Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidem z ubytoven hrozí stěhování. Kvůli chaosu po novele zákona

  13:19aktualizováno  13:19
Nájemníkům ubytoven hrozí stěhování. Doplatí na chaos kolem doplatku na bydlení. Podle novely zákona o pomoci v hmotné nouzi mají obce od 1. května udělovat souhlas s vyplácením dávky na základě žádosti úřadu práce. Jenomže radnice nevědí, jak postupovat.

(ilustrační foto) | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Některé nechtějí, aby přibylo bezdomovců. Jiné se s tím nepárají.

„V pondělí nám přišlo od úřadu práce dvaadvacet žádostí o vyjádření, zda souhlasíme s vyplácením doplatků na bydlení. Ale protože zákon nestanovuje žádná kritéria ani procedurální pravidla, přijala rada usnesení, že se vyjadřovat nebudeme,“ říká starostka Moravské Ostravy a Přívozu Petra Bernfeldová.

„Úřad práce ani náš sociální odbor nám nesmí poskytovat údaje o sociální situaci žadatele, takže se při rozhodování nemáme o co opřít,“ zdůvodnila Bernfeldová.

V obvodu jsou tři ubytovny a jeden bytový dům, kde bydlení nájemníků a vyplácení dávky teoreticky nic nebrání. Bez pomoci státu ale lidé nájemné nezaplatí. Většina měst bude o žádostech teprve rozhodovat. Každé jinak.

Například Bohumín zatím eviduje 16 žádostí, z nichž vyplývá, že polovina lidí nemá trvalé bydliště v Bohumíně, další „bydlí“ na radniční adrese. „Protože dlouhodobě protestujeme proti ubytovacímu byznysu, lze pro doplatky těžko získat většinový souhlas rady,“ netají starosta Petr Vícha.

Kdo nemá v místě ubytovny trvalé bydliště, má smůlu

V Bohumíně žije v deseti soukromých ubytovnách zhruba 400 lidí a většina pobírá doplatek na bydlení. Verdikt pro první žadatele padne 1. června.

Havířov už dostal 159 žádostí z očekávaných 322. „Radní o nich budou rozhodovat 20. května. Do té doby se uvidí podle jakých kritérií.

V Ostravě-Mariánských Horách zatím dostali 24 žádostí a radní by se jimi měli zabývat 25. května. Nemají ale jednotný názor a zvažují, že nechají rozhodování na zastupitelích. „Já budu hlasovat proti udělení souhlasu. Můžeme tak využít nástroj, který nám dali zákonodárci k tomu, abychom mohli alespoň částečně omezit podnikání ubytoven parazitujících na sociálním systému,“ říká místostarosta obvodu Patrik Hujdus.

„Následně budeme muset vyřizovat sociální agendu týkající se lidí, kteří v důsledku našeho rozhodnutí přijdou o bydlení v ubytovnách. Každého z nich pak ale budeme posuzovat individuálně. Žadatelům, kteří v našem obvodu nemají trvalé bydliště, bych doporučil, aby svou bytovou a sociální situaci šli řešit do místa, které mají uvedené v občanském průkazu,“ uvádí Hujdus.

Celkový souhlas jen na půl roku

Opava ještě žádnou žádost nedostala, ale radní budou o problému jednat už 13. května. Chtějí pověřit rozhodováním vedoucího majetkového odboru.

Frýdku-Místku zatím poslal úřad práce 54 žádostí, radní o nich budou jednat 19. května. „Zamítat dávky plošně je nesmysl, vyhánělo by to lidi na ulici a my bychom se o ně museli podle zákona stejně postarat. Nicméně posílíme kontroly ubytoven a podle situace přijmeme další opatření,“ míní mluvčí města Jana Matějíková.

Karviná zatím dostala jen dvě žádosti, ale čeká jich stovky. Téměř 500 rodin žije na ubytovnách ve městě, další Karviňané bydlí v jiných městech.

„Postup se vyvine až z praxe. Radní zpočátku zřejmě udělí souhlas s vyplácením doplatku na bydlení všem místním lidem na půl roku,“ říká mluvčí Karviné Šárka Swiderová. „Předběžný názor vedení města je ale takový, že lidem, kteří nemají v Karviné trvalé bydliště, souhlas neudělí.“

Stanjura: Není úkolem měst posuzovat sociální situaci

V Orlové chtějí každý případ posuzovat individuálně, nejdříve 20. května. „Bohužel se v tomto případě začíná dům stavět od střechy. První měl být hotový zákon o sociálním bydlení,“ stěžuje si místostarostka Renata Potyšová.

Krnov zatím dostal 50 žádostí. Čeká jich mnohem víc. Radní o nich ale rozhodovat nebudou. Pravomoc svěří starostce, která se bude opírat o stanovisko pracovní skupiny. „S ohledem na velké nejasnosti kolem a nesjednocenou praxi samospráv navrhne náš odbor přechodné řešení - plošný souhlas na dobu určitou, pravděpodobně na šest měsíců, aby nebyla ohrožena existence desítek osob,“ sděluje vedoucí sociálního odboru v Krnově František Fojtík.

Zmatky zlobí šéfa poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjuru, autora novinky v zákoně, kterou odhlasovali téměř všichni poslanci. „Můj návrh měl zamezit vzniku nových ubytoven a omezení těch, které fungují jen jako továrny na ždímání dávek. Obce by měly souhlasem s vyplácením dávek dát najevo, kterou ubytovnu na svém území nechtějí podporovat. Není jejich úkolem posuzovat sociální situaci žadatelů,“ vysvětluje politik z Opavy.

„Podle mě by stačil plošný souhlas či nesouhlas s vyplácením doplatků pro konkrétní ubytovnu,“ míní Stanjura, který doufá, že právě taková praxe se brzy ustálí.



Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.