Posledních pár dní zbývá lidem s trvalým bydlištěm v Ostravě k zaplacení povinného poplatku za odvoz komunálního odpadu.
„Částka je už deset let stejná: 498 korun na osobu. Všichni ji musí uhradit do 30. června,“ říká mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.
V Ostravě žije čtvrtina obyvatel Moravskoslezského kraje. Kvůli úspoře na poštovném přestala loni krajská metropole rozesílat lidem složenky.
„Využívalo je stále méně lidí. Ze 140 tisíc plateb jich bylo v roce 2013 uhrazeno složenkou jen sedm tisíc. Dalších 23 tisíc lidí zaplatilo svoz odpadu v hotovosti na pokladně a pět tisíc platební kartou, ostatní platili formu SIPO nebo bankovním převodem,“ připomněla Vojkovská s tím, že za rozesílání složenek loni město ušetřilo zhruba milion korun.
Někdo nezaplatí, ani kdyby mu přišlo deset složenek
I když Karvinou stojí rozesílání složenek statisíce korun ročně, zatím je tamní obyvatelé stále dostávají. A v dalších městech také. „Už teď nám lidé jen za odpad dluží 28 milionů korun. Obáváme se, že bez složenky s připomenutím povinnosti zaplatit by se dluh výrazně zvýšil,“ říká mluvčí Karviné Šárka Swiderová.
Bývalé vedení Ostravy ale nemělo obavy z toho, že bez složenek se platební morálka lidí zhorší. A stejně to vnímá i nové vedení města, přestože dluhy poplatníků z minulých let už se vyšplhaly na 130 milionů korun. Radní Ostravy vycházejí z toho, že většina lidí platila už dřív a bude platit dál i bez složenky. Naopak mnoho lidí nezaplatí, ani kdyby jim úřad poslal deset složenek.
Potvrzuje to případ šestatřicetileté ženy, která žije se třemi dětmi ve věku od 12 do 16 let v jedné z ostravských ubytoven. Každý rok by měla za všechny čtyři členy své rodiny zaplatit na poplatcích za svoz odpadu bezmála dva tisíce korun. Jenže neplatí. Už deset let.
„Neřešila jsem to, neměla jsem peníze,“ přiznává žena, jejíž dluh se vyšplhal na téměř dvacet tisíc korun.
Města míní, ministři mění
Teprve tento měsíc poslala úřadu pár korun. Jako první splátku. „Nemám žádný splátkový kalendář, ale chci problémy z minulosti začít řešit. Budu své dluhy splácet,“ slibuje žena.
Proč tak najednou? Donutily ji k tomu okolnosti - obavy, že přijde o střechu nad hlavou. „Mám trvalé bydliště v Ostravě-Jih, kde si úřad stanovil v podmínkách pro souhlas s doplatkem na bydlení i bezdlužnost vůči městu. Ale celou částku nemám z čeho zaplatit, takže asi budu mít stejně smůlu,“ krčí žena rameny.
Ve stejné situaci jako ona je řada rodin. „Kdo dneska nemá dluhy?“ říká rezignovaně další matka, která žije s malými dětmi také na ubytovně a také jí hrozí vystěhování. Obě ženy tvrdí, že nemají kam jít.
Situaci nyní zkomplikoval ministr vnitra, když otočil názor a uvedl, že úřady práce nemusí stanoviska měst považovat za závazná (podrobněji zde). Ale i tak: pokud člověk bude mít dluhy a radní vydají s doplatkem na bydlení nesouhlasné stanovisko, může k tomu úřad práce přihlédnout a vyplácení peněz této osobě pozastavit.
Souhlas s poplatky jen dočasný
Starosta Ostravy-Jih Martin Bednář (ANO) potvrdil, že jedním z kritérií pro udělení souhlasu s doplatky na bydlení je v nejlidnatějším obvodu bezdlužnost vůči městu. Ale dodal, že zatím ještě mají šanci získat peníze od státu i dlužníci.
„Přišlo nám už kolem devíti set žádostí a musely se řešit hned. Nebylo v našich silách okamžitě zjistit, kdo dluží, a kdo ne. Souhlas proto dostalo přes 700 lidí bez ohledu na to, zda mají dluhy. Jedinou podmínkou bylo, že mají trvalé bydliště na území města déle než rok před podáním žádosti,“ říká Bednář.
Schválené doplatky na bydlení jim ale může úřad práce vyplácet jen tři měsíce, pak o ně musí lidé žádat znovu. A pokud se do té doby nezmění zákon nebo rozhodnutí obce, staré dluhy už se jim vymstí. „Od 1. září už opravdu nedáme souhlas s doplatkem na bydlení nikomu, kdo má dluhy vůči městu,“ netají se starosta Jihu.
A stejně chce postupovat řada dalších obcí a měst.
Například v Karviné nyní získali obyvatelé ubytoven souhlas s vyplácením doplatků na půl roku. „Při dalším rozhodování o doplatku na bydlení pro lidi žijící na ubytovnách už ale budou karvinští radní zohledňovat také to, jestli žadatelé nemají vůči městu dluhy,“ říká mluvčí města Šárka Swiderová.
„Pokud lidé dluží třeba za odpad nebo nájemné, měli by ten čas využít k tomu, aby si s městem dohodli splátkový kalendář a začali dluhy splácet. Jen tak mají šanci získat další souhlas,“ dodala Swiderová.
Za odpady musí platit každá fyzická osoba s trvalým pobytem na území obce či města. Osvobozeni jsou lidé, kteří žijí v domovech pro zdravotně postižené nebo seniory, pacienti psychiatrických léčeben, odsouzení ve výkonu trestu či lidé s trvalým pobytem na adrese radnice.
