Lidé s leukemií z Moravskoslezského kraje, kteří potřebují transplantaci krevních buněk odebraných z vlastního kostního štěpu, musí zatím cestovat na zákrok až do Hradce Králové. To se však brzy změní.
„Pacienti s rakovinou krve se dočkají zákroku u nás. Pokročí i léčba pomocí kmenových buněk,“ slibuje Václav Procházka, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Ostrava a specialista na léčbu ucpaných cév kmenovými buňkami.
Umožnit to má centrum regenerativní medicíny 4Medical Innovations. V areálu porubské nemocnice ho vybudovala firma PrimeCell Therapeutics podnikatele Michala Zahradníčka, který pochází z Krnova.
Nové superčisté centrum |
Stavba čtyřpodlažní budovy trvala dva roky. I s vybavením stála investora 630 milionů korun, polovinu ale uhradí z evropských dotací. U otevření nechyběl prezident Miloš Zeman. Firma PrimeCell totiž patří k největším domácím příjemcům dotací i soukromým investorům do biomedicíny. Stát je navíc minoritním podílníkem v jejích dvou dceřiných společnostech.
Novostavba není nemocniční pavilon, ani poliklinika s ordinacemi. Jde o laboratorní centrum, jehož drahé technologické vybavení si mohou pronajímat odborné firmy. K dispozici mají 3 050 metrů čtverečních laboratorních i výrobních prostor, z toho 1 400 metrů superčistých prostor, které dosud v zemi chyběly, včetně dvou superčistých sálů určených pro využití kmenových a krevních buněk.
Kmenové buňky zachrání nohy asi padesáti pacientům
„Už jsme dohodnutí s několika nájemci. V den slavnostního otevření jsme podepsali smlouvu s jedním z nich,“ říká Michal Zahradníček. „My si budeme pronajímat superčisté prostory. Předpisy se stále zpřísňují, v budoucnu bychom se bez nich neobešli. Pořízení vlastních by stálo až 150 milionů, proto se vyplatí pronájem,“ říká David Feltl, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava, která s PrimeCell spolupracuje už na dvou výzkumných projektech. „Otevření laboratorního centra nám umožní výzkum rozšířit a získat víc peněz z grantů,“ míní.
V to doufá i Václav Procházka. „Pomocí kmenových buněk zachraňujeme dolní končetiny asi padesáti pacientům ročně. V superčistých operačních sálech ošetříme až sto lidí za rok. S odběry krve a aplikací kmenových buněk tam začneme asi v dubnu. Nejdřív totiž musí celá budova včetně přístrojů projít schvalovacími procesy Státního ústavu pro kontrolu léčiv,“ líčí lékař.
Nové centrum ulehčí podle něj i situaci pacientům s leukemií. „Kolegové z hematoonkologického centra musí až čtyřicet nemocných ročně odesílat do Hradce Králové. Tam jim lékaři odeberou kostní štěp a aplikují krevní buňky. Od jara to bude možné i v Ostravě,“ vysvětluje Procházka.
Kritici: Za státní peníze skvělý realitní byznys. Zahradníček: Omyl
Ne všichni jsou ale projektem komerčního biomedicínského parku nadšení. Kritici míní, že soukromníci budou za státní peníze provozovat „skvělý realitní byznys“.
Zahradníček věří, že časem poznají svůj omyl. Ostravsku přinese centrum v každém případě řadu výhod. Kromě léčby pacientů nová pracovní místa pro lékaře, chemiky a další specialisty.
„Do dvou let vznikne v centru asi 200 odborných pracovních pozic v oborech biologie, medicíny a materiálového inženýrství. Do tří let by mohly vniknout až čtyři tisíce návazných pracovních míst v perspektivní oblasti biomedicíny. Pro kraj postižený krizí těžkého průmyslu to může být impulz k novému rozvoji na desítky let,“ říká Zahradníček.
Myslí si to i Roman Matějka z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. „Tkáňové inženýrství – to je trend současné medicíny a velmi perspektivní obor. Ve školách či Akademii věd se dělá výzkum. Ale k tomu, aby se objevy dostaly k pacientům, vede příliš dlouhá cesta. Biomedicínský park ji usnadní,“ míní člen týmu, který s firmou PrimeCell spolupracuje na vývoji unikátní umělé cévy potažené buňkami pacienta. „Záleží na firmě, zda bude další vývoj prototypu pokračovat v superčistých laboratořích v Brně nebo Ostravě,“ dodal Matějka.
