Jeden z prvních propagátorů zdravého životního stylu a zdravé výživy u nás...

Jeden z prvních propagátorů zdravého životního stylu a zdravé výživy u nás Rajko Doleček, který momentálně působí ve Fakultní nemocnici Ostrava. | foto: Archiv, MF DNES

Lituji mladé muže, že už nechodí na vojnu, říká Rajko Doleček

  • 185
Televizní pořad Nebezpečný svět kalorií byl v předrevoluční éře hitem, který byl na obrazovkách několikrát reprízován. Jeho autor, lékař Rajko Doleček, který dodnes působí ve Fakultní nemocnici Ostrava, byl v naší zemi jedním z prvních propagátorů zdravého životního stylu a zdravé výživy.

Za svou celoživotní práci na tomto poli se nyní Doleček dočkal ocenění v podobě čestného občanství města Ostravy. „Obezita je následkem nevhodné adaptace na prostředí s dostatkem potravin,“ říká 91letý Rajko Doleček.

Jak jste se ke zdravé výživě dostal?
V roce 1926 se tatínek stal zástupcem velkého koncernu Českomoravská Kolben-Daněk pro automobily v Jugoslávii, tak jsem se dostal do Srbska. V Bělehradu jsem žil nonstop do roku 1946 a­ tam je výživa jiná, zdravější, hodně zeleniny, moře fazolí a vůbec luštěnin. Chodil jsem do Sokola, takže jsem měl hodně pohybu, jedlo se maso, ale nebazírovalo se na tučném. Výživa byla zdravější, takzvaná mediteriánská, zvláště jsem si oblíbil saláty z rajských jablíček. Tuto vášeň pro saláty, zeleninu a ­částečně i pro ovoce jsem si zachoval dodnes.

A jak to pak vypadalo, když jste se vrátil zpět do Česka?
Tady v Československu byla výživa jiná. Svým způsobem méně zdravá, více tuků, bazírovalo se na mase jako ukazateli životní úrovně, což není úplně dokonalé. Jako mladík jsem si vytvořil názor, co bych rád dělat, zajímaly mě regulace dějů v organismu, když jste popálen či vystaven nějakému tlaku. Začal jsem se zabývat hormony a ­odtud vedla má cesta k endokrinologii, vědě o látkách s vnitřním vyměšováním, které jsem zůstal věrný.

Takže tady už byl krok k vaší budoucí profesi, které jste až dodnes věrný.
Tehdy jsem si uvědomil, že je u nás hodně lidí s nadváhou. Uvědomil jsem si, že se lidé nepříliš zdravě stravují a konzumují příliš velké množství tuků a cukrů. Což má za následek výskyt většího počtu onemocnění cévního aparátu nebo některých orgánů, třeba vaječníků či rakoviny prsů u žen nebo u­ mužů tlustého střeva či prostaty. Měl jsem internu a má tajná láska byly hormony. Do Ostravy mě zavála proti mému přání distribuční komise v roce 1950, ale zvykl jsem si, Ostravu mám rád.

Tematikou obezity jste se proslavil, když se v televizi opakoval během roku třikrát seriál Nebezpečný svět kalorií. Jak se na toto téma díváte dnes?
Lidé jsou uvědomělí, znají svého nepřítele, ale nemají dost silné vůle, a tak se mu poddají. Obezita je následkem nevhodné adaptace na prostředí s dostatkem potravin. Jídla je všude dost, řada lidí však není se svým životem spokojená, trpí frustracemi a příliš z nich se uklidňuje jídlem. Nejvíce nachází uklidnění, když sní něco sladkého. Proti tomu bojuji. Lidé si přitom uvědomují, co jim dělá zle.

Jde tedy o psychologický účinek, ale jak se jinak uklidnit než právě sladkým?
Dát si třeba jeden hrozen nebo jablko, udělat si rajčatový salát a podobně. Velkým nešvarem, zvláště u dospělých, je fakt, že se pro ně hlavním jídlem stává velmi opulentní večeře a to je zabiják. Jaképak vtipné povídání s rodinou, když máte narvaný žaludek a ještě když je to zapité velikým množstvím piva nebo vína. Což neznamená, že proti tomu úplně brojím, ale nemělo by se to páchat pozdě odpoledne a večer.

Jak jste na tom vy? Můžete prozradit svůj jídelníček?
Už přes čtyřicet let mám stejnou váhu. 69 až 71. Moje hlavní jídlo dne je snídaně. Najím se skutečně hodně. Mám speciální pomazánku: máslo nebo margarín, lučinu, netučný tvaroh, nakrájenou cibulku, papriku, to rozmixuju, namažu si dva krajíce chleba. Dva tousty, jeden s medem, druhý se zavařeninou nebo džemem, a pak pět šest vlašských ořechů. A kotel kafe. Ve fakultní nemocnici fantasticky vaří, tam chodím na obědy, musím se projít, i když třeba padá sníh. Když si pak vzpomenu, že jsem nevečeřel, tak si dám třeba pomeranč. Bílé pečivo nepřeháním, maximálně ty dva tousty, jinak chléb náš vezdejší, celozrnný.

Co říkáte na současné trendy zdravé výživy?
Víte, lidé už mnoho let vědí, co jim škodí, ale nijak zvlášť se toho nevystříhají. Důležitý je pohyb, ten je veliká obrana proti vzniku obezity. Základ je uvědomit si, co člověku dělá dobře a zle. Nějaké extrémní diety, zříkat se některých jídel také není dobré, pomáhá to jen v­ akutních případech. Důležité je, aby to dotyčný vydržel delší dobu. Což nebývá pravidlem. Pak se třeba stává, že během krátké doby opět přiberete.

Jak tedy postupovat?
Je třeba se hlídat, zda si nemusíme udělat další dírku na opasku anebo si žena musí koupit větší podprsenku. Základem je ranní rozcvička a je třeba včas začít. Tři, čtyři, deset kilo shodíte snáze než třeba padesát.

Překvapilo vás ocenění ze strany města Ostravy za celoživotní propagaci zdravé výživy?
Byl jsem skutečně vysoce překvapen, že je vůbec možná tato forma odměny. Že se stanu čestným občanem města, na které jsem si už zvykl a kde de facto žiju už od roku 1950, kromě dvou let vojenské prezenční služby. A co se týká vojny, lituji dnešní mladé muže, že na ni dnes nechodí, byla to poslední příležitost, jak si oddechnout, jak zmužnět, pochopit určitou zodpovědnost. Mládež je dnes příliš zchoulostivělá.