Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA

Megaspalovna u Karviné moc šancí nemá. Krajský úřad neuspěl ani u soudu

  • 0
Kontroverzní projekt velké spalovny, kterou chtěl Moravskoslezský kraj společně s pěti městy Ostravou, Havířovem, Karvinou, Opavou, Frýdkem-Místkem a obcí Horní Suchá postavit v prostoru bývalého Dolu Barbora na Karvinsku, dostal další ránu.

Nejvyšší správní soud v Brně zamítl kasační stížnost krajského úřadu týkající se verdiktu o možné podjatosti karvinských úředníků v územním řízení o spalovně. Zjistila to ČTK z úřední desky. Brněnský soud tím potvrdil verdikt Krajského soudu v Ostravě. Ten viděl možné ohrožení nezávislosti úředníků při jejich souhlasném rozhodnutí v tom, že investor slíbil městu sto milionů korun jako kompenzaci za umístění stavby.

„Podjatost je nesmysl. Stavební úřad nesmí rozhodovat jinak než podle zákona a nezávisle na jakékoli samosprávě. V Karviné proběhlo územní řízení zcela v intencích zákona a správně. Stavební úřad měl spoustu připomínek v procesu EIA, s nimiž se investor musel vypořádat,“ hájí karvinské úředníky mluvčí města Šárka Swiderová.

Vstoupí do projektu strategický partner?

Jakékoli ovlivňování stavebního úřadu striktně odmítá i náměstek karvinského primátora Jan Wolf (ČSSD): „To si nemůžeme dovolit - státní správa rozhoduje nezávisle na nás. Město si u krajských zastupitelů prosadilo peníze výhradně na ekologické projekty. Z té části, kterou už jsme dostali, zaplatilo město ozdravné pobyty dětí, masivní výsadbu zeleně nebo protiprašnou stěnu u silnice,“ uvedl Jan Wolf.

V prosinci 2010 protestovali proti krajské spalovně lidé na Masarykově náměstí v Karviné.

Úřad Moravskoslezského kraje se podle své tiskové mluvčí ještě neměl možnost seznámit s rozhodnutím soudu, proto k němu nyní nemůže zaujmout žádné stanovisko.

„Ani negativní rozhodnutí by však nemělo zásadní dopad na realizaci projektu. Společnost založená krajem a městy, která chce spalovnu vybudovat, disponuje souhlasným stanoviskem EIA, územním rozhodnutím pro terénní úpravy před vlastní stavbou a také má uzavřeny smlouvy o smlouvách budoucích. V současné chvíli akcionáři uvažují o vstupu strategického partnera i o případné modifikaci projektu,“ sdělila mluvčí kraje Miroslava Chlebounová.

Unie upřednostňuje recyklaci před spalováním

Náměstek karvinského primátora upozornil, že Karviná i další města v kraji stejně musí otázku ekologické likvidace odpadů řešit. A to rychle. „Skládky nám Unie brzy zakáže. Využití odpadů za pomoci nových technologií je v Evropě zcela běžný a ekologicky nezávadný proces,“ uvedl Jan Wolf s tím, že už déle než rok Karviná od kraje žádné peníze jako kompenzaci za výstavbu spalovny nedostává.

Původní plány

  • Krajskou spalovnu naplánovala pětice statutárních měst (Ostrava, Havířov, Karviná, Opava, Frýdek-Místek) a obec Horní Suchá spolu s krajem v bývalém dole Barbora v Karviné.
  • Podle původního plánu měla ročně zpracovávat takřka 200 tisíc tun odpadu.
  • Stavba měla stát čtyři miliardy, z nichž čtyřicet procent měla uhradit EU. Ta se ale rozhodla, že podobné stavby podporovat nebude.

Projekt spalovny, která měla ročně zpracovat 200 až 300 tisíc tun komunálního odpadu z celého regionu, mělo jít o druhou největší spalovnu v zemi, je totiž už déle než rok u ledu. A byť to zatím oficiálně nikdo neřekl, je pravděpodobné, že brzy definitivně skončí pod ním.

Ale ne kvůli protestům lidí a obstrukcím ekologů, ani kvůli verdiktům soudů, ale hlavně proto, že kraj na výstavbu velké spalovny nezískal dotace od Evropské unie.

A jak se zdá, nejspíš je ani nezíská. Unie se sice snaží omezit skládkování v Evropě, ale přednost před spalováním dává zpracování neboli recyklaci odpadu. A právě to prosazují také ekologická hnutí.

„Mám radost z rozhodnutí soudu, který zamítl kasační stížnost kraje. A doufám, že velká spalovna se v Moravskoslezském kraji stavět nebude, maximálně nějaká menší,“ řekl Bohdan Svorník z Havířova, spoluzakladatel sdružení Občané proti spalovně.

Netají, že zpočátku byl společně s dalšími lidmi proti výstavbě velké spalovny především proto, že chyběly informace. „Postavili nás před hotovou věc a odpovědi na naše otázky jsme dostávali velmi obtížně,“ tvrdí Svorník.

Skládkování se musí omezit

Dnes ví stejně jako politici a úředníci, že od roku 2024 musí Česká republika omezit neekologické skládkování na minimum. A proto musí obce i kraj rozhodnout, jak jinak likvidovat svůj komunální odpad.

„V procesu nakládání s odpady je skládkování poslední možnost. Předposlední je spalování. A to je hlavní důvod, proč jsme po získání všech informací dál protestovali proti velké spalovně na Karvinsku, do níž by se svážel odpad z celého regionu a možná i ze zahraničí. Vadilo nám, že kraj vůbec nezvažoval ekologičtější možnosti, jako je budování dalších sběrných dvorů a třídicích linek,“ vysvětluje Svorník.

Za pravdu mu teď dávají i odborníci, třeba Karel Belda, jednatel ostravské firmy OZO (sváží a likviduje odpad), či náměstek hejtmana Daniel Havlík (ČSSD). Oba jsou v pracovní skupině, která od ledna chystá krajský plán odpadového hospodářství.

Čeká se na nový zákon

„O spalovně se v kraji uvažuje řadu let. My teď zpracováváme přehled toho, kolik směsného komunálního odpadu se v kraji vyprodukuje, kolik se ho vytřídí a kolik ho zatím končí na skládkách. Ale také zjišťujeme od zástupců větších měst, jaké mají plány s odpady a výstavbou nových třídicích linek, abychom věděli, zda vůbec bude co spalovat,“ říká Daniel Havlík.

Karel Belda dodal, že velké spalovny se teď staví v Polsku i Německu. „My chceme pořídit velkou třídicí linku za 150 milionů, jenže čekáme na nový zákon o odpadech. Bez něj stavět nezačneme. To by bylo velké riziko. Zvlášť, když naše klienty zajímá cena a trh s odpady v Evropě je pokřivený dotacemi,“ říká šéf OZO.

Krajská pracovní skupina posoudí různé varianty likvidace odpadu. Zatím vítězí třídění odpadu v kombinaci s menší spalovnou a linkami na výrobu alternativních paliv. „Megaspalovna teď není reálná,“ netají svůj názor Daniel Havlík. S tím souhlasí i ekologové.