Jak asi vypadá zevnitř? ptala se sama sebe Drahoslava Doležílková, když v době studií procházela kolem krásné meziválečné vily v Slezské Ostravě.
Kouzlo působivého interiéru poznala v roce 1970, kdy dům spolu s manželem koupila, ostravská veřejnost ho ale poprvé objeví až teď.
Ve dnech 21. a 28. srpna se uskuteční první dvě komentované prohlídky vily, díky nimž lidé nahlédnou do dnes památkově chráněného domu, který v letech 1935 až 1936 navrhli známí architekti, bratři Čestmír a Lubomír Šlapetové.
Prohlídky proběhnou díky iniciativě samotné majitelky domu, která se rozhodla vilu zpřístupnit, aby tak podpořila Ostravu v souboji s Plzní o titul Evropské hlavní město kultury 2015.
Půjdete se podívat do Šlapetovy vily?
"Nedávno se ve Slezskoostravských novinách objevil článek, ve kterém se psalo o tom, co může Slezská Ostrava nabídnout v soutěži Ostravy s Plzní. Když jsem článek četla, s údivem jsem zjistila, že v něm nejsme vůbec jmenováni," říká Drahoslava Doležílková.
Majitelka vily se divila, že autor článku zmínil radnici a další domy, ale na vilu, která je od roku 2008 národní kulturní památkou, zapomněl.
Šlapetovu vilu najdete v Čedičové ulici ve Slezské Ostravě. |
"S ředitelkou Národního památkového ústavu, paní Goryczkovou jsme se nakonec jednoduše domluvily, že dům zpřístupníme," vzpomíná majitelka vzácné vily. Stavba je nejvýznamnějším projektem bratří Šlapetů na severní Moravě a ve Slezsku.
"Bratři Šlapetové u této vily mohli uplatnit všechna hlediska emocionálního nebo řekněme organického funkcionalismu," říká historik architektury Martin Strakoš, který provede třetí a čtvrtou srpnovou sobotu návštěvníky po nejdůležitějších místech vily.
Bratři ŠlapetovéArchitekti Čestmír (1908-1999) a Lubomír (1908-1983) Šlapetové prožili největší rozvoj v meziválečném období 20. století. Další politický vývoj jejich talentu nepřál, komunisté je vyštvali z institucí, kde působili, nesměli realizovat své návrhy. Čestmír skončil v emigraci v Německu, kde zemřel v roce 1999. Lubomír měl sice příležitost pracovat u svého bývalého profesora Scharouna v Berlíně mezi roky 1966 až 1969, po návratu však měl už jen několik soukromých menších zakázek. Zemřel v roce 1983 v Olomouci. Za života bratrů byla jejich práce publikována minimálně, k vydání monografie nakonec nikdy nedošlo. Archiv autorů se dostal do sbírek Olomouckého muzea a to teprve letos uspořádalo putovní výstavu doprovázenou obsáhlou publikací (výstava se uskutečnila v Olomouci a v Brně). Bratři Šlapetové studovali v polské Wroclawi, kde tehdy působili významní architekti Adolf Rading a Hans Scharoun. Původně si přáli studovat u Le Corbusiera, ale byl jim doporučen wroclawský ateliér. Na začátku 30. let pracovali chvíli v USA, poté si založili vlastní projekční kancelář - nejdříve v Praze, pak v Ostravě, kde také realizovali nejvíce staveb. Zaměřili se především na obytné domy a kulturní stánky, navrhli i několik kostelů. Jejich rodinné domy z 30. a 40. let spadají do období funkcionalismu, přesto se liší svou netypickou organičností, důrazem na propojení exteriéru a interiéru (většinou prostřednictvím výrazných zimních zahrad). Lenka Lindaurová |