Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé dřeli, ale firma nesplnila, co slíbila, zlobí se muži z Třinecka

  8:15aktualizováno  8:15
Radovali se, že získali práci za slušný plat. Dělali přesčasy, aby měli hezké Vánoce. Když nedostali, co jim třinecká firma Klimaprodukt slíbila, skončili. Teď společně řeší, jak se domoci vydělaných peněz.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Koláž - iDNES.cz

Tradiční kapr, bramborový salát, cukroví ani dárky jim sice nechyběly, přesto si letošní Vánoce nemohli užít podle svých představ.

„Dřeli jsme v práci, dělali dvanáctky, chodili na přesčasy, abychom si vydělali. A co z toho? Nakonec jsme se museli hodně uskrovnit,“ vyprávějí shodně Petr Ganderák, Václav Lipus a Miroslav Sikora.

Tři muži středních let z Třinecka se donedávna neznali. Spojil je ale stejný osud. Jsou zklamaní. A naštvaní. Mají pocit, že se stali obětí podvodu. A společně teď řeší, jak se domoci peněz, které si podle svých slov vydělali prací pro firmu Klimaprodukt.

„Nastoupil jsem v září. Jezdili jsme do Třineckých železáren. Podle dohody jsem měl do konce roku odpracovat 300 hodin za hrubou mzdu 120 korun na hodinu. Slíbili mi ale, že později dostanu pracovní smlouvu. Za první měsíc jsem odpracoval 176 hodin a očekával 21 120 korun hrubého. Místo toho jsem dostal jen 9 700 korun a žádný výplatní lístek,“ líčí 48letý zámečník Miroslav Sikora. Hned poté z firmy odešel.

Peníze bez výplatních pásek

Václav Lipus nastoupil do Klimaproduktu ve stejné době. Dopadl stejně, ale odhodlal se odejít až před koncem listopadu. Stále totiž doufal, že firma splní své sliby a peníze doplatí.

„Odpracoval jsem tam asi 500 hodin. Pracovali jsme na generální opravě válcovny D v Třineckých železárnách. Dělal jsem vše, co šéfové chtěli. Upozornil jsem, že mám překročený limit hodin podle dohody, ale jen krčili rameny. A tvrdili, že přesčasy nám proplatí po třech měsících,“ vzpomíná 44letý mechanik strojů, který při opravě válcovny pracoval jako svářeč.

Také měl dostat 120 korun hrubého na hodinu, ale i když měsíčně odpracoval kolem 200 hodin, dostal jen od 7 500 do necelých 11 tisíc korun čistého. „Ani výplatní pásky nám nedali. A sociální a zdravotní jsem si musel hradit ze svého. Jsou to podle mě podvodníci. Domlouváme se s bývalými kolegy, kteří jsou na tom stejně, jak z nich ty peníze dostat,“ říká Lipus.

O tom, že se stali obětí podvodu, je dnes přesvědčený i 31letý Petr Ganderák, který z firmy odešel až v prosinci. I on první měsíce mlčel a doufal, že časem získá chybějící mzdu i slibovanou pracovní smlouvu s výdělkem kolem 19 tisíc korun hrubého. To druhé se mu částečně povedlo. Od 1. listopadu byl zaměstnancem firmy.

Ani ofocená kniha příchodů a odchodů nepomohla

„Práci jsem odváděl dobře, problémy nebyly. Výplata se ale moc nelišila od toho, co jsem dostával na dohodu: kolem deseti tisíc korun čistého. Od začátku jsem firmu uháněl o doplatky. Vymlouvali se, že šlo o účetní chybu, pak tvrdili, že peníze pošlou. Pochopil jsem, že nedostanu nic. V prosinci jsem skončil a po dohodě s kolegy podal podnět k prošetření Státnímu úřadu inspekce práce.“

Ganderák se alespoň částečně pojistil. Ofotil si knihu příchodů a odchodů. Ani to mu ale v komunikaci s firmou nepomohlo. Marně ústně i písemně žádal, že chce jen to, na co má nárok. Redakce MF DNES má kopii jeho emailové komunikace s firmou k dispozici.

O nic vstřícnější nebyli šéfové Klimaproduktu ani k redakci MF DNES. Petr Žabka, kterému firma donedávna patřila (dnes není její vlastnictví jasné) a staral se o její chod, se už v létě z vedení stáhl a o problémech se bavit odmítá.

Ředitel Klimaproduktu: Vyplatili jsme vše, na co měli nárok

Současný ředitel a předseda správní rady Klimaproduktu Tomáš Sikora byl stručný: „Pokud někdo prokáže, že mu něco dlužíme, peníze doplatíme. Ale podle mě jsme každému vyplatili to, na co měl nárok,“ řekl jen. Popřel, že by firma podváděla a že by se problémy s nedoplatky týkaly většího počtu lidí. „Jestli o nás něco napíšete, postavím se k tomu,“ pohrozil.

To, že firma svým přístupem někomu zkazila Vánoce, Sikoru ani Žabku nezajímalo. O osobní odpovědnosti a ochotě cokoli řešit nebo alespoň vysvětlit nemluvě. „Běžte s tím do kelu,“ rozčilil se Žabka.

Martin Melecký z Oblastního inspektorátu práce v Ostravě řekl, že pokud si zaměstnanci stěžují, že nedostali mzdu nebo její část, inspektoři se do firmy určitě vydají na kontrolu. „Ale protože podnětů je moc, nebude to hned. Obecně mohu říci, že v prvním čtvrtletí roku 2015,“ sdělil.

Soud? Cesta účinná, ale zdlouhavá

Upozornil, že úřad situaci prověří, a pokud firma chybovala, vyměří jí pokutu a nařídí odstranit nedostatky. Zákon ale úřadu neumožňuje vymáhat peníze pro poškozené. Pro ně má Melecký několik rad. Tou první je, že pokud zaměstnanec nedostane celou mzdu, neměl by zůstávat ve firmě a prohlubovat tak své ztráty.

Pokud není mzda vyplacena či doplacena ani patnáct dnů po termínu splatnosti, může zaměstnanec okamžitě ukončit pracovní poměr z důvodu překážky v práci ze strany zaměstnavatele a vzniká mu tím nárok na dvouměsíční plat - náhradu výdělku odpovídající výpovědní době. Pokud firma nadále odmítá mzdu vyplatit, lze se peněz domoci několika způsoby.

„Poškozený zaměstnanec se může obrátit na soud, musí však své nároky doložit. Je to cesta účinná, ale zdlouhavá. Další možností je podat na firmu návrh na konkurz. Pokud soud insolvenční návrh přijme, dlužné peníze může vyplatit Úřad práce. A jestli mají lidé pocit, že byli podvedeni, mohou podat podnět k prošetření policii,“ nastínil Melecký.

Insolvenční návrhy přijímají krajské soudy. Lidé, kteří se domáhají mzdy, jsou osvobozeni od poplatků. „Když zaměstnanec podává insolvenční návrh pro dluh na mzdě, nemusí hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení,“ potvrzuje mluvčí Krajského soudu v Ostravě Dalibor Zecha.

Mzdu může vyplatit Úřad práce

Návrh může podle něj podat třeba jediný ze zaměstnanců, musí ale prokázat, že společnost dluží alespoň dvěma.

Ředitelka Úřadu práce v Ostravě Yvona Jungová doplnila, že pokud je firma v platební neschopnosti, zaměstnanci mohou o uspokojení mzdových nároků za tři kalendářní měsíce takzvaného rozhodného období žádat kteroukoli krajskou pobočku Úřadu práce nebo její kontaktní pracoviště.

A to již den poté, kdy soud vyhlásí na firmu moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo den poté, kdy na ni byl podán insolvenční návrh. „Na úřední desce zveřejňujeme informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své nároky u úřadu práce, a informujeme o lhůtě, do které tak musí učinit. Zda je zaměstnavatel v insolvenci, zjistí lidé například na webové adrese (vyhledání firem v insolvenci zde),“ dodala Jungová.

 







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.