"Dárců máme ročně asi osmnáct, takže čekací lhůty jsou kolem dvou let," říká Jiří Samlík, který je už deset let vedoucím lékařem ostravského centra.
Lidem, kterým přestanou fungovat ledviny, se radikálně změní život. Několikrát týdně musejí totiž docházet na dialýzu - krev jim čistí umělý orgán. A stále čekají na to, až je lékaři pozvou na zákrok.
Pacientům i lékařům by velmi pomohl speciální přístroj na proplachování ledvin vhodných k transplantaci. Mohli by jich totiž získat víc.
V odebírané ledvině nesmí být sražená krev
"Není to levná záležitost, jen přístroj stojí kolem dvou milionů korun a jedna kapsle na propláchnutí orgánů přibližně šedesát tisíc korun. Některá centra už zařízení mají a také my bychom rádi získali grant na jeho pořízení," říká Jiří Samlík.
Přístroj, po kterém touží, by změnil řadu věcí. Především by ostravští lékaři mohli odebírat orgány pro transplantace i od zemřelých lidí s nebijícím srdcem.
"Zatím můžeme odebrat orgány jen člověku, kterému v době smrti bilo srdce. V opačném případě se totiž sráží krev a ledvina je nepoužitelná. S přístrojem na proplachování lze ledvinu sražené krve zbavit a transplantovat ji. Získali bychom tak o něco víc dárců, ale i další výhody," vysvětluje Samlík.
S novým přístrojem by ubylo rizikových operací?
Proplachování ledvin by ukončilo noční manévry pro pacienty i lékaře. V současnosti je totiž nutné voperovat odebranou ledvinu co nejrychleji, a tak bývá téměř pravidlem, že pacienti i operační týmy musejí na sál v nočních hodinách.
"Pro všechny by bylo jednodušší, kdybychom mohli ledviny nejdříve propláchnout a tím prodloužit dobu, za kterou je nutné orgány transplantovat. Operaci bychom naplánovali na vhodný čas během běžné pracovní doby, což by bylo ekonomicky výhodné i pro nemocnici. Nemusela by operačnímu týmu proplácet přesčasy," popisuje přínos přístroje lékař.
Každý pacient podstupuje riziko, že transplantovaná ledvina se neujme nebo bude fungovat jen částečně či krátce. Ale problém je v tom, že každý desátý pacient dostává orgán od problematického dárce, tedy od staršího, nemocného člověka, jehož ledviny jsou nemocemi i věkem zčásti poškozené.
"Když je nám předem jasné, že ledvina není dobrá, samozřejmě ji nepoužijeme, ale většinou nevíme předem, zda a jak bude fungovat. S novým přístrojem bychom to dokázali změnit. Ledvinu bychom nejen propláchli, ale současně zjistili i to, jak dobře jí protéká krev," vysvětluje Samlík a dodává, že zhoršenou funkci ledviny by navíc mohly ještě před operací zlepšit léky.
Pomoci může i přítel, ale bezúplatně
Pacientům v Moravskoslezském kraji, kteří čekají na transplantaci ledviny, by mohli často pomoci i jejich příbuzní nebo přátelé ochotní darovat jednu ze svých zdravých ledvin.
Zatímco například ve Spojených státech lékaři transplantují až padesát procent ledvin od žijících dobrovolných dárců a ve Švédsku dokonce sedmdesát procent, v Česku je takových zákroků pouze deset procent.
"V našem centru je podíl ještě menší, dosud jsme provedli jen 52 transplantací ze žijících dárců. Přitom výhody příbuzenské transplantace jsou pro pacienta nesporné. Pomoci může i přítel, ale v takovém případě je nutné vyloučit dárcovství za úplatu," říká vedoucí lékař centra s tím, že žijícím dárcům odebírají ledvinu laparoskopicky, tedy šetrněji než klasickým chirurgickým zákrokem.
