Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před patnácti lety spadl na Beskydy meteorit. Nyní dostal Domovský list

  13:55aktualizováno  17:55
Seděl na terase a popíjel kávu. Najednou zaslechl hluk, jako když letí nadzvukové letadlo. „Když dozněl, nic se nedělo. Neslyšeli jsme ani hasiče nebo záchranku, tak jsme tomu nevěnovali žádnou pozornost,“ vrátil se patnáct let zpátky Petr Bujok z Morávky.

Starostka Morávky Gabriela Daňková předává Domovský list pro meteorit Morávka Pavlu Spurnému, vedoucímu oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd České republiky | foto: Martin Bujok

Tehdy, přesněji 6. května, dopadl do beskydské obce na severovýchodě republiky unikátní meteorit Morávka.

„V průběhu týdnů vyšlo několik tiskových zpráv a článků v novinách, že na Morávku dopadl meteorit. Místní obyvatele to však příliš nevzrušovalo. Měli spoustu práce kolem domů a zahrádek,“ přiblížil Bujok, který tehdy ještě na Morávce nebydlel.

„Jezdili jsme na ni hlavně v létě jako chalupáři.“

Unikátní kámen, který dopadl v Beskydech, přiletěl od Marsu. Vědci zjistili, že je starý zhruba jako planeta Země, čtyři a půl miliardy let. Navíc je sedmým meteoritem na světě s vlastním rodokmenem.

„Předně je vždycky důležité umět co možná nejlépe popsat a objasnit takový případ, který byl tak široce pozorován tisíci lidmi nejen v Česku, ale i v sousedních zemích. Tedy jednoznačně potvrdit, že se jednalo o přirozený jev spojený s pádem meteoritů,“ uvedl vedoucí oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd České republiky Pavel Spurný.

„V tomto případě totiž ani tak nešlo o mimořádný světelný úkaz, protože to byl denní bolid. Navíc krátce po pravém poledni v květnu, kdy Slunce je již vysoko nad rovníkem a tudíž velmi přezařující oblohu,“ dodal.

Popis bolidu byl průkopnickým počinem. Šlo o obtížný případ

Nejpůsobivější byly zřejmě mohutné zvukové projevy spojené s hlubokým průnikem tohoto metrového meteoroidu do atmosféry.

Popis tohoto bolidu byl v mnoha směrech průkopnickým počinem vědců, protože se jednalo o velmi do té doby nestandardní a obtížný případ.

 „Hlavně proto, že šlo o denní bolid, dokonce již spadající do nejvyšší kategorie superbolidů, ke kterému neexistovaly standardní optické záznamy z přístrojů k tomu určených,“ vysvětlil Spurný.

Později se totiž ukázalo, že jediné použitelné záznamy, které se podařilo odborníkům sehnat a pomocí kterých mohli určit všechny podstatné parametry, byly náhodné záznamy ze tří videokamer. Podařilo se je natočit lidem, kteří měli vyloženě štěstí, že měli kameru zrovna při ruce.

„Žádný takový případ se do té doby nezpracovával a tak bylo třeba v lepším případě modifikovat, ale spíše nově vyvinout metody, jak vůbec takové záznamy pro tento účel použít.“

Odborníci použili metodu kalibrace původních videozáznamů

Pracovníci z oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd z Ondřejova v tomto případě poprvé použili metodu kalibrací původních videozáznamů pomocí fotografických snímků s noční oblohou pořízených ze stejného místa jako původní záznamy.

„Díky tomu jsme mohli určit jak atmosférickou dráhu tohoto superbolidu, tak i jeho dráhu ve sluneční soustavě a také popsat fragmentaci původního tělesa v atmosféře a pravděpodobné pádové pole meteoritů,“ vylíčil Spurný.

Takto komplexní popis fragmentace tělesa v atmosféře do té doby pro žádný bolid ještě nikdo neprovedl. Podobně průkopnická byla analýza velkého množství (infra)zvukových a hlavně seismických záznamů.

„Díky mimořádně vhodné poloze koncové části atmosférické dráhy, která byla nad důlní oblastí ostravsko-karvinského revíru, kde je velmi hustá seismická síť, se podařilo tento bolid jako poprvé velmi podrobně popsat i díky těmto projevům, spojeným s interakcí tlakové vlny se zemským povrchem.“

I v tomto případě byl pád Morávky důležitý pro vyvinutí nebo alespoň zpřesnění stávajících metod.

Fotogalerie

Až s odstupem mnoha let se ukázalo, že pád meteoritu v Beskydech přinesl vyvinutí a ověření v té době zcela nových metod kalibrace původních videozáznamů a na základě toho rigorózní určení atmosférické dráhy, fragmentace a dynamiky původního tělesa v atmosféře.

„Toto byla obrovská výhoda, kterou jsme dokonale využili pro analýzu bolidu Košice z 28. února 2010 a úspěšnou předpověď pádové oblasti meteoritů od tohoto bolidu,“ zdůraznil Spurný s tím, že v ještě větší a hlavně viditelnější míře tyto postupy a metody použili při analýze pádu meteoritů Čeljabinsk 15. února 2013.

„Díky tomu jsme jako první na světě tuto událost století rigorózně popsali a vědecká publikace, jejímž jsme byli hlavními autory, vyšla v nejprestižnějším vědeckém časopise Nature.“

Meteorit je v Národním muzeu v Praze, v Beskydech mají kopii

Vzhledem k tomu, že od pádu meteoritu Morávka uplynulo už 15 let, rozhodli se mu v beskydské obci vystavit Domovský list.

„Navnadil nás tak doktor Tomáš Gráf z ostravského planetária, který k této příležitosti udělal přednášku. Ukončil ji s tím, že se meteorit dostal do věku, kdy se lidem udělují občanské průkazy,“ osvětlil Petr Bujok.

Tomu šlo o to, aby předání Domovského listu bylo co nejdůstojnější. Proto oslovil Pavla Spurného, největšího experta na meteority u nás.

„Pozvali jsme i Dalibora Velebila z Národního muzea v Praze, které nám vyhotovilo kopie meteoritů. Originály totiž mají u sebe v muzeu. Chtěl přijet, ale nakonec mu to nevyšlo.“

Domovský list předala Pavlu Spurnému starostka Morávky Gabriela Daňková v sobotu 30. května. Při této příležitosti se lidé vyptávali, jak meteority padají, jak je expert hledal i v Austrálii nebo jestli je ještě možné najít na Morávce další.

Kopie tří meteoritů (třetí se tehdy našel v Horních Tošanovicích – poznámka redakce) má prozatím starostka Daňková schované na obecním úřadě. „Hledáme důstojné místo, kde bychom je mohli vystavit i s Domovským listem,“ dodala Daňková.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.