Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Levice ve vedení kraje málo myslela na sociální služby, říká Curylo

  20:05aktualizováno  20:05
Lídr KDU-ČSL Lukáš Curylo se stal dalším zpovídaným politikem v seriálu rozhovorů MF DNES před krajskými volbami. Udržení v krajském zastupitelstvu je pro lidovce základním úkolem, pomýšlejí však na více.

Lukáš Curylo doufá, že se ve volbách potvrdí průzkumy, které KDU-ČSL staví nad deset procent. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Řečem o klesající popularitě lidovci nevěří. Naopak. Rádi by navýšili dosavadní počet sedmi krajských zastupitelů. „Průzkumy nás v kraji zatím staví na čtvrté místo za ČSSD, KSČM a hnutí ANO, kde se střídáme s ODS,“ uvedl lídr lidovců v kraji a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo.

Všiml jsem si, že jste protřelý volební kandidát. Poprvé jste kandidoval už v roce 1994 ve dvaceti letech.
To byla hektická a svým způsobem krásná doba. To jsem ještě byl na vysoké škole. Byli jsme nadšení, mysleli si, kolik toho nezměníme. Nic jsme ale nevěděli o reálné politice, o sestavování koalic, vlastně o ničem. A když pak přišla blbá nálada, jak tehdy prohlásil Václav Havel, tak jsme ji chtěli zlepšit.

A podařilo se? Mám pocit, že co se týče nálady mezi lidmi, zase tak moc se toho nezměnilo.
My jsme národ skeptiků. Nyní v rámci své profese jezdím hodně po Evropě i po světě a mohu vám říct, že se máme velmi dobře, a to i při srovnání se zeměmi na západ od nás, zvláště pak s těmi na jihozápad.

Lukáš Curylo

Lukáš Curylo doufá, že se ve volbách potvrdí průzkumy, které KDU-ČSL staví nad deset procent.
  • Narozen 3. února 1974 v Ostravě.
  • Vystudoval Filozofickou fakultu Ostravské univerzity a Cyrilometodějskou teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.
  • V roce 2007 se stal ředitelem Diecézní charity ostravsko-opavské. V únoru 2013 jej Česká biskupská konference jmenovala ředitelem Charity České republiky.
  • Dvacet let je členem KDU-ČSL.

Pracujete s lidmi ve složitých sociálních podmínkách. Jak se vám líbí spojování krajských voleb s problémem migrace?
Některé strany v Německu i u nás si našly téma, na které voliči slyší. Ale zatímco v Německu to má nějaké opodstatnění, tak u nás vůbec. I kdybychom přijali evropské kvóty, pohybujeme se okolo čtyř tisíc migrantů. To je nic. Ale my jako charita, nejen jako KDU-ČSL, jsme proti nelegální migraci. Primárně říkáme, že je lidem potřeba pomoci tam, kde žijí, případně pokud jsou opravdu vystaveni velkému nebezpečí. Ale ne tady trvale usídlovat velké množství lidí, kteří jsou kulturně a nábožensky nastaveni úplně jinak.

Jak hodnotíte práci vedení krajského úřadu?
Nejvíce mi vadilo zadlužování kraje, protože dluh dneska patří k nejvyšším ze všech regionů. Zdůvodňováno je to spoluúčastí na evropských dotacích, ale všechny kraje přeci měly spoluúčast, ale ne všechny se tak zadlužovaly. Byla to pro ně prostě nejsnazší cesta. Kraj také velmi málo myslel na sociální služby.

Nečekal bych, že levicovou vládu ČSSD a KSČM budete kritizovat zrovna za sociální politiku.
No, je to paradox. Z krajského rozpočtu jde ročně do sociální oblasti na podporu mimokrajských organizací zhruba 15 milionů. Vysočina dává kolem padesáti milionů, Jihomoravský kraj až devadesát. Chceme, aby kraj navýšil svůj příspěvek z rozpočtu na sociální služby na 120 milionů. To myslím odpovídá velikosti našeho kraje a není to žádná přemrštěná částka. Když to jde i u sportu a kultury, proč ne v sociální oblasti, jež se týká všech.

Kraj ale tvrdí, že do sociální oblasti investoval až miliardu korun.
To jsou však finanční prostředky z rozpočtu MPSV a kraj je pouze přerozděluje. Když však požaduje spoluúčast na financování sociálních služeb po obcích, měl by sám jít příkladem. V jiných krajích už to dávno pochopili.

Vaše kritika kraje mě docela překvapuje, protože opozice v krajském zastupitelstvu, kde jsou i lidovci, byla poměrně hodná.
To se vám možná jen zdálo. Například jsme hlasovali proti krajským rozpočtům, kritizovali jsme předluženost a nastavení priorit. Mnoho důležitých věcí se ale děje na úrovni krajské rady. Navíc se současná koalice pojistila tím, že má ve všech výborech a komisích většinu, a to včetně klíčových předsedů. Ale například jsme nedávno byli ostře proti takzvané propagaci šachů mezi seniory. To byla podle nás jednoznačně předvolební kampaň. Akce začínala v červnu a končí v září. Opravdu termínová náhoda.

Předvolební rozhovory

Popravdě si neumím představit, jak byste v případě volebního úspěchu a podílení se na krajské vládě stíhal funkci na kraji s vedením celorepublikové charity. Nebylo by toho už moc?
Uvolněná funkce, tedy hejtman nebo náměstek hejtmana, je neslučitelná s tím, co nyní dělám. To by vskutku bylo časově nereálné. To bych práci v charitě opustil. Ale až do funkce radního lze obě věci skloubit. Na takové úvahy je však ještě hodně brzy.

V té souvislosti mě napadá, že ačkoliv jste jedničkou kandidátky, tak jsem vás v žádných funkcích v KDU-ČSL nenašel. Proč?
Právě z už zmiňovaných časových důvodů. Byl jsem i členem celostátního výboru KDU-ČSL, ale časově mě to strašně zatěžovalo. Tak jsem na stranické funkce už nekandidoval.

Můžete už říct, s kým by lidovci v kraji nešli do koalice?
Určitě ne s extremistickými stranami, které si myslí, že se v krajských volbách řeší migrace. No a myslím si, že bychom nešli ani s komunisty. Na kraji to sice není zakázáno, ale jak znám naši členskou základnu a současně vím, že v KSČM stále působí lidé činní i před rokem 1989, tak si neumím z morálního hlediska představit, že bychom s komunisty nějak blíže spolupracovali.

Musím se na závěr zeptat: kdy do kraje přijede koncertovat skupina U2? (Diecézní charita v roce 2012 oznámila, že s manažerem známé skupiny vede rozhovory o dobročinném koncertu na mošnovském letišti – pozn. red.)
Nepřijedou. Celá tehdejší aféra byla hodně zvláštní. Nyní už bývalý kolega přišel s tím, že dostal kontakt na jednoho z manažerů skupiny a údajně s ním začal komunikovat. Pak tu informaci pustil na veřejnost bez vědomí kohokoliv. Vše se ale zlomilo v okamžiku, kdy jsem žádal osobní setkání s tím manažerem. Z nějakého důvodu se neuskutečnila jedna schůzka, pak druhá... Až to všechno vyšumělo.

Ale tehdy jste se i vy o koncertu U2 vyjadřoval jako o velmi slibné záležitosti.
Když už se ta věc objevila v médiích, tak jsem se k ní musel nějak postavit. Ale jak říkám, nějakou dobu to opravdu vypadalo velmi věrohodně. Od údajného manažera přicházely e-maily v angličtině, dokonce jsem s údajným producentem telefonoval. Ale vše skončilo na požadavku osobního setkání. Doteď nevím, jestli jsme něco promarnili, nebo šlo jen o fikci.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.