Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malá soukromá muzea v kraji bojují o přežití

  18:07aktualizováno  18:07
Škálu muzeí, zámků či dalších velkých a známých památek v Moravskoslezském kraji doplňuje řada nepříliš známých turistických cílů. Malá muzea většinou bojují o přežití. Ta soukromá často bez dotací z veřejných zdrojů.
(ilustrační foto)

(ilustrační foto) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Návštěvníci mohou například v Ostravě v soukromých muzeích vidět sbírku hraček či citer. V Lichnově na Novojičínsku zase mohou zavítat do Muzea vystěhovalectví do Ameriky. Bolatice na Opavsku lákají na Skanzen lidových tradic a řemesel. Muzeum hraček v centru Ostravy už víc než rok provozuje podnikatel Radek Čiřmař.

Během prvního roku existence jej navštívilo okolo 10 tisíc lidí. Provozovatel expozice, která čítá okolo 8 000 exponátů, předpokládá, že podobná návštěvnost bude i v dalších letech. Do pronajatých prostor láká například na sbírku panenek z poloviny 19. století.

K vidění jsou i originální skici s postavičkou Kačera Donalda, které podnikatel zakoupil na aukci v USA. Samotní návštěvníci však provoz muzea nezaplatí. „Jsme v minusu, muzeum dotuji ze své podnikatelské činnosti. Jsem přesvědčený, že má smysl, aby něco takového existovalo,“ řekl. Náklady na provoz jsou podle něj vysoké. Navíc platí i pravidelné programy pro děti, které se v muzeu konají každé pondělí.

Ztrátové a bez pomoci z veřejných peněz je i další ostravské muzeum – Citerarium. Od roku 2002 ho provozuje pod hlavičkou ostravského Citerového klubu Radegast nadšenec Jan Folprecht. „Nedaří se nám. Už šest let jsme bez dotací. Přitom roční náklady za energie či pronájem se vyšplhají až na 200 000 korun,“ postěžoval si Folprecht. Podle něj to peníze ze vstupného nemohou pokrýt. „Jsme přehlížené muzeum, táhneme to s vypětím všech sil sami,“ řekl.

Chodí hlavně děti a senioři

Do prostor na Masarykově náměstí přicházejí podle něj hlavně školní výpravy a skupiny seniorů. Přijíždějí i návštěvníci ze zahraničí. Ročně to bývá celkem okolo 500 lidí. Expozice je k prohlédnutí jen po předchozí telefonické domluvě. Ve sbírkách se nachází 120 nástrojů, citerová literatura a 6 000 notových partitur. Výstava nastiňuje i pravděpodobné příčiny toho, proč v tuzemsku citery upadly v zapomnění, ačkoliv šlo dříve o oblíbené a rozšířené hudební nástroje. Na citeru hrál například i František Dvořák, otec Antonína Dvořáka.

Naopak Muzeum vystěhovalectví do Ameriky v Lichnově na Novojičínsku je na tom o něco lépe. Jeho zřizovatelem je obec, která muzeu poskytla prostory a platí náklady spojené s osvětlením či vytápěním. Ročně do tohoto malého muzea zavítá na 300 lidí. Polovina z nich přicestuje z USA. Muzeum totiž mapuje emigraci obyvatel českých zemí v 19. a 20. století, a to zejména do USA. „Právě proto k nám přijíždí tolik cizinců. Jsou to potomci emigrantů, kteří hledají stopy po svých předcích,“ řekl správce muzea Josef Šimíček.

Osudy těchto lidí připomíná expozice nazvaná Emigranti z Bordovic a Lichnova (1860–1914). Ve správě obce je také Skanzen lidových tradic a řemesel v Bolaticích na Opavsku. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout obytné části domu z konce 19. století.

K vidění je například jizba, pokoj pro služku, prádelna, stáj pro koně, chlév pro krávy, srubek. V roce 2014 zde byla umístěna i početná expozice pazourků.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.