Předlohou pro minci se stal tolar z roku 1590.
Mince v Krnově razili příslušníci vedlejší, takzvané „ansbašské“ větve vládnoucího braniborského rodu Hohenzollernů.
Jiří Ansbašský koupil Knížectví krnovské roku 1523. Mince ale začal razit až jeho syn Jiří Bedřich, a to roku 1557 v nově zřízené mincovně v areálu bývalého minoritského kláštera.
„Krnovská mincovna vyprodukovala v druhé polovině 16. a počátkem 17. století velmi pestrou škálu mincí od honosných zlatých a stříbrných po velké množství mincí drobných,“ uvedla Jana Kratochvílová, mediální zástupkyně České mincovny, s tím, že některé z historických krnovských mincí dnes platí mezi numismatiky za velmi ceněné artikly.
Rubová strana krnovského tolaru. Po obvodu je latinský nápis Je-li bůh s námi, kdo je proti nám.
V současnosti vydaný krnovský tolar je součástí cyklu Hold historickým mincovnám. Zájemci si ho mohou pořídit za 1 450 korun.
Zvláštností je postup, jak mincovna repliku tolaru vyrábí. Původní minci nejprve pracovníci mincovny otiskují do speciální hmoty.
Pak otisk chemickým procesem o několik milimetrů zvětšují a následně odlévají do sádry.
„Tento proces se opakuje tak dlouho, dokud není výsledný sádrový odlitek dostatečně velký, aby mohl být naskenován a použit pro výrobu razidel. Celý tento postup může trvat až jeden měsíc,“ doplnil marketingový manažer mincovny Lukáš Jokl.
