„V úterý jsme podali žádost o schválení veřejné podpory k Evropské komisi, abychom mohli zalétání těchto linek podporovat podobně, jako podporujeme autobusovou dopravu, v závazku veřejné služby,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák. „Na rozdíl od autobusové a vlakové dopravy pro podobnou podporu potřebujeme souhlas Evropské komise.“
Nové linky by měly spojit mošnovské letiště s Amsterodamem a Helsinkami. Zatímco nizozemské letiště by mělo sloužit hlavně jako přestupní stanice pro lety do dalších destinací, lety do hlavního města Finska by měly podpořit převážně obchodní spolupráci a urychlit spojení s Ostravou, kde působí například finská společnost Tieto.
„Je to ale také dobrá spojnice s Dálným východem, lety z Helsinek jsou v tomto směru mnohem rychlejší,“ dodal další důvod Novák.
Pravidelné spoje do Amsterodamu a Helsinek by měly navázat na novou linku do Dubaje. Ta by měla začít létat v polovině září.
„Budou to linky nejen pro rekreační, ale také obchodní účely,“ konstatoval ředitel Letiště Leoše Janáčka Pavel Schneider.
Mošnov by mohl lákat další letecké společnosti
To už by měl být provoz na letišti řízen z nové letištní věže, která byla postavena v rámci ve čtvrtek otevřeného Integrovaného výjezdového centra.
„Pokud se chytne Dubaj a pokud nám Evropská komise odsouhlasí ty dvě linky do Amsterodamu, mohl by vzniknout násoskovitý efekt, který přiláká další letecké společnosti. A první věc, na kterou se nás ptají, je vybavenost letiště,“ vysvětluje důvody stavby centra, v němž vedle hasičů a záchranářů bude od června působit také řízení letového provozu a ředitel letiště.
O podobný krok se Moravskoslezský kraj už jednou pokoušel. Na podporu nových linek chtěl v roce 2007 dát na 700 milionů korun. Z plánu ale rychle sešlo.
„Tehdy to bylo dělané na míru jedné dnes již neexistující letecké společnosti a z toho sešlo,“ přiznal problematičnost někdejší zakázky hejtman Novák.
Letiště využívá více cestujících
Problematickou částí programu podpory nových leteckých linek v roce 2007 byl například požadavek Moravskoslezského kraje na počet míst v letadlech. To vylučovalo letecké společnosti s velkými letadly. Nízkonákladové aerolinky tehdy zase prakticky vylučoval specifický požadavek na prodej letenek a podobně. Několikasetmilionovou zakázku tehdy v podstatě zastavily až volby.
„Nyní jsou v požadavcích prakticky jen časy, od kdy do kdy musí ta společnost do daného města přiletět, doba letu, vše ostatní je záležitostí letecké společnosti,“ vysvětluje hejtman.
Zatím kraj počítá s tím, že by podpora dvou nových linek mohla vyjít na 100 až 120 milionů korun ročně. „To se ale uvidí až v provozu, podle reálného zájmu o jednotlivé lety,“ dokončil Novák.
Dvě letecké linky by tak během roku spolkly zhruba pětinu toho, co dá kraj na podporu autobusové či železniční dopravy.
V roce 2015 využilo služeb letiště téměř 309 tisíc lidí, o rok dříve jich bylo 297 tisíc. Podle plánu z poloviny minulého desetiletí mělo letos z Mošnova cestovat 1,5 milionu lidí.
