Ostatní ankety najdete zde |
Jen dva hlasy za bronzovou medailí se umístily Jánské koupele na Opavsku a poté zaniklé doly v Ostravě a na Kavinsku.
Velký zájem by byl i o návrat hudebního klubu Černý pavouk na Stodolní ulici. Na konci pak skončila novojičínská tabačka a opavský pivovar.
Podívejte se na výsledky hlasování |
Pokud vám na seznamu scházela například ostravská jatka nebo Módní dům Ostravica, tak šlo o záměr. Doufáme totiž, že se nakonec jejich záchrana podaří.
Lidé navrhovali další stavbyNa výzvu, aby čtenáři napsali o dalších stavbách, po kterých se jim stýská, zareagovalo třiadvacet lidí. Děkuji za vaše názory, text s vašimi názory se brzy objeví na krajském webu iDNES.cz. Stejně tak se můžete těšit i na další podobnou anketu, a to o stavbách, které zanikly za socialismu. |
Možná bude leckdo nesouhlasit, ale mnohým lidem se stýská po zaniklých ostravských, havířovských a dalších dolech. Těžní věže byly nepřehlédnutelné, havíři všudypřítomní, díky uhlí se Ostrava stala třetím nejlidnatějším městem, Havířov kvůli hornictví dokonce vznikl.
Padlá těžní věž Dolu Dukla v Havířově
Jenže v devadesátých letech se doly rychle zavíraly, smutným koloritem se staly vytěžené poslední vozíky a odstřely těžních věží.
V Ostravě tak zanikly například doly Hlubina nebo Petr Bezruč, v Havířově pak doly František a Dukla. Jenže mnoho lidí tvrdí, že zavírání bylo předčasné a pod zemí leží ještě desetitisíce tun kvalitního uhlí.
Místo plovárny hnízdo bezdomovců
Idylické časy koupaliště v Ostravě-Hulvákách.
Pojďme od práce k rekreaci. Po roce 1989 zanikla řada kdysi oblíbených půvabných koupališť, tak podobných tomu z Vančurova Rozmarného léta.
Typickým příklad může být plovárna v Ostravě-Hulvákách. Kdysi si do něj chodily zaplavat tisíce lidí, jenže od konce 90. let zůstalo opuštěné a v troskách se místo lidé toužících po plavání a opálení pohybovali bezdomovci. Situace došla až tak daleko, že město areál vykoupilo a nechalo trosky zbourat. Co na atraktivním místě vznikne, není stále jasné.
Po zimním stadionu zůstala louka
Ani sportovní stánky neměly zcela na růžích ustláno. Zmiňme například zchátralý Stadion odborářů, který nahradilo obchodní centrum Futurum, do výběru se ale dostal ostravský zimní stadion Josefa Kotase.
Kotasův zimní stadion před demolicí v roce 2003.
Stadion postavený za půl roku v roce 1949 nesl jméno socialistického primátora Ostravy. Měl jedno z prvních umělých kluzišť a jako první v zemi dostal střechu.
Vítkovičtí hokejisté na něm slavili dva tituly v letech 1952 a 1981. V roce 1985 ale odešli do nově postaveného Paláce kultury a sportu ve Vítkovicích. Stadion byl nakonec v roce 2003 jako naprosto zdevastovaná stavba srovnán se zemí a možná na jeho místě vyroste hala pro míčové sporty (více čtěte zde).
Tabačka zmizela, Nový Jičín "straší" haldy suti
Čelní strana tabačky v roce 2009.
Když začala v roce 2010 mizet tabáková továrna v Novém Jičíně, lidé zkoprněli. Areál tam stál od roku 1874, kdysi patřil k neochvějným jistotám velmi dobré práce. Cigarety se ale v Novém Jičíně přestaly vyrábět v roce 1999, zůstal jen sklad tabáku.
Soukromá společnost Philip Morris pak v roce 2007 prodala areál soukromé společnosti. Novojičínské sdružení rodáků ještě požádalo o zařazení budov za památku, ale ministerstvo kultury vše zamítlo. Po demolici zde zůstaly jen hromady suti a má zde vyrůst supermarket.
Místo piva multikino a obchody
Zaniklý pivovar v centru Opavy.
Stejný důvod vedl k zániku opavského pivovaru, který stál hned pod centrálním Horním náměstím. Pivovar postupně vznikl v první polovině 19. století. Kdo by nejen na Opavsku neznal piva s názvem Opavar nebo Zlatovar.
Ještě před několika lety to byl nejzachovalejší průmyslový areál na Opavsku, jenže v okamžiku, kdy o atraktivní místo projevil zájem developer, bylo jasné, že je zle. Z pivovaru zůstal komín a asi tři budovy, zbytek šel k zemi. Má tady vyrůst obchodní komplex s multikinem, ale dostavba se stále odkládá.
Legenda Stodolní ulice už jen ve vzpomínkách
Legendární hudební klub Černý pavouk v roce 2001.
Hudební klub Černý pavouk se stal symbolem nejslavnějšího nekomerčního období proslulé Stodolní ulice v Ostravě. Klub zahájil éru Stodolní ještě v dobách, kdy byla na rozpadnutí. Vytvořila se kolem něj originální undergroundová subkultura z hvězd ostravské kulturní scény.
Vynikal unikátním propojením hospody s galerii a antikvariátem. Mezi vystavujícími byli například Jakub Špaňhel, Benda, Surůvka, Nikl a desítky dalších. Jiří Surůvka, Marek Pražák a spol. tady provozovali občasný kabaret Mistři zábavy, nechyběly koncerty alternativních kapel.
Kolonáda osiřela, roste na ní křoví
Z Janských koupelí toho mnoho nezůstalo.
Lázně Jánské koupele na Opavsku patřily mezi oblíbená relaxační střediska. V devatenáctém a první polovině dvacátého století k nejznámějším lázním ve Slezsku. Po roce 1945 byly znárodněny, pak tam vznikla dětská ozdravovna a později středisko odborářské rekreace. Poslední rekreanti odsud odjeli v roce 1993.
Nyní zůstaly jen opuštěné lázeňské domy, vhodné spíše pro bezdomovce než pro lázeňské hosty procházející se po kolonádě. Budoucnost je tak velmi nejistá, ale oživení lázní snad už nikdo nevěří.
Co nestihli bezdomovci a privatizátoři, to dokončily plameny
Nostalgická vzpomínka na krásné časy zámku.
A ztracená skvostná památka na závěr. Klasicistní zámek v Ostravě-Kunčicích byl vystavěn během pouhých čtyř roků mezi lety 1630 až 1634 patrně na zbytcích předchozí tvrze Evou Čelovnou z Čechovic, údajně velice tvrdou paní kunčického panství.
V první polovině 19. století byl původně renesanční zámek přestavěn do pozdější podoby. První ránu zámku zasadili komunisté, když objekt znárodnili, další pak privatizátoři po roce 1989. Památka začala chátrat, nepovedl se ani plán na přeměnu na dětské sanatorium. Dovnitř se dostávali bezdomovci a v lednu 1999 budovu zachvátil požár. Ačkoliv zásah hasičů byl rychlý, zůstaly jen trosky, které loni bagry srovnaly se zemí.
