Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Města platí firmám za organizaci zakázek i miliony. Často ze strachu

  8:35aktualizováno  8:35
Zadání veřejných zakázek nechávají města zvláště u drahých nákupů města často na externích firmách. Vede je k tomu třeba i obava, že by účastníci tendru zástupce radnice nařkli z manipulace. Administrátorům pak ale města platí v součtu i milionové částky během několika let.
Radnice externím firmám často platí vysoké sumy za zpracování veřejných zakázek.

Radnice externím firmám často platí vysoké sumy za zpracování veřejných zakázek. | foto: Profimedia.cz

Autem vzdálenost mezi těmi dvěma městy urazíte za zhruba půl hodiny. Obě dvě se nacházejí na Karvinsku, obě dvě trápí znečištěné ovzduší, v obou dvou vládne ČSSD. Přesto je mezi Bohumínem a Havířovem mnoho rozdílů, a zdaleka nejen ten týkající se počtu lidí, kteří v nich žijí.

Kolik města platí

Bruntál ročně dá za pomoc s přípravou zakázky asi 20 tisíc, v Krnově za pět let zaplatili 256 tisíc, ve Frýdku-Místku asi 370 tisíc, v Opavě do milionu, v Novém Jičíně asi 1,5 milionu (včetně zpracování žádostí o dotaci), v Karviné 2,4 milionu, v Ostravě od roku 2010 do 2 milionů, v Havířově v letech 2005–2011 asi 5 milionů korun. Mnohé z peněz pokryly dotace.

Zatímco Havířov v období let 2005 až 2011 zaplatil za zpracování zadávacích dokumentací pro veřejné zakázky a za organizaci zadávacích řízení asi pět milionů korun (z nichž však -  jak upozorňují zástupci města - byla převážná část proplacena z evropských či státních dotací), Bohumínští byli schopni administraci veřejných zakázek zajistit vlastními silami.

"K administraci veřejných zakázek nevyužíváme služeb soukromých firem, vše zajišťují naši lidé, takže náklady na tyto služby byly v posledních letech nulové," sdělila mluvčí bohumínské radnice Lucie Balcarová.

Od nuly po několik milionů za pět let. Množství peněz, které města platí externím firmám za to, že jim ve větší či menší míře pomůžou s přípravou zadávacího řízení pro veřejné zakázky, se liší.

Zástupci radnic veskrze upozorňují na to, že pomoc těchto administrátorů žádají především u finančně objemnějších a technicky složitých zakázek a také u zakázek, které jsou podpořeny dotacemi, z nichž lze následně proplatit i výdaje pro administrátora.

Přes milion osm set tisíc korun například externím firmám za pomoc při zadávání veřejných zakázek zaplatila Ostrava. Město je uplatnilo u sedmi zakázek v letech 2010 až 2012.

Na 588 tisíc korun kupříkladu zaplatilo advokátní kanceláři MT Legal za organizační práci při výběru firem pro trojici projektů v oblasti informačních systémů. A stejná kancelář od Ostravy dostala 558 tisíc korun za organizaci řízení pro výběr firem, které zajistily druhou etapu obnovy přednádražního prostoru v Ostravě-Svinově a opravu kanalizace v ulici Peterkova.

Za administraci veřejných zakázek ale od Ostravy dostaly peníze i advokátní kancelář Janstová, Smetana & Nevečeřal nebo třeba společnost Naviga4.

Kausta: Úředníků, kteří mohou připravovat zakázky, má magistrát dost

Ostravskému městskému zastupiteli Petru Kaustovi, který byl zvolen za hnutí Ostravak a civilním povoláním je advokát, se přístup města, jež do administrace zakázek dává nemalé částky, nelíbí.

"Jsem proti tomu, už proto, že pan primátor prohlašuje, že Magistrát města Ostravy má výborné právní oddělení a přitom si u mnoha zakázek najímá externí advokátní kanceláře," říká Kausta, který se domnívá, že magistrát má dostatek úředníků, kteří se mohou podílet na přípravě veřejných zakázek.

Martin Kameník ze sdružení Oživení, které prosazuje principy transparentní veřejné správy, si přitom myslí, že jedním z důvodů, proč si radnice využívání administrátorů zakázek oblíbily, je i neúplná profesní vybavenost zaměstnanců úřadů, kteří by měli umět reagovat na změny legislativy.

"Tohle ale připadá spíš na vrub vládě a ministerstvům, která nejsou schopna orgány veřejné správy vést k tomu, aby jejich zaměstnanci uměli zadávat veřejné zakázky a byli si v tom jistí," zmiňuje Martin Kameník.

Právě nejistota a obavy vyvolané všeobecným humbukem kolem problémových veřejných zakázek pak podle Kameníka mnohé radnice vedou k tomu, že místo aby přípravu zakázky zajistily samy, zadají ji externí firmě, která pak za ni do jisté míry přebírá zodpovědnost.

A jaká opatření radnice dělají proto, aby co nejvíc minimalizovaly riziko možné manipulace veřejných zakázek?

Mluvčí měst, které MF DNES oslovila, často uváděli jako záruku transparentnosti nezávislou hodnotící komisi, mezi jejíž členy patří třeba v Opavě i zastupitelé, či třeba schvalování vítězných uchazečů radou města.

"Postupujeme dle litery zákona a střídáme externí firmy, tedy nezadáváme administraci zakázek jedné společnosti," uvedla například mluvčí Českého Těšína Dorota Havlíková.

Jiří Ondrášek, mluvčí Bruntálu, řekl, že bruntálská radnice se snaží co nejvíc umenšit riziko manipulace právě již zmíněným zadáváním administrace finančně objemných zakázek externím firmám, které pro město zpracovávají odborné podklady vyžadované zákonem, s nimiž úředníci nepracují denně. Má to prý minimalizovat riziko chyby.

"Dalším prvkem, který využíváme, jsou elektronické aukce. Zavedli jsme je v roce 2008 a od letoška děláme elektronicky všechny veřejné zakázky, i ty velké," dodal Ondrášek.

Elektronické aukce se přitom více či méně snaží využívat i další města v kraji, mezi průkopníky patří například Ostrava.







Hlavní zprávy

myonic s.r.o.
Asistent/asistentka kvality

myonic s.r.o.
Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.