Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Důl Frenštát by za korunu mohl převzít stát. Starostové se cítí odstrčení

  12:55aktualizováno  12:55
Starostové v Pobeskydí chtějí, aby jim vláda a krajský úřad naslouchali v otázce budoucnosti těžebního areálu Důl Frenštát. Rozladila je nabídka ministerstva průmyslu, aby zakonzervovaný důl od společnosti OKD za symbolickou korunu převzal stát.

Areál Dolu Frenštát při pohledu od Trojanovic. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

O nás bez nás. Tak starostové z Frenštátska zatím hodnotí nové dění okolo dolu, který sice nikdy nebyl v provozu, ale už čtvrt století vyvolává mnoho emocí.

„Na Karvinsku těžaři i politici se starosty jednají, ale my jako kdybychom neexistovali. S OKD jsme naposledy jednali někdy v roce 2010,“ konstatoval starosta obce Trojanovice Jiří Novotný (Naše Beskydy - SNK).

Také frenštátskou starostku Zdeňku Leščišinovou (Naše Beskydy - SNK) nová iniciativa překvapila. Zaměřila se ale i na moravskoslezský krajský úřad. „Rádi bychom se od představitelů kraje dozvěděli, jaké jsou představy o budoucnosti dolu v případě, že ho převezme stát,“ řekla starostka.

Důl Frenštát

Pod Frenštátskem leží podle průzkumů a odhadů 1,5 miliardy tun kvalitního černého uhlí. Socialistické plány počítaly se zahájením důlní činnosti v první polovině 90. let, těsně před sametovou revolucí úřady povolily dobývací prostor. Mezi Radhoštěm a Javorníkem také stojí dvě těžní věže. Po politických změnách se přípravy na zahájení těžby zastavily. Ložisko je součástí strategických surovinových zásob.

„Výzvu starostů slyším poprvé až od vás,“ zareagoval hejtman Miroslav Novák (ČSSD) a pokračoval: „Pokud bude o čem jednat, tak jsem ochoten se sejít a se starosty si stanoviska vyjasnit.“

Jak uvedl ministr Jan Mládek (ČSSD), vláda by chtěla převzetím dolu ulevit OKD od zátěže, kterou nefunkční důl, sloužící jako strategická rezerva ložiska černého uhlí, představuje. Firma v areálu zaměstnává několik desítek lidí a roční náklady na údržbu činí zhruba padesát milionů korun. To vše by pak převzal stát nejspíše prostřednictvím svého podniku Diamo.

„V současnosti se připravuje zahájení jednání meziresortní expertní skupiny s vedením těžební společnosti. Je tedy třeba počkat na další vývoj situace, nicméně zástupci ministerstva se samozřejmě sejdou se starosty zainteresovaných obcí ve chvíli, kdy bude zřetelný další vývoj ve vlastnictví frenštátského dolu,“ sdělil mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba.

Starostové se přesto domnívají, že změna vlastníka je natolik důležitá, aby se účastnili jednání od samého počátku. „Důl, to není jen díra v zemi. To jsou i komunikace, další stavby, vodovod, kanalizace. A to nás také hodně zajímá,“ uvedl trojanovický starosta.

Poznamenal, že také není jasné, jestli by stát převzal jen povinnost platit za údržbu dolu, kdežto dobývací prostor by zůstal v rukou těžařů. Při dotazu, co by starostové požadovali, Novotný neváhá. „Pochopitelně považujeme za jediné správné zasypání dolu. Další investování by bylo naprosto scestné.“

Ředitel Chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskula uvedl, že se stačí podívat na Karvinsko, jak vypadá krajina po těžbě.

Hejtman: Odstranění staveb ano, zasypání dolu ale ne

„Nejde jen o přírodu, ale také o změnu obyvatel. Pro Beskydy je typická stabilita, lidé tady žijí mnoho staletí, s tím územím jsou spjatí. Pokud se začne těžit, budou se muset stěhovat a odejdou, nahradí je lidé spojení ne s krajinou, ale s těžbou, a to je podstatná změna,“ uvedl ochránce přírody.

Zmínil, že pokud by těžba byla opravdu nutná, asi by se s ní lidé smířili. „Něco jiného je ale něčí podnikatelský záměr v době, kdy se uhlí vyváží za hranice,“ dodal.

Hejtman Novák by považoval za přirozené, kdyby se areál vyčistil od nepotřebných staveb. „Ať zůstane jen to, co je pro zachování ložiska opravdu nutné, například odvětrávání. Vše ostatní by mělo jít pryč,“ zhodnotil.

S definitivním odepsáním uhelných zásob a zasypáním dolu však nesouhlasí. „Byl by to populistický a nerozumný krok. Nevíme, zda frenštátské uhlí nebudeme za padesát nebo třeba sto let potřebovat. Proto by nebylo dobré si cestu k němu definitivně uzavírat,“ zmínil.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.