Tři roky dřeli lékaři Fakultní nemocnice v Ostravě na tom, aby získali a uvedli do provozu unikátní přístroj, jaký není v celé postkomunistické Evropě s výjimkou Kyjeva.
Když se jim to podařilo, místo vděku se nejdříve dočkali potíží s platbami od pojišťoven, a když i ty se podařilo překonat, dočkali se kritiky, že přístroj je předražený.
"Nemocnice rozhazuje," uvedl například server Aktuálně.cz s tím, že nemocnice zaplatila za kybernůž dvojnásobek ceny obvyklé ve světě. A řada lidí dala v internetové diskusi najevo, co si myslí - že je za tím korupce.
"Takové podezření mě uráží. Je nesmysl srovnávat ceny na našem a americkém trhu. Například byty jsou taky levnější v centru Chicaga než v centru Prahy," říká přednosta kliniky David Feltl, který s nápadem na pořízení kybernože přišel.
Kybernůž byl Feltlův sen
Právě David Feltl zpracoval projekt, který získal podporu ministerstva zdravotnictví. Jen díky tomu si nemocnice, jejímž zřizovatelem je stát, mohla koupit přístroj za 200 milionů korun a pro něj postavit "bunkr" asi za 30 milionů.
Pacienti jsou s péčí nadmíru spokojení. "Přístup lékařů i sester je skvělý a léčba kybernožem šetrná. V pátek 13. srpna jsem absolvoval poslední z pěti ozáření a už od pondělí 16. srpna opět pracuji," říká muž z Brna.
Technickou novinku si vyzkoušel na vlastní kůži mezi prvními šesti pacienty. Původně měl namířeno za léčbou do Kyjeva, ale tam by musel zaplatit 200 až 500 tisíc korun, tady nic.
"Pro pacienty s některými diagnózami přináší kybernůž novou kvalitu v léčbě. Mohu jej jen doporučit," líčí pacient z Brna, který má i na vysokou cenu přístroje jasný názor.
"Srovnávat ceny v různých zemích je dost problematické. Například v Americe koupíte triko za 20 korun, u nás totéž za 200 korun."
S názorem pacienta souhlasí nejen přednosta Feltl či ředitel nemocnice, zástupci ministerstva zdravotnictví a dodavatelské firmy, ale i Roman Gavanda, odborník z privátní společnosti, který má zkušenosti s obchodováním se zdravotnickou technikou.
"Srovnávat přístroje jen podle výsledné ceny je povrchní. Do ceny totiž vždy vstupuje spousta faktorů, k těm hlavním patří třeba záruční a servisní podmínky, roli hraje i doprava, zaškolení personálu v zahraničí a podobně," říká Gavanda.
Nemocnice platí i daň za průkopnictví
Gavanda říká, že každá nemocnice navíc platí při nákupu prvního přístroje svého druhu v zemi takzvanou "daň za průkopnictví".
O co jde, to vysvětlil ředitel české pobočky distributorské firmy Canberra-Packard Jiří Kotrba.
"Zatímco v Americe už takových přístrojů pracují desítky, my jsme se museli postarat o to, aby kybernůž vyhověl české legislativě a získal všechna potřebná povolení k provozu."
Umístění takové techniky na trhu vyžadovalo tři roky práce. Kromě toho má ostravský kybernůž nejširší možné příslušenství a nemocnice nebude dva roky platit servis a deset let zdokonalení počítačových programů.
"Vše už je totiž v ceně stejně jako školení sedmi lidí v zahraničí či záruka, že zajistíme chod stroje po 95 procent času, jinak zaplatíme penále," líčí Kotrba.
"Srovnávání cen bez podrobnějších informací je zcela irelevantní," tvrdí i mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. "Cena ostravského přístroje rozhodně není předražená," ujistil.
Ředitel: Jsem znechucenýŘeditel nemocnice Svatopluk Němeček: Musím přiznat, že ze situace kolem kybernože jsem znechucený. Bohužel měli pravdu ti, kteří mi říkali, že se neodpouští, aby zrovna v Ostravě bylo něco, co je v rámci republiky unikátní. Nejprve se útočilo na to, že je kybernůž právě v Ostravě. Potom někteří tvrdili, že přístroj za nic nestojí. A nyní nás napadají, že prý mohl být levnější. Zde platí staré české přísloví: Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. |
