Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Legendární Nori Harel strávil část dětství v Těšíně

  16:55aktualizováno  16:55
Domov, který téměř neznal, i místo, kam se po válce na chvíli vrátil. Tím byl pro Noriho Harela Český Těšín. Osudy izraelského válečného veterána, který v pondělí zemřel, by vydaly na několikadílný hollywoodský trhák.

Nori Harel se do České republiky po roce 1990 několikrát vrátil. | foto: Archiv

Rodina Kurzbergových, do které se v roce 1929 Norbert narodil, měla smůlu. Byla židovská. Hlavně proto zvolila o šest let později jedinou možnou variantu, útěk z Německa. Rodiče se dvěma syny zamířili za svými příbuznými do Českého Těšína, kde si otec otevřel obchod s deštníky.

Kdo byl Nori Harel

Rodák z německé Bochumi žil před druhou světovou válkou i krátce po ní v Českém Těšíně, kam jeho rodina utekla před nacisty. Za války byl internován v sovětském gulagu, kde mu zemřel otec.

V roce 1948 vstoupil do Hagany, izraelského osvobozeneckého hnutí, a stal se leteckým mechanikem. Účastnil se šesti izraelsko-arabských válek, vypracoval se na šéfmechanika vojenské základny a po odchodu do civilu působil v soukromé letecké společnosti.

"Nejprve jsem chodil do školy v polském Těšíně, ale kvůli problémům s učiteli jsem brzy přešel do Českého Těšína," vzpomínal před časem na stránkách Ústavu paměti národa Nori Harel.

Jak přežít? Jídlo musel ukrást

Idyla ale netrvala dlouho. Český Těšín obsadili nejprve v roce 1938 Poláci, o půl roku později pak Němci. Desetiletý chlapec je opět na útěku. S otcem a starším bratrem.

Při cestě do Rumunska se ale dostali na sovětské území. A tak zatímco část rodiny, která zůstala v Těšíně, končí v německých koncentračních táborech, Noriho, jeho bratra a otce čekají ruské gulagy.

"Jak jsem to přežil? Dobře jsem věděl, jak se otvírají zámky. Kradl jsem jídlo, mouku. Co jsem ukradl, z toho jsem žil," vzpomíná na život sirotka v Sovětském svazu.

Po skončení války se vrací šestnáctiletý Norbert Kurzberg bez dokladů ze Sovětského svazu do Českého Těšína. Už sám. Otec zemřel v gulagu v roce 1944 na tyfus, bratr padl u Stalingradu.

Nori Harel v roce 1948 v době československého výcviku pro izraelskou armádu.

Nori Harel v roce 1948 v době československého výcviku pro izraelskou armádu.

Nori Harel (vlevo) s pozdějším izraelským prezidentem Ezerem Weizmanem (v

Nori Harel (vlevo) s pozdějším izraelským prezidentem Ezerem Weizmanem (v kokpitu).

Z široké rodiny mu zůstává jen bratranec, který přežil koncentrační tábor. A hlavně díky němu se Norbert Kurzberg, nyní už pod jménem Nori Harel, dostal do židovské jednotky, kterou Československo cvičí pro nově vzniklý stát Izrael. Do toho nakonec i zamíří, když se na obraně samostatnosti židovského státu podílí jako letecký mechanik téměř od samého začátku.

A právě zde se seznamuje s pilotem Ezerem Weizmanem, synovcem tehdejšího prezidenta Chajima Weizmanna, který se mnohem později, v roce 1993, stal izraelským prezidentem, s nímž spojí svůj další osud účastí v celkem šesti arabsko-izraelských válkách.

Do České republiky se pak Nori Harel vracel ještě nedávno.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V posledních letech sklízí Adolf Dudek úspěchy se svou kreslířskou show.
Dnes je bestseller, když prodáte pět tisíc knih, říká dětský ilustrátor

S více než třemi miliony prodaných knih patří k nejprodávanějším dětským ilustrátorům porevoluční éry. Adolf Dudek, který žije ve Frenštátu pod Radhoštěm,...  celý článek

Vizualizace olympijského parku v Ostravě.
Olympijský park bude v Ostravě i na horách

Sportovní fanoušci, kteří si loni užívali atmosféru letních olympijských her v některém ze čtyř českých Rio parků, už se mohou těšit na únor 2018. V době...  celý článek

Když na jednom sympoziu vyhodnotili organizátoři sochu Igora Kučery jako...
Ze dřeva vyřezával už jako kluk, teď jako řezbář cestuje po světě

Igor Kučera se řemeslu „vyučil“ jako samouk. Díky kontaktům navštívil sympozium ve Walesu a o půl roku později už byl v Americe.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.