„Vymohly si výjimku až do konce roku 2018. Do té doby však budou muset také polské firmy splňovat dané ekologické limity,“ vysvětlil Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava, která v pondělí oznámila, že v loňském roce vypustila do ovzduší nejméně prachu za celou svou historii.
Tuzemské firmy včetně ArcelorMittal přitom musejí ve svých cenových kalkulacích počítat právě s náklady na ekologická opatření. „V případě naší firmy tyto náklady dosahují zhruba 200 milionů korun ročně,“ vypočítal místopředseda představenstva společnosti ArcelorMittal Jan Rafaj.
Přesto i nadále jistá výhoda našim sousedům po roce 2018 zůstane. „Jejich limity budou ve výsledku o něco mírnější než ty naše,“ přiznává Baranek. Nejedná se však o „úspěch“ polských vyjednávačů, Česko si totiž nastavilo požadavky na ekologické limity důsledněji, než jak požadovala Evropská unie.
Snížení emisí pomohla investice do filtrů
Loňský rok byl pro ArcelorMittal prvním, v němž po celých dvanáct měsíců soustavně běžely všechny instalované filtry. „Miliardové investice stlačily celkové roční komínové emise prachu na 440 tun, což není ani čtvrtinová hodnota oproti roku 2003, kdy do huti vstoupil koncern ArcelorMittal,“ sdělil ředitel pro životní prostředí.
Oproti roku 2015 se jednalo o snížení emisí prachu o 25 procent. Ještě v roce 2004, když ArcelorMittal koupil tehdejší Novou huť, přitom přesahovaly emise prachu dva tisícetun, v roce 1976 se jednalo o téměř 40 tisíc tun.
Výraznému snížení emisí pomohla také miliardová investice v roce 2015, kdy bylo na různých zařízeních v ostravské huti instalováno hned třináct filtrů.
Požadavky Evropské unie splnila ostravská huť už v roce 2012, kdy instalovala odprášení aglomerací. A náskok před požadavky státu si firma drží také v současnosti. „Díky instalovaným ekologickým opatřením huť překonala už v roce 2016 požadavky, kterých měla dosáhnout až v roce 2020,“ dodala Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje pro životní prostředí a zemědělství.
