Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Darkov, Klimkovice i Karlova Studánka. Lázně zahánějí krizi novinkami

  17:02aktualizováno  17:02
Neobvyklé léčebné metody, chutnější gastronomie, lepší propagace. Těmito způsoby se chtějí tři největší lázeňské komplexy v Moravskoslezském kraji - Karviná-Darkov, Klimkovice i Karlova Studánka - vypořádat se současnými finančními potížemi. Chtějí zacílit na platící zákazníky z Česka i ze zahraničí.
Lázně v Moravskoslezském kraji se chtějí nově začít orientovat na platící klientelu. Třeba v Klimkovicích budou jako první v Evropě léčit pacienty po mozkové příhodě exkluzivní americkou léčebnou metodou. (Ilustrační snímek)

Lázně v Moravskoslezském kraji se chtějí nově začít orientovat na platící klientelu. Třeba v Klimkovicích budou jako první v Evropě léčit pacienty po mozkové příhodě exkluzivní americkou léčebnou metodou. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Lázně Darkov v Karviné chtěly za desítky milionů modernizovat kuchyni, Sanatoria Klimkovice dětskou léčebnu. Nic z toho ale nebude. Chybí totiž peníze.

Nová vyhláška platná od října totiž omezila přístup pacientů k lázeňským pobytům na křížek, tedy těm, které hradí zdravotní pojišťovny. Dopady se naplno projeví po Novém roce. Lázně však už teď hlásí výrazný úbytek klientů, což má dopad na jejich další rozvoj i nutnost propouštění zaměstnanců.

Všechny tři lázeňské komplexy na území Moravskoslezského kraje tak čeká doslova boj o přežití. Lidé z vedení všech lázní teď hledají způsoby, jak nalákat platící zákazníky. A každý sází na něco jiného.

Lázně ve Studánce chtějí přilákat lyžaře

Špatně jsou na tom i lázně v Karlově Studánce na Bruntálsku. "Ubylo nám přes dvacet procent klientů. Mým úkolem je lázně ekonomicky stabilizovat, napravit chyby z minulosti a zajistit další rozvoj," uvedl nový ředitel státních lázní v Karlově Studánce Radomír Maráček

Lázně také propustily část zaměstnanců, šetří při nákupech, ale ani to nestačí. "Příští rok zastavujeme investice s výjimkou nejnutnějších oprav," přiznal Maráček.

"Náš problém je, že se o lázních neví. Kde jsou, jak vypadají, co nabízejí. Hodně lidí má kvůli různým zákazům a omezením pocit, že jsme tu jen pro lázeňské hosty. Musíme změnit image. Rozšíříme nabídku služeb v oblasti pobytové, pohybové, regenerační i gastronomické. Chceme, aby se u nás klienti a návštěvníci nenudili. Budeme proto pořádat řadu zajímavých akcí," vylíčil Maráček

Jeho krátkodobým cílem je přilákat lyžaře, rodiny s dětmi a ty, kteří se nechtějí dusit smogem v ostravské pánvi a jiných městských aglomeracích. Státní lázně ale chtějí nabídnout i náročnější programy se změnou životního stylu a lákadlem by měly být také netradiční zážitky. Jaké, to zatím neprozradil.

Klimkovické lékaře školil profesor z Alabamy

Sanatoria Klimkovice, která uspěla s nabídkou KLIM-THERAPY, placené rehabilitační péče pro postižené děti, chtějí zavést podobné služby i pro dospělé pacienty.

"Také jsme museli propustit asi dvacet lidí, hlavně z administrativy a obslužného personálu, ale na druhou stranu zaznamenáváme tak velký zájem o KLIM-THERAPY, že už jsme proškolili jedenáct fyzioterapeutů a budeme přibírat a školit deset dalších," líčí Josef Dejčík, ředitel Sanatorií Klimkovice, kterým zatím ubylo téměř patnáct procent pacientů.

Přestože klienti platí za intenzivní speciální rehabilitaci ochrnutých dětí desetitisíce korun, tato služba je vyprodaná až do konce příštího roku. Takový nával překvapil i vedení lázní a přiměl je zaměřit se na obdobu péče o dospělé.

Jako první pracoviště ve střední Evropě nabídnou sanatoria metodu vyvinutou v Americe, která pomáhá pacientům s omezenou hybností rukou, nohou či zhoršenou artikulací po cévních mozkových příhodách, a to i v případech, kdy jiná léčba selhala. V nové metodě školil v minulých dnech klimkovické lékaře a fyzioterapeuty profesor alabamské univerzity David M. Morris. Rehabilitační postup předváděl na vybraných pacientech.

"Chceme tyto metody rozšiřovat a doplňovat o léčebné účinky naší jodobromové vody. To je naše odpověď na současné reformy lázeňství," vysvětluje Jozef Dejčík.

Klimkovice mohou sice nově léčit i diabetiky a pacienty s nemocemi oběhového systému, ale zatím jen teoreticky. "Nemáme smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Žádosti jsme už podali, teď čekáme na odpovědi," dodal šéf sanatorií.

Kdy se v Darkově otevře, se neví

Lázně Darkov sázejí na překlady pacientů z lůžka na lůžko, ať už po výměně kyčle či mrtvici, a nabízejí placené programy seniorům. Kromě toho se snaží zlákat víc klientů z arabských zemí, kde mají pobočku, a také z Ruska.

Před zimou lázně propustily padesát sezonních zaměstnanců a dalších asi šedesát z darkovské léčebny převedly do svého rehabilitačního sanatoria v Karviné-Hranicích.

Taková situace se opakuje už několik let, protože v zimě mají lázně méně klientů. Jenže zaměstnanci Darkova, kteří se obvykle vracejí do práce nejpozději koncem února, letos nevědí, co je čeká.

"Říká se, že lázním ubylo tolik pacientů, že léčebna v Darkově už zůstane definitivně zavřená," netají jedna z obyvatelek Darkova. "Jsou to jen fámy," míní žena, která pracuje v místním hotelu.

To tvrdí i mluvčí lázní Eva Kijonková. "Darkov se na jaře určitě znovu otevře. Jediný rozdíl proti jiným letům je v tom, že nevíme kdy. Jasno bude možná v březnu, ale spíš až v dubnu. Podle toho, jak se vyvine situace s počtem pacientů hrazených zdravotní pojišťovnou."







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.