"Dina je díky extrémně vyvinutému mateřskému pudu naprosto výjimečná," říká šéf bartošovické stanice Petr Orel.
Dinu, která zachraňuje jiné, přitom život vůbec nešetřil. V roce 1977 našli tuto orlici vážně zraněnou ve Věžkách na Kroměřížsku. "Někdo ji nesmyslně postřelil brokovnicí. Podařilo se ji zachránit, ale křídlo má trvale vychýlené, takže neuletí víc než sto metrů. Její návrat do přírody byl tedy už napořád vyloučen," vzpomíná Petr Orel.
Po nějakém čase zkusili v bartošovické záchranné stanici "podstrčit" Dině mládě dravce, které vypadlo z hnízda. Hrozilo samozřejmě, že na ně orlice zaútočí, v lepším případě si ho nebude všímat. Dina je však po několika minutách začala krmit a pečovat o ně.
Ochránci tímto pokusem zjistili, že získali náhradní matku, která nerozlišuje druhy a péči poskytuje naprosto spolehlivě. Jejím hnízdem prošly desítky mláďat jestřábů, káňat či motáků pochopů.
Před pěti lety zahájili moravskoslezští ochránci přírody program návratu vzácného orla skalního do volné přírody. Dravec s rozpětím křídel kolem dvou metrů se do České republiky vrací po sto letech. Zmizel odtud "zásluhou" člověka, ještě dnes jeho návratu brání bezohledné chování. Nejčastější příčiny uhynutí orla u nás jsou postřelení, otrava nebo střet s dráty vysokého napětí.
Při návratu orla skalního spolupracují čeští ochránci s kolegy ze Slovenska, kteří odebírají mláďata v Karpatech. Orli skalní obvykle snášejí dvě vejce, z vylíhnutých mláďat však zpravidla přežije pouze to starší. "Druhorození" orli jsou proto převáženi do Česka.
Unikátní záchranářský projekt by však bez Diny nebyl myslitelný. "Do loňského roku odchovala čtrnáct mláďat, v nejbližších dnech přivezeme novou zásilku," říká Orel. Také díky Dině slaví ornitologové první úspěch, na Moravě už trvale zahnízdil jeden pár orlů.
Příběh Diny zaujal i ministra životního prostředí Tomáše Chalupu. "Možná by právě tato orlice mohla být vyznamenána nějakou cenou. Zatím je to jen má soukromá úvaha, práce nadšenců ze záchranných stanic však ocenění určitě zaslouží," uvedl.
