Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Měsíc s migranty. Lidé z Vyšních Lhot zůstávají v nejistém klidu

  8:55aktualizováno  16:21
Obavy se nenaplnily. Vyšní Lhoty na Frýdecko-Místecku obnovení provozu utečeneckého tábora nijak výrazněji neomezuje, lidé si stěžují jen na hluk. Nejistota u nich však přetrvává, protože kapacita zařízení se navyšuje.

Uprchlíci zavření uvnitř detenčního zařízení ve Vyšních Lhotách. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Byli smířeni s věznicí. Stačily však jen dva prázdninové týdny, aby si lidé z Vyšních Lhot, obce s takřka tisícovkou obyvatel pod beskydským vrcholem Prašivá, museli zvyknout na uprchlický tábor.

Neskrývali obavy. Ale po měsíci přiznávají, že se katastrofické scénáře nenaplnily.

Fotogalerie

„Musím uznat, že se neopakuje to, co jsme prožívali, když byl tady tábor minule, třeba jejich volný pohyb po okolí. Zvláště policie mě překvapila, opravdu tady jezdí častěji a dění okolo tábora kontroluje,“ říká Radim Fučík, které bydlí nedaleko tábora.

Lidé z obce málokdy prozradí své jméno, Radim Fučík je spíše výjimkou. A o utečencích s médii nechtějí mluvit. „Nedivte se. Celé roky si nás nikdo nevšímal, a teď se tady předhánějí televizní štáby a novináři.“

Zklidnění situace vnímá i starostka Vyšních Lhot Dana Nováková. „Zařízení nemá žádný velký vliv. Samozřejmě, zvýšila se doprava. Bohužel vzniká i hodně fám, ale konečný dopad není tak nepříznivý, jak jsme se obávali,“ řekla pro ČTK.

Podívejte se do tábora ve Vyšních Lhotách:

Lidem vadí noční hluk. V táboře platí večerka až v jedenáct v noci, navíc se ne vždy dodržuje.

Mnohem více se však strachují dalších týdnů. Už dávno totiž neplatí před měsícem ohlášená kapacita 220 mužských migrantů.

„Tak to víte, že když vidíme ty davy uprchlíků v Maďarsku a jinde, tak si říkáme, kdy se to projeví u nás,“ poznamenal jeden z občanů Vyšních Lhot.

Historie tábora

- Areál s rozlohou 75 tisíc metrů čtverečných byl postaven jako školicí středisko Sboru národní bezpečnosti (nyní Policie ČR).

- Od poloviny 90. let do roku 2009 využíván pro uprchlíky například z Kosova nebo Čečenska.

- V roce 2012 rozhodnuto o přeměně na věznici, po Klausově amnestii odloženo.

- Od srpna 2015 opět uprchlický tábor.

Nyní už v táboře pobývá 331 utečenců, a ani to není konečné číslo. „Kapacita se dále zvyšuje, viděl jsem, jak upravují další část objektu,“ potvrdil po návštěvě ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Když v 90. letech v areálu panoval volnější režim, uvnitř žilo přes pět stovek migrantů.

„V tuto chvíli jsou v provozu dva objekty, které poskytují kapacitu až 452 míst,“ řekla mluvčí ministerstva vnitra Petra Kučerová.

Ministr Pelikán připustil, že utečenci jsou nervózní. Nechápou, proč na konci dlouhé cesty musí setrvat za mřížemi. „Také se jim nelíbí, proč se dostávají ven Syřané, ale z Afghánistánu nebo Iráku ne.“

Právě mužům z tábora ve Vyšních Lhotách je určena sbírka, kterou inicioval pan Vladan z Ostravy. Také nechce zveřejnit celé jméno. „Kvůli rodině,“ vysvětluje.

Lidé mohou v Ostravě do dobrovolnického centra Adry na Jiráskově náměstí a charitativního obchodu v Mírové ulici ve Vítkovicích odevzdat hlavně šatstvo.

„Zájem je o zimní oblečení, pak také třeba o teplákové soupravy, protože utečenci nemohou mít opasky. Upotřebí se i boty velikosti 40 až 44 a třeba šachy, míče nebo podobné předměty pro volný čas,“ vysvětlil pan Vladan.

Autor:


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.