřího Chvílíčka, jednoho z Kubišových podřízených.

Byl to obětavý a poctivý velitel, vzpomíná pamětník

"Měli jsme denně různé příhody v hraničním pásmu, které způsobovaly živly nepřátelského zaměření. Tvořili záškodnické skupiny, které nám poškozovaly zařízení. Denně byly hlášeny přepady strážních hlídek. Ordneři ohrožovali naši práci a životy, dělali veliké škody, také nám otravovali studně," píše Chvílíček.

Vzpomíná i na Kubiše. "Byl obětavým a poctivým velitelem, který se o nás vzorně staral. Pro každého měl vlídné slovo, každému poradil a pomohl," píše.

Na pamětní desce se už pracuje

V dubnu 1938 celý prapor přešel pod opavský pěší pluk 15 a Kubiš začal jezdit do Opavy. Několikrát se například objevil na střelbách v místní střelnici. Po Mnichovu však museli vojáci pryč. Kubiš se vrátil domů na Vysočinu a v červnu 1939 ilegálně přešel hranice.

"Byl mimořádnou osobností, proto chceme jeho pobyt v Opavě připomenout také pamětní deskou," vysvětlil náměstek primátora Dalibor Halátek. Autorka Pavla Kačírková na ní právě pracuje. Lidé dílo poprvé uvidí den po 70. výročí atentátu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.