O vznik nové cyklostezky usiluje například Bohumín. Dotace na její vznik by rád získal v kooperaci s dalšími městy coby jeden ze zástupců „ostravské aglomerace“. (Ilustrační foto)

O vznik nové cyklostezky usiluje například Bohumín. Dotace na její vznik by rád získal v kooperaci s dalšími městy coby jeden ze zástupců „ostravské aglomerace“. (Ilustrační foto) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Konec bojů. Města na Ostravsku budou o evropské miliardy žádat spolu

  • 3
Cyklostezky, trolejbusové tratě, řemeslné inkubátory i další novinky plánuje řada měst a obcí z regionu pořídit v příštích letech za evropské dotace. Tentokrát ale nebudou o peníze soupeřit. Požádají o ně společně jako „ostravská aglomerace“.

Bez evropských dotací by region vypadal jinak než dnes. Mnoho staveb by zůstalo na papíře. „V uplynulých sedmi letech vyčerpalo jen naše město na své projekty 3,7 miliardy korun,“ říká vedoucí odboru ekonomického rozvoje Ostravy Václav Palička.

Pro nové plánovací období, tedy léta 2014 až 2020, už má krajské město připravené projekty za pět miliard korun.

„Chceme modernizovat hromadnou dopravu, podpořit vzdělávání, zaměstnanost, vědu a výzkum...“ nastínil Palička. Zatím není jasné, v jaké výši a na které projekty město peníze dostane. Důvodů je víc, ale hlavní jsou dva - ministerstva ještě nevypsala konkrétní výzvy a Ostrava tentokrát nebude o peníze žádat sama.

Aglomerací je sedm

„Zatímco minule žádaly o dotace jednotlivá města a obce, tentokrát vzniklo sedm aglomerací či metropolitních oblastí. Ta naše zahrnuje pětici moravskoslezských měst: Ostravu, Karvinou, Havířov, Frýdek-Místek, Opavu, ale i okolní obce. Jde o 40 procent území Moravskoslezského kraje, na kterém ale žije většina jeho obyvatel,“ říká primátor Ostravy Petr Kajnar.

Zástupci měst už pracují na společné strategii pro podávání žádostí. A kromě vlastních projektů chystají i takové, které přinesou prospěch větším územním celkům.

Například Bohumín stojí o cyklostezku, která povede až do Ostravy. Ostrava plánuje řemeslný inkubátor, kde by mohli zruční lidé začít po propuštění ze zaměstnání s vlastní výrobou za zvýhodněných podmínek. Pobočky mají vznikat i v jiných městech.

„Uvažujeme o tom. Mohla by vzniknout síť takových inkubátorů,“ říká vedoucí frýdecko-místeckého odboru ekonomického rozvoje Pavel Osina. Dodal ale, že bude záležet na tom, kolik peněz region získá. „Máme spoustu plánů, například vybudovat dva parkovací domy, pořídit nízkoemisní autobusy, propojit město s okolními obcemi cyklostezkami,“ líčí Osina.

Havířov doufá i v dotace na volnočasový areál

Jasné už je, že dotace budou cílit hlavně na podporu zaměstnanosti, vzdělávání a zlepšování životního prostředí včetně ekologizace dopravy. Tomu už města přizpůsobují své plány.

„Upravíme veřejná prostranství na sídlištích. Podpoříme technické vzdělávání ve školách i podnikání. Vybudujeme další cyklostezky a rádi bychom i novou kompostárnu,“ zmínil primátor Karviné Tomáš Hanzel.

Havířov navíc doufá, že získá dotace i na volnočasový areál. „Vybudování nových sportovišť, hřišť a rekonstrukce letního kina patří k prioritám města. Když tam pak soukromníci zařídí za své peníze restaurace a další služby, zvýší se zaměstnanost,“ vysvětluje vedoucí havířovského oddělení strategického rozvoje Ladislav Nedorost.

Opava chce za evropské peníze například prodloužit trolejbusové tratě do Kylešovic a Vávrovic, vybudovat tři parkovací domy a podpořit technické vzdělávání dětí.

Na všechny plány by ale ostravská aglomerace potřebovala nejméně 16 miliard korun. Zatím přitom může počítat sotva se šesti. „Ministerstva si chtějí nechat co nejvíc peněz pro sebe a vypisovat výzvy. My usilujeme o to, aby o rozdělení peněz mohly rozhodovat regiony. Pro obce a města je to výhodnější,“ míní Václav Palička.