Například Rychvald na Karvinsku už musel vrátit více než dvě stě tisíc za rozvody ústředního topení. Za průlezku v místní mateřince ale hodlá bojovat. "Nesouhlasíme se závěrem Nejvyššího kontrolního úřadu. Budeme se bránit i soudně," říká místostarosta Ladislav Sitko.
Rychvald spolu s Českým Těšínem, Opavou či Frýdkem-Místkem figuruje v závěrečné zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, který v kraji prověřoval 18 evropských projektů. Upozornil na chyby při realizaci staveb i ve výběrových řízeních. Konkrétně Rychvaldu vytkl, že si účtoval měděné rozvody ústředního topení, i když jsou z plastu, a tedy levnější. A také předraženou průlezku.
"U rozvodů topení je to naše chyba, neprojednali jsme změnu s regionální radou," přiznává místostarosta. Dodává však, že v žádném případě nešlo o neúčelné využití peněz.
"V projektu jsme měli radiátory o výšce šedesáti centimetrů. Prostor mezi podlahou a oknem je však menší, proto se musely nechat udělat na zakázku menší tělesa, a ta byla o něco dražší. Aby se nepřekročila celková částka, šetřili jsme jinde," vysvětluje Sitko.
Peníze se vrací za neschválené úpravy i neprovedené práce
Vracela i Opava a to přes 738 tisíc. Při rekonstrukci divadla použila kondenzační jednotky s nižším výkonem, než měla v projektu. "Peníze jsme poslali, ale zároveň jsme podali nesouhlasné stanovisko. Sankce by měla být odvozena od rozdílu chladícího výkonu kondenzačních jednotek, ne ve výši celkové pořizovací ceny," uvádí vedoucí opavského odboru rozvoje města Martina Heisigová.
Celou částku, tentokrát za obruby in-line drah, dlažbu parkoviště, oplocení či dešťovou kanalizaci, vrací i Český Těšín. Práce při stavbě sportovního stadionu se totiž uskutečnily v mnohem menším rozsahu, než říkaly faktury.
"V současné době jednáme o vrácení 350 tisíc korun za vyfakturované a neprovedené stavební práce," informuje mluvčí města Dorota Havlíková. Peníze chce město vymoct na firmách, které vše měly na starosti.
"Stavební firma, která práce v požadovaném rozsahu neprovedla, mezitím upadla do insolvence. Částku budeme vymáhat i po firmě, která měla na starosti stavební dozor," dodává Havlíková.
Městu hrozilo, že bude vracet i 64 milionů kvůli chybám ve výběrových řízeních. Tento podnět Nejvyššího kontrolního úřadu se však neprokázal. Regionální rada Moravskoslezsko, která na rozdávání evropských dotací dohlíží, jej dala prověřit Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, a ten v konkurzech našel jen formální chyby.
NKÚ chystá kvůli zakázkám trestní oznámení
"ÚOHS nepotvrdil výsledek kontroly NKÚ a konstatoval, že formální pochybení při hodnocení nabídek nemělo vliv na výběr uchazeče. Proto nebude Českému Těšínu žádná část dotace odebrána," uvádí Libor Chlebiš z Úřadu regionální rady Moravskoslezsko.
"Úřad nezjistil důvody k zahájení správního řízení," potvrdil také předseda ÚOHS Petr Rafaj. Podezření z porušení zákona o veřejných zakázkách přitom padlo i na Frýdek-Místek. Pokud by se prokázalo, město by vracelo zhruba 90 milionů, které inkasovalo na revitalizaci ulice 8. pěšího pluku.
"Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se k tomuto zatím nevyjádřil," říká Chlebiš. Dodává však, že NKÚ při vyčíslení dopadů porušení zákona o veřejných zakázkách nezohlednil metodiku Evropské komise. Právě zjištění o veřejných zakázkách, tvořila 99 procent z částky, kterou NKÚ označil za neoprávněně vyplacenou.
"Tato částka činí 156 milionů. Nicméně je už teď jasné, že 64 milionů podle NKÚ chybně proplacených Českému Těšínu, bylo ze strany Regionální rady proplaceno v souladu s platnou metodikou," dodává Chlebiš. Pochybení jednotlivých měst rada přiznává a vrácení částek požaduje.
Celkem Nejvyšší kontrolní úřad vyčíslil neoprávněně vyplacené peníze v Moravskoslezském kraji na 157,2 milionů korun. Za svým zjištěním si stojí. Jeho vedení právě teď jedná o podání trestního oznámení pro porušení zákona o veřejných zakázkách. "Jasněji bude příští týden," uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.
