Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kůrovec decimuje lesy na Bruntálsku. Lesníci sotva stíhají kácet

  15:12aktualizováno  15:12
Z návrší nad Širokou Nivou jsou vidět lesy široko daleko. A všechny vypadají stejně - vedle očekávané zelené v nich stojí i stromy hnědé, uschlé. Odhadem zhruba třetina. Bruntálsko postihla kůrovcová kalamita, jakou tady nepamatují. Lesníci dávají na její likvidaci desítky milionů.

„Jedná se zhruba o dvacet až třicet procent smrkových porostů,“ přidává odborný pohled lesní správce Milan Pospíšil. „To, co tady máme, je největší kůrovcová kalamita v České republice. Spojil se tu negativní vliv dlouhého sucha s působením kůrovce, který se letos rojí už podruhé.“

Jeho slova potvrzuje i Václav Lidický, výrobně-technický ředitel společnosti Lesy ČR. „Lesy ČR vytěžily v prvním pololetí tohoto roku zhruba 1,2 milionu kubíků kůrovcem napadeného dřeva. V Moravskoslezském kraji se z toho vytěžila téměř polovina, z toho se polovina těží v Lesní správě Bruntál.“

Kůrovcová kalamita začala už loni, letošní rok je ale pro lesníky ještě horší.

„Nikde jinde v republice není tolik napadeného dřeva kůrovcem jako tady na Bruntálsku. Problémem je, že smrky mají relativně mělké kořeny, které nedosáhnou na spodní vodu. Takové stromy často napadají houby, jako je václavka, a oslabené stromy dokáže najít i kůrovec. A když se to sečte, je z toho stav, jaký vidíme kolem sebe,“ vysvětlil Pospíšil.

Kůrovec stojí státní lesy desítky milionů korun

Všechny stromy napadené kůrovcem musí daná lesní správa co nejdříve vykácet. Rozsah kalamity je ale tak velký, že na Bruntálsku prakticky nekácejí zdravé stromy.

„Před pěti lety jsme těžili sto tisíc kubíků ročně, letos to už bude pět set tisíc kubíků napadeného dřeva. Prakticky už netěžíme zdravé stromy, vše soustředíme na vymýcení napadených kmenů,“ vysvětlil Pospíšil.

A přestože těží více, ekonomicky Lesy ČR na kůrovcové kalamitě tratí. „Zatímco běžná těžba lze naplánovat tak, aby byla ekonomická - na jednom místě, větší plochy - v těchto případech postupujeme strom od stromu, napříč lesem. Kácíme jen ty stromy, které jsou napadené kůrovcem. A taková těžba je hodně drahá,“ říká Lidický a dodává: „Ztráty jsou i na druhé straně. Cena napadeného dřeva je logicky nižší než dřeva zdravého, proto jej musíme prodávat podstatně levněji.“

Problémy jsou i na Jablunkovsku

Rozsah napadení jesenických lesů je takový, že během několika let může smrk coby dominantní strom ve zdejších lesích zmizet. Udržet se může jen v místech, kde je dostatek vody, hlavně na vlhčích místech.

„Nezmizel by úplně, v místech, kde je jeho původní stanoviště, například ve svazích blízko potoků, by se udržet mohl. Vše bude záležet na počasí. Pokud bude dostatek vody a vláhy, mohou se ještě lesy vzpamatovat. Stačila by dvě vlhčí léta a dvě vydatné zimy,“ řekl Pospíšil.

Kalamita se nesoustředí jen na Bruntálsko, kde je největší, co zdejší lesníci pamatují. Problémy jsou i na jiných místech kraje. „Před časem bylo hlavním problémem Vítkovsko, v současnosti se rozšiřuje kalamita například v Beskydech na Jablunkovsku, problémy jsou i v Poodří,“ dokončil Lidický.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.