V následující zimě lidí na veřejné službě zřejmě razantně ubude. (ilustrační snímek)

V následující zimě lidí na veřejné službě zřejmě razantně ubude. (ilustrační snímek) | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Kdo bude uklízet sníh? Města řeší náhradu za lidi z veřejné služby

  • 63
Hrozba vyškrtnutí z evidence úřadu práce a ztráty dávek v případě, že uchazeč nevezme místo ve veřejné službě, končí. Města, která službu nabízela, ale v klidu nejsou. Řeší, jak zajistí třeba ruční úklid sněhu, a netají, že se jim to dost prodraží.

Rozčílení a zklamání zní z řady měst poté, co Ústavní soud tento týden zrušil veřejnou službu. Představitelé radnic teď musejí řešit třeba zajištění úklidu ulic a dalších prostranství, protože se dá čekat, že lidé dosud zaměstnaní ve veřejné službě, nebudou chtít dál tuto práci dělat. Málokdo bude totiž chtít pracovat zadarmo.

Po zrušení veřejné služby

Zřejmě se sníží motivace nezaměstnaných k hledání nové práce. Města a další organizace mohou veřejnou službu do jisté míry nahradit veřejně prospěšnými pracemi.

Ty fungují na bázi běžného pracovního poměru, přičemž smlouva je sepsána mezi úřadem práce a poskytovatelem.

Lidé, kteří tuto práci vykonávají, za ni pobírají měsíční příspěvky.

"Dá se čekat, že počet lidí vykonávajících veřejnou službu v našem obvodě postupně, ale možná i ihned, poklesne až na nulu," uvedla mluvčí Moravské Ostravy a Přívozu Jana Pondělíčková.

Nárůst výdajů v desetitisících korun

"Budeme se to snažit nahradit pomocí veřejně prospěšných prací. S ohledem na to, že ale jde o nákladnější záležitost, nebudeme moci zaměstnat stejný počet lidí, jako byl v rámci veřejné služby," dodala mluvčí. Nynější počet devatenácti pracovníků by se teď mohl podle ní snížit asi na patnáct.

Radost ze zrušení veřejné služby nemají ani v Bruntále. Město teď podle mluvčího Jiřího Ondráška bude muset vynaložit více peněz na údržbu veřejných prostranství a zeleně, neboť lidé vykonávající veřejnou službu dosud pracovali hlavně pro technické služby.

Bylo jich obvykle mezi deseti a dvaceti. "Případný nárůst výdajů jsme zatím nepropočítávali, ale může jít až o desítky tisíc korun měsíčně," řekl Jiří Ondrášek.

V Havířově mohlo dosud veřejnou službu vykonávat až dvě stě lidí. Zdejší magistrát zaměstnává čtyři mistry, kteří jim organizují práci.

"Tito lidé většinou vykonávají lehčí úklidové práce na veřejných prostranstvích ve městě. Pracují jeden týden osmnáct hodin, ve druhém týdnu dvanáct hodin," líčí tajemník radnice v Havířově Milan Menšík. Dodal, že pracovníci vykonávající veřejnou službu budou městu určitě chybět.

Ani současný model nebyl ideální

Zástupci Karviné nebo třeba Krnova přitom upozorňují, že současný systém veřejné služby nebyl ideální. Dřívější systém, který fungoval na principu "kdo chce plnou sociální dávku, pracuje pro město", byl například podle primátora Karviné Tomáše Hanzela spravedlivější.

Ani on se však netají: "Pokud nebude žádná nová úprava, která plynule problém vyřeší, pak nám zrušení veřejné služby ze dne na den život zkomplikuje. Pro město dnes pracuje stovka lidí na zimní údržbě, při čištění města a likvidaci černých skládek."

Starostka Krnova Alena Krušinová přiznala,že s tím, jak veřejná služba fungovala nyní, spokojeni nebyli. "Lidé pracovali zadarmo, což je nemotivovalo, a často například odcházeli na nemocenskou," upřesnila. 

Úřad práce v Novém Jičíně bude veřejnou službu nabízet i dál, i když teď už za ni lidé žádné peníze nedostanou. "Stále je u nás řada lidí, která chce ve veřejné službě pokračovat i poté, co už není povinná," tvrdí mluvčí města Marie Machková.