Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mittal miliardu, Třinec polovic. Hutě mohutně investují do výroby

  16:55aktualizováno  16:55
Společnost ArcelorMittal Ostrava během měsíce dokončí jednu z největších technologických investic posledních let. Modernizuje totiž zařízení na plynulé odlévání oceli za více než miliardu korun. Firma tak zvýší své šance na úspěch na mezinárodních trzích.
Ostravská huť ArcelorMittal (bývalá Nová huť) díky miliardové investici může vyrábět trubky i pro těžbu ropy a zemního plynu.

Ostravská huť ArcelorMittal (bývalá Nová huť) díky miliardové investici může vyrábět trubky i pro těžbu ropy a zemního plynu. | foto: Michal SváčekMF DNES

"Díky modernizaci kontilití budeme moci zvýšit kvalitu oceli a zahájit produkci nových výrobků s vysokou přidanou hodnotou, které se používají například na výrobu trubek pro těžbu ropy a zemního plynu," řekla mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava Barbora Dvořáková Černá.

Největší investice v posledních letech

2013

  • ArcelorMittal Ostrava - Kontilití 1 mld.
  • Třinecké železárny - Vysoké pece 0,5 mld.

2011

  • Vítkovice - Rychlokovárna 2 mld.

2008

  • Hyundai 30 mld.

"Nové výrobky obohatí naše portfolio a zvýší naši konkurenceschopnost. Investice zároveň pozitivně ovlivní náš export, který dnes činí přibližně polovinu naší výroby," dodal generální ředitel ostravského závodu Tapas Rajderkar.

Nové kontilití by mělo být dokončeno v listopadu letošního roku. "Samotná modernizace začala v září, některé komponenty se ale vyráběly již dříve," vysvětlila mluvčí.

Modernizovaná linka kontilití dostane hned několik nových prvků. Hlavní změnou bude přidání vakuovacího zařízení do procesu výroby.

"Po zpracování oceli v pánvové peci bude ocel přesunuta do kesonové nádoby vakuovacího zařízení. Spustí se vakuové pumpy a za současného promíchávání taveniny inertním plynem dojde k poklesu tlaku. Výsledkem rafinace je odplynění a odsíření taveniny," popsala princip vakuové výroby oceli Barbora Dvořáková Černá.

Současně s úpravami na přechod k výrobě vakuové oceli dostane jeden z pásů kontilití v Mittalu i nové vložky vodou chlazeného krystalizátoru, kde odlévaná ocel tuhne, díky tomu budou v Mittalu moci vyrábět polotovary pro výrobu bezešvých trubek o průměru až 400 milimetrů, namísto současného maximálního průměru 210 milimetrů.

Investovali i v Třineckých železárnách

Nezahálejí ale ani jiné firmy. Stejně jako v Ostravě chtějí v listopadu dokončit investici za zhruba půl miliardy korun i v Třinci. Zdejší železárny se zaměřily na úsporu koksu při tavení železné rudy ve vysokých pecích. K té by mělo dojít díky injektáži prachového uhlí přímo do vysoké pece.

"Technologie injektáže prachového uhlí do vysokých pecí nahrazuje část koksové vysokopecní vsázky jemně namletým uhlím. Celý proces je tak jednodušší a ekologičtější," vysvětluje vedoucího realizačního týmu projektu Radek Olszar.

"Nestavíme to proto, že se nám líbí technologie foukání práškového uhlí do vysokých pecí, ale proto, že očekáváme jednoznačné ekonomické přínosy. Ty nám pomohou do dalšího období, abychom obstáli v náročné konkurenci," dodal generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek s tím, že návratnost investice je propočítána na dva až tři roky.

Obě investice se přiřadily například k zahájení provozu moderní rychlokovárny, kterou za dvě miliardy korun postavily v roce 2011 Vítkovice.

"Díky ní jsme schopni zpracovávat hi-tech materiál, dodávat do nových odvětví, pro která jsme nepracovali, a v uzavřeném výrobním cyklu produkovat hotové výrobky," pochvaluje si modernizaci generální ředitel Vítkovic Jan Světlík.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.